Ukrajinská města stále čelí ruskému bombardování, varovné sirény se rozezněly v podstatě v celé zemi. Exploze se ozývaly i na západě v okolí Lvova, který je od zahájení války relativně klidný. Ruské rakety tam zasáhly vojenskou základnu nedaleko polských hranic. Ukrajinská ombudsmanka tvrdí, že Rusko použilo v Luhanské oblasti fosforovou munici. Ve stále obléhaném přístavním Mariupolu na jihu země podle Lékařů bez hranic dochází k humanitární katastrofě.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Varovné protiletecké sirény zněly v noci na neděli téměř v celé Ukrajině, a to včetně Kyjeva, Lvova, Oděsy nebo Poltavy na středovýchodě, kam míří civilisté během evakuace z bombardováním silně zasažených měst jako Sumy nebo Charkov.
Ve Lvově, jež se nachází nedaleko polských hranic, byla v neděli ráno slyšet řada výbuchů. Exploze ve Lvově a okolí, kam se uchýlila část Ukrajinců prchající před konfliktem, slyšel štáb americké stanice CNN, který se nachází v oblasti, a svědci je potvrdili i stanici BBC. Exploze byly slyšet i v polském městě Přemyšl, uvedla zpravodajka agentury DPA.
Cílem byla vojenská základna
Cílem ruských raket bylo Mezinárodní mírové a bezpečnostní centrum ve městě Javoriv, které se nachází zhruba dvacet kilometrů od polských hranic a padesát kilometrů od centra Lvova. Zahynulo 35 lidí, dalších 134 lidí utrpělo zranění, uvedli gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozycky i starosta Lvova Andrij Sadovyj. Gubernátor dodal, že Rusové vypálili na středisko třicet raket.
Centrum má podobu velké vojenské základy, která sloužila především pro výcvik jednotek do mezinárodních misí. Běžně zde učí například, jak bezpečně odminovávat cesty. Zařízení o rozloze 360 čtverečních kilometrů je jedním z největších na Ukrajině a největší v západní části země.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov označil ostřelování základny za „nový teroristický útok na mír a bezpečnost poblíž hranice EU-NATO“ a znovu vyzval Západ, aby ustavil nad Ukrajinou bezletovou zónu. Podle něj na základně působili i zahraniční vojenští instruktoři. Zda byli na základně i v době útoku, není zatím jasné. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že podle generálního štábu v místě nepůsobil žádný člen české armády.
Útok by mohl souviset s dodávkami vybavení ze Západu, k jehož dalšímu distribuování může pomáhat blízké letiště. Moskva v sobotu prostřednictvím vysoce postaveného ruského diplomata varovala Spojené státy, že zahraniční dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu považují za „legitimní cíle“.
Podle portálu The Kyiv Independent byly výbuchy slyšet i ve městě Ivano-Frankivsk, které leží asi 150 kilometrů východně od slovenských hranic. To potvrdil jeho starosta Ruslan Marcinkiv. Cílem bylo místní letiště.
Ruské ministerstvo obrany po útoku na vojenskou základnu ve městě Javoriv hovoří o více obětech než Ukrajinci. Prohlásilo, že jeho ozbrojené síly zlikvidovaly přibližně 180 zahraničních žoldnéřů a množství zahraničních zbraní. Mluvčí resortu Igor Konašenkov dále podle agentury TASS uvedl, že ruské síly budou pokračovat v likvidaci zahraničních žoldnéřů, kteří přicházejí na Ukrajinu. Agentura AFP ale poznamenala, že informace Moskvy nebylo možné nezávisle ověřit.
Konašenkov také sdělil, že výcviková střediska ukrajinských ozbrojených sil v obci Staryči a nedaleké vojenské cvičiště Javoriv zasáhly „vysoce přesné zbraně dlouhého doletu“. Kyjev v těchto zařízeních podle něj zřídil výcvikové středisko pro zahraniční „žoldnéře“ a sklad zbraní dodaných ze zahraničí.
Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Markijan Lubkivskyj následně tvrzení o likvidaci 180 žoldnéřů popřel. „Není to pravda. Čistá ruská propaganda,“ sdělil zpravodajské stanici CNN. Dodal, že mezi mrtvými na základně v Javorivu zatím nejsou potvrzeny žádné oběti z řad cizinců.
Ombudsmanka a policie: Rusko použilo fosforovou munici
Ukrajinská média tvrdí s odkazem na vyjádření guvernéra Záporožské oblasti Oleksandra Starucha na Facebooku, že ruské jednotky unesly Jevhena Matviiva, starostu města Dniprorudne, který odmítl spolupracovat s okupanty. Už dříve ruští vojáci podle ukrajinských úřadů unesli melitopolského starostu Ivana Fedorova, obvinili ho z terorismu a na jeho místo dosadili novou starostku.
Rusko chce také zorganizovat nelegální referendum v Chersonu, aby tam mohlo vyhlásit další odštěpeneckou republiku po vzoru Donbasu. Zástupce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak, který vedl za ukrajinskou stranu rozhovory s Rusy, upozornil, že kolaboranty čeká trestní stíhání.
Ruské ostřelování ve městech Severodoněck a Rubižne v Luhanské oblasti poškodilo desítky bytových jednotek a rozpoutalo masivní požáry, uvádějí ukrajinští hasiči. Podle úřadů bylo zasaženo okolo šedesáti budov včetně rodinných nebo bytových domů. Rusko tvrdí, že jím koordinovaní separatisté ovládli východní a jižní části Severodoněcku.
Pokračuje také ofenziva u města Popasna asi sedmdesát kilometrů západně od Luhansku, Ruskem řízené síly tam údajně obsadily severní části města. Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová uvedla, že Rusko nasadilo při útoku na Popasnu fosforovou munici. O obvinění z použití zbraně, kterou mezinárodní úmluvy zakazují, mluví i šéf místní policie.
Moskvě se vyčítá i nasazení kazetových bomb a Ukrajina také tvrdí, že ruská armáda opakovaně bombardovala město Ochtyrka na severovýchodě země vakuovými bombami. Panují obavy, že se Rusové uchýlí i k zakázaným chemickým nebo biologickým zbraním, jak to naznačuje jejich nepodložené tvrzení o tom, že Ukrajina má laboratoře na výrobu těchto zbraní.
Další pokus o evakuci Mariupolu
Z ukrajinských konfliktních zón bylo dosud bezpečnostními koridory evakuováno téměř 125 tisíc civilistů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nejdůležitější je teď podle něj dostat pomoc do obléhaného Mariupolu, kam míří konvoj s humanitární pomocí.
Z Mariupolu se otevřít humanitární koridory dosud nepodařilo. Město, kde žije přes čtyři sta tisíc lidí, se podle organizace Lékaři bez hranic ocitlo ve fázi humanitární katastrofy. Mariupolská městská rada uvedla, že od začátku ruské invaze bylo ve městě zabito 2187 jeho obyvatel. „Za 24 hodin se tu odehrálo nejméně 22 bombardování civilních částí města. Na Mariupol už bylo svrženo přes sto bomb,“ uvedlo město v nedělním prohlášení.
Rada dále informovala, že městu dochází poslední zásoby potravin a vody, přičemž ruské síly, které město drží pod blokádou, stále ostřelují nevojenské cíle. „Lidé jsou dvanáct dní ve složité situaci. Ve městě nefunguje elektřina, voda nebo topení. Téměř neexistuje komunikace přes mobilní telefony. Poslední zásoby jídla a pití dochází,“ uvedla rada.
Ukrajinská televize Hromadske v sobotu s odkazem na místní úřady uvedla, že okupanti vyrabovali humanitární konvoj, který do města směřoval. Dříve ukradli i část pomoci určené pro město Enerhodar, napsala stanice na Twitteru. Podle údajů z Kyjeva je na neděli v plánu čtrnáct koridorů pro evakuace civilistů.
Ukrajinská policie: Rusové zabili novináře
Ukrajinská policie uvedla, že při útoku ruských sil ve městě Irpiň u Kyjeva zahynul novinář a další utrpěl zranění. Podle ukrajinských médií je obětí útoku jedenapadesátiletý Brent Renaud, který v minulosti jako filmař pokrýval i války v Iráku nebo Afghánistánu. Jeho kolegu se z válečné zóny snaží dostat ukrajinské síly. Tamní policie tvrdila, že mrtvý žurnalista pracoval pro list The New York Times, deník to ale popřel.
Podle britského ministerstva obrany chtějí ruské síly obklíčit ukrajinské vojáky na východě Ukrajiny postupem od Charkova a od Mariupolu. Ruští vojáci postupující od Krymu se podle těchto informací zároveň pokoušejí obklíčit město Mykolajiv, které v neděli ohlásilo devět obětí ruského ostřelování.
Rusové mají podle britských tajných služeb namířeno z jižní části Ukrajiny také na jihozápad k Oděse. Rusko však platí vysokou cenu za každý postup, protože ukrajinská armáda i nadále klade po celé zemi tuhý odpor.
Ukrajina obnovila dodávky elektřiny do jaderné elektrárny Černobyl
Ukrajině se v neděli podařilo obnovit dodávky energie do odstavené Černobylské jaderné elektrárny, uvedl ministr pro energetiku Herman Haluščenko. Chladicí systémy podle něj budou opět pracovat v normálním režimu a nebude zapotřebí záložního zdroje.
Kyjev ve středu oznámil, že černobylské zařízení je bez pravidelné dodávky elektrického proudu, který tak zabezpečovaly jen dva záložní generátory. Moskva ve čtvrtek prohlásila, že sousední Bělorusko dodávky elektřiny do Černobylu obnovilo, což ale Kyjev zpochybnil. V pátek Ukrajina Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) řekla, že technici začali poškozené elektrické vedení opravovat.
Elektřina je zapotřebí pro ochlazování jaderného paliva, které se v černobylském areálu stále nachází. MAAE nicméně už dříve uvedla, že přerušení dodávek elektřiny tam nepředstavuje kritický bezpečnostní problém. V pátek agentura informovala, že stále nedostává data z monitorovacích systémů v elektrárně.
Haluščenko v neděli opět vyzval zahraniční partnery, MAAE, Evropskou komisi, OSN a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby jeho zemi pomohli chránit ukrajinská jaderná zařízení, píše Ukrajinska pravda. „Nyní je nutné donutit nepřítele opustit jadernou elektrárnu a vytvořit třicetikilometrovou demilitarizovanou zónu kolem ukrajinských jaderných zařízení,“ uvedl.
Rusové před zhruba deseti dny obsadili také Záporožskou jadernou elektrárnu, která je považována za jednu z největších v Evropě. Provoz v ní zajišťují ukrajinští zaměstnanci. Během nočního útoku v areálu této elektrárny hořelo, reaktory ale podle odborníků poškozeny nebyly.
Vyznamenání pro vojačku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé udělil nejvyšší státní vyznamenání, Hrdina Ukrajiny, vojačce, jež padla v boji s ruským vojskem. Vyznamenání dostala seržantka Inna Derusová, která sloužila ve zdravotnické službě.
Derusová padla první den invaze, ve čtvrtek 24. února, při ruském bombardování u města Ochtyrka v Sumské oblasti. Před tím podle dekretu, který jí uděluje vyznamenání posmrtně, stačila pomoct desítce svých spolubojovníků.
Zelenskyj řekl, že Rusko dosud přišlo o tisíce vojenských vozidel, 74 letounů a 86 vrtulníků. Tvrzení se však nedá nezávisle ověřit, stejně jako vyjádření Moskvy, že ruští vojáci dosud zničili 3687 objektů ukrajinské vojenské infrastruktury.
Dostatek zásob pro Ukrajince
Ukrajina má v současné době dostatek základních potravin a její zásoby plynu představují zhruba třetinu její roční spotřeby. V sobotu to řekl ukrajinský premiér Denis Šmyhal. Ukrajinská vláda ale omezí či zakáže vývoz některých zemědělských komodit, uvedla agentura Bloomberg, dále pak bude dovážet plyn z unijních zemí.
Zákaz či omezení vývozu by se měl týkat pšenice, pohanky, masa, oleje či cukru. Šmyhal uvedl, že od začátku března jeho země dostala zhruba čtyřicet tisíc tun humanitární pomoci.
Ukrajina má v současné době 9,5 miliardy metrů krychlových zásob plynu. Před ruskou invazí přitom roční spotřeba plynu v zemi činila zhruba třicet miliard metrů krychlových a Ukrajina dvě třetiny své spotřeby pokrývala ze svých vlastních zdrojů. Podle Šmyhala bude Ukrajina nadále dovážet plyn ze sousedních unijních zemí, například z Maďarska, Polska či Slovenska.
Správa Kyjeva oznámila, že dala stranou dvoutýdenní rezervu potravin pro případ, že se město ocitne pod ruskou blokádou. K městu směřují ruští vojáci z několika stran.
Mezi už tisíci obětí války, jejichž přesný počet nelze ověřit, je podle ukrajinské prokuratury 85 dětí. Více než sto dětí bylo zraněno a útoky zničily 369 objektů využívaných k výuce. Na situaci na Ukrajině v neděli reagoval papež František, když řekl, že „nepřijatelná agrese“ musí skončit. Bombardování dětských nemocnic a civilních cílů označil za barbarství.
