Prezident Trump: Úspěch slaví apel změny a odpor vůči elitám

Nahrávám video
PROFIL: Donald Trump - z miliardáře prezidentem
Zdroj: ČT24

Svůj boj pojal jako poslední šanci postavit se „zkorumpovaným elitám“, které podle něj zradily běžné občany. Reprezentoval tak silný odpor vůči střednímu proudu a establishmentu. Byl dalek diplomacie a pouček poradců. Odmítal mluvit jako typický politik, čímž získal sympatie u lidí napříč USA. Republikán Donald Trump bude novým americkým prezidentem.

Donald Trump o kandidatuře na prezidenta USA uvažoval už několikrát. V roce 2012 například plán odvolal krátce před republikánskými primárkami, protože se prý chtěl naplno věnovat podnikání. V té době se zviditelnil zpochybňováním pravosti rodného listu prezidenta Baracka Obamy a toho, zda je mladý demokrat hlavou státu právem.

Na začátku letošních primárek byl Trump považován za jasného outsidera. Jeho kampaň, charakterizovaná řadou chytlavých a kontroverzních výroků, ale slavila nečekaný úspěch. Přesto, že jí média označovala za jednu z nejhorších v historii. Newyorský byznysmen měl řadu odpůrců, kritizován byl i částí republikánů, podle nichž ohrožuje pověst strany. V srpnu dokonce padesát významných republikánských bezpečnostních expertů, včetně zástupců rozvědek, označilo Trumpa za nekompetentního pro vedení země. 

Úspěšný byznysmen, ale i spisovatel a otec pěti dětí

Donald Trump se narodil 14. června 1946 v New Yorku, jeho matka pocházela ze Skotska, prarodiče z otcovy strany z Německa. Trump vystudoval ekonomii na Pensylvánské univerzitě (1968). Pracovat začínal u svého otce Freda v developerské společnosti Elizabeth Trump & Son. V roce 1971 se firma přejmenovala na The Trump Organization a dnes ovládá hotely, reality či golfová hřiště, Trump je jejím prezidentem.

Nový americký prezident figuruje i v dalších firmách, například v Trump Plaza Associates či Trump Atlantic City Associates. V roce 1996 koupil společnost Miss Universe Organization, která organizuje soutěže krásy, v září 2015 ji ale prodal.

V roce 1976 se mu podařilo získat úvěr a podle jeho slov „rozjet pořádný byznys“. Za čtyři roky otevřel na newyorské 42. ulici luxusní Grand Hyatt Hotel. Trumpovy zlaté časy trvaly celá 80. léta. S nadsázkou se dá říci, že skoupil půl Manhattanu. Mezi jeho známé budovy patří 200 metrů vysoký mrakodrap Trump Tower v New Yorku či výškové budovy v Chicagu, Honolulu, Torontu nebo Atlantě.

Donald Trump
Zdroj: Reuters

Časem expandoval do Atlantic City a postavil tam největší kasino na světě Taj Mahal. Jeho financování, respektive splácení dluhů, už ale neutáhl. V roce 1990 se dostal na pokraj krachu. Nakonec ale podle vlastních slov „povstal z popela jako bájný pták Fénix“. Značka Trump je spjata s řadou různých výrobků a licencí, miliardář také vlastní golfové areály v Irsku a ve Skotsku. 

Loni v červenci Trump oznámil, že podle svého finančního přiznání vlastní majetek za deset miliard dolarů (čtvrt bilionu korun). Časopis Forbes jej ale obviňuje z přehánění a tvrdí, že hodnota magnátova majetku nepřesahuje čtyři miliardy dolarů.

Manželé Trumpovi na republikánském sjezdu v Clevelandu
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

Z prvního manželství má miliardář dva syny Donalda a Erica a dceru Ivanku s podnikatelkou Ivanou Zelníčkovou, která je původem ze Zlína. Všichni jsou viceprezidenty The Trump Organization. S druhou manželkou herečkou Marlou Maplesovou má dceru Tiffany. Nyní stojí po jeho boku slovinská modelka Melanie Knaussová, se kterou mají syna Barrona.

Trump je také autorem či spoluautorem dvou desítek knih. Nejnovější přírůstek představil loni, kniha nese název Zmrzačená Amerika: Jak Americe vrátit její velikost, což bylo pod sloganem „Make America Great Again“ i ústřední téma jeho kampaně.

Nahrávám video
Události o Trumpově rodině: Pět dětí, osm vnoučat, tři manželství
Zdroj: ČT24

Trump se v kampani zviditelnil zejména ostrými výroky

Nesouhlas z mnoha stran si během kampaně vyslechl za obscénní a šovinistická slova směřovaná ženám (svoji soupeřku Hillary Clintonovou mimo jiné obvinil z užívání narkotik), za svůj přístup k přistěhovalcům a muslimům, ale i za výroky, že by na hranicích s Mexikem postavil obří zeď, migranty ze Sýrie by vracel zpět a vyslovil se i pro uzavření USA všem muslimům.

Trump je zastáncem tvrdé ruky, volného prodeje zbraní a silné armády. V roli prezidenta chce snížit daně a zrušit zdravotnickou reformu prezidenta Baracka Obamy. Ostře také kritizuje jeho administrativu za dohodu o íránském jaderném programu a údajnou pohrdavou politiku Obamy vůči Izraeli. Po takzvaném brexitu Trump prohlásil, že vidí paralelu mezi britským referendem a svou podporou. Lidé podle něj chtějí získat zpět kontrolu nad svými zeměmi. Jeden z nejoblíbenějších příspěvků Trumpa na Twitteru: 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...