Elek (Maďarsko) - Maďarsko se pomalu pouští do boje s arzenem, který hlavně na východě země zamořuje vodu. Budapešť to dlouho ignorovala, nyní pod tlakem z Bruselu spouští první projekty. Ve východomaďarském Eleku teprve před nedávnem zjistili, že v jejich vodě je arzenu nebezpečné množství. Zbavit východ země tohoto dědictví minulosti bude stát podle odhadů asi miliardu eur, z čehož dvě třetiny zaplatí Evropská unie. V poslední vesnici by se nezávadné vody mohli napít za dva roky.
„O arzenu ve vodě jsme nevěděli a myslím, že většina lidí o tom nemá tušení ani teď. Nic se neděje. Prostě nám nic neřekli,“ říká jedna z obyvatelek Eleku. Pediatr László Szabó jen nevěřícně kroutí hlavou, protože o nebezpečí arzenu mluví už léta. Nejohroženější jsou podle něj malé děti a těhotné ženy: arzen může vyvolat potrat a způsobuje například i rakovinu kůže.
Evropská unie přitom Budapešť před arzenem varuje už nejméně deset let. Brusel letos přitvrdil a pohrozil sankcemi. Vláda proto narychlo objednala filtry pro nejhůře postižené vesnice a města. Dala na to 19 milionů eur a v polovině roku se bude uvádět do provozu prvních 200 zásobníků.
Zásobník určený pro zamořený Elek by měl stát na dvoře tamní psychiatrické léčebny. Radnice ale ví, že jde jen o přechodné řešení. Bude potřebovat daleko víc než jen jeden kontejner pro místní jídelnu. Starosta Eleku se proto obrátil na sousední Rumunsko. „Jsme hned u rumunské hranice a voda za ní je čistá. Posledních pět let jsme s našimi sousedy pracovali na projektu, který pitnou vodu přivede i nám. Už to musí jen podepsat obě vlády,“ říká starosta László Pluhár. Na podpis se ale čeká už více než rok - Budapešť si projekt přehazuje s Bukureští jako horkou bramboru. „My jsme projektu otevření, ale rumunská strana musí podepsat nezbytná povolení,“ vysvětluje Béla Molnár z ministerstva vnitra.
Arzen nechvalně proslavily maďarské andělíčkářky
Řešení přitom může být jednoduché a hlavně rychlé: Pečovatelským centrům na východě země darovala rakousko-německá společnost Best Water Technology filtrovací nádoby, které připraví čistou vodu za dvě minuty. Na distribuci spolupracovala s maďarským Červeným křížem. Je to sice jen pár kapek čisté vody, i za ně by ale v Eleku byli vděční.
Arzen přitom v Maďarsku sehrál zápornou roli už dříve. Po první světové válce jej tu nechvalně proslavily takzvané andělíčkářky. Jed získávaly vařením obyčejných mucholapek a pak ho používaly k trávení nepohodlných příbuzných. Na svědomí mají 160 životů. Staré náhrobky hřbitovů ve východním Maďarsku tu stojí jako memento stále živého nebezpečí.
Moldan: Největší problém dneška je jemný prach
Země střední a východní Evropy platí zkrátka daň za strategii svých komunistických plánovačů, kteří desítky let nebrali na životní prostředí žádné ohledy. Jejich heslem byl pokrok i za cenu zdevastované přírody. Nejvíce škodil životnímu prostředí průmysl, ale také třeba zemědělství, kde se používalo poměrně hodně hnojiv, která často nebyla kvalitní, říká v rozhovoru pro Horizont ČT24 ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK a první polistopadový ministr životního prostředí Bedřich Moldan.
Nejznámější a rozhodně nejrozsáhlejší oblastí, která u nás těmito zásahy trpěla, jsou severozápadní Čechy, to znamená hnědouhelný revír plus všechny chemičky, které tam stále ještě jsou, říká Moldan. Na druhém místě jmenuje Ostravsko, především známé ostravské laguny, u nichž pořád není jasné, jak se s nimi vypořádat. Na Slovensku to pak byla například velká chemička Duslo Šaľa, v Rumunsku lokalita Baia Mare, kde se těžilo zlato a kde docházelo k celé řadě katastrof.
A jaký je největší problém se znečištěním dnes? „Zejména jde o rozptýlený jemný prach, protože ten se dříve měřil velmi primitivními metodami. Dneska dokážeme měřit i velmi jemné částice a zároveň jsme zjistili, že ty jemné částice jsou nejvíc zdraví škodlivé,“ varuje Moldan.
