Když Hillary revoltovala na univerzitě, Donald začal vydělávat

Snímek z 22. ledna 2005 vypadá jako reklama na štěstí. Pózují na něm čtyři zdánlivě skvělí přátelé, stojí těsně u sebe a drží se kolem pasu. Zleva Donald Trump, Hillary Clintonová, její manžel Bill a modelka Melanie, s níž se Trump toho dne oženil. Příklad toho, že se fotografiím nedá věřit.

Teď, o jedenáct let později, miliardář a někdejší první dáma shodně tvrdí, že nikdy neměli nic společného. A mají pravdu – v jejich životních příbězích se odrážejí dva málo slučitelné světy. Ten první je politicky korektní, s kořeny v liberalismu 60. let. Druhý je světem národnostního sentimentu - odkazuje k éře Ronalda Reagana.

Hillary Clintonová sází na svůj dokonalý životopis do té míry, že jej používá jako zbraň v závěru kampaně. Na jejím webu se koncem týdne objevila srovnávací grafika, co v různých letech dělala ona, a co naopak Donald Trump. „Rozdíl nemůže být zřetelnější“, píše se v úvodu.

Hillary ze srovnání, které sama vytvořila, samozřejmě vychází jako vzdělaná a uvědomělá politička, zatímco Donald jako nezodpovědný a sebestředný playboy. Jenže Trump svou popularitu buduje právě na hesle „nejsem jako oni“, tedy jako kariérní politici a tvůrci současného společenského systému.

Co tedy dělal Donald Trump v době, kdy Hillary vedla revoltu na střední škole? A co zažívala ona, když miliardář otevíral legendární mrakodrap v New Yorku? ČT24 srovnala v osmi datech životy obou kandidátů:

1946: Trump. Narodil se Donald Trump

Donald John Trump se narodil 14. června v newyorském Queensu jako druhý potomek Freda Christa Trumpa a Mary MacLeodové. Rodiče měli celkem pět dětí. Prarodiče z otcovy strany byli němečtí emigranti, kteří se do Ameriky přistěhovali koncem 19. století, prarodiče z matčiny strany pro změnu přicestovali ze Skotska. Donald tvrdí, že je hrdý na své německé kořeny. Jeho předci kdysi nosili příjmení Drumpf, ale během třicetileté války v 17. století se přejmenovali na Trump.

Trumpův otec už před válkou budoval malé rodinné domy v Queensu, za války stavěl kasárna pro americké vojenské námořnictvo. Později pro změnu vybudoval domky pro rodiny válečných veteránů a nabízel tisíce apartmánů na pobřeží. Časem se stal jedním z největších realitních developerů v New Yorku.

1947: Hillary z předměstí

Hillary Clintonová přišla na svět 26. října v chicagské nemocnici. Její otec Hugh Ellsworth Rodham vlastnil malou textilní továrnu, kde se vyráběly závěsy a záclony. Dodával je mimo jiné do hotelů, úřadů i divadel. Matka Dorothy Howellová pečovala o domácnost. Oba měli zčásti anglické kořeny.

Hillary první roky vyrůstala na předměstí Chicaga, v rodině, která se hlásila k Evangelické církvi metodistické. V roce, kdy se narodila, se její otec poprvé a naposledy pokusil uspět v politice. Jako nezávislý kandidoval na funkci radního. Označoval se jako sympatizant demokratů a doufal, že by mohl v byznyse využít politických kontaktů. Volby však vyhrál konkurent, kterého prosazovala přímo Demokratická strana, a podle některých členů rodiny tato epizoda vedla k tomu, že Hugh Ellsworth Rodham po zbytek života neměl rád demokraty.

Nahrávám video
Americké volby očima zpravodajů ČT v USA
Zdroj: ČT24

1968: On vydělává, ona píše projev

Donald získal titul bakalář z ekonomie a finančnictví. Válce ve Vietnamu se vyhnul. Nejdříve dostal odklad s ohledem na studium, později byl odveden, ale vzápětí jej lékaři označili jako neschopného vojenské služby. Trump, který tehdy sportoval, hrál fotbal i tenis, měl prý výrůstky na patách.

V té době už jej otec zaučoval v rodinné firmě, Donald například pomáhal s projektem bytového komplexu v Cincinnatti a díky tomu prý vydělal 200 tisíc dolarů.

Clintonová nadšeně prožívá revoluční změny. Amerikou cloumají protesty proti vietnamské válce, lidé demonstrují za občanská práva. Hillary studuje politologii na univerzitě Wellesley College. Stává se prezidentkou univerzitního spolku a prosazuje, aby škola přijala více černošských studentů a pedagogů. V roce 1969 absolvovala s vyznamenáním a někteří učitelé chtěli, aby jako první žena mohla ve Wellesley College vystoupit s absolventským projevem. Kritizovala v něm „úzkoprsou společnost“ a sklidila bouřlivý, sedmiminutový potlesk.

1976: Startuje realitní jízda. A právnický slalom

V roce 1976 se Trumpovi podařilo získat úvěr a „rozjet pořádný byznys“. Za čtyři roky otevřel na newyorské 42. ulici luxusní Grand Hyatt Hotel. Trumpovy zlaté časy trvaly celá 80. léta. S nadsázkou se dá říci, že skoupil půl Manhattanu. Mezi jeho známé budovy patří 202 metrů vysoký mrakodrap Trump Tower v New Yorku či výškové budovy v Chicagu, Honolulu, Torontu, Atlantě.

Hillary už je rok vdaná za Billa Clintona a žijí ve svém domě ve Fayetteville. Má za sebou studium práv na Yaleově univerzitě, kde se s Billem seznámila, a už se jí podařilo získat pověst schopné profesionálky. Ve městě funguje krizové centrum pro znásilněné, které založila s několika dalšími ženami. Jako právnička se zapojila v roce 1974 do práce výboru Sněmovny reprezentantů pro vyšetřování aféry Watergate. Demokratická strana si ji zapsala do seznamu nadějných mladých politiků.

1989: Za zrezivělou oponou

V roce, kdy se rozpadá železná opona a hroutí se komunistické režimy, věděl v Česku o Clintonové málokdo. Její manžel byl guvernérem státu Arkansas a vyhlížel prezidentské volby, které se konaly za tři roky. Ona vydělávala jako právnička v soukromé firmě a v šuplíku měla ocenění „Arkansaská žena roku 1983“ a „Arkansaská matka roku 1984“. Ale důležitější bylo, že ji prestižní odborný časopis opakovaně zařadil mezi 100 nejvlivnějších právníků Ameriky. Pomáhala v neziskových organizacích, které se zabývaly právy dětí. Působila také v představenstvu obchodního obra Wal-Mart nebo ve správní radě nadnárodní průmyslové firmy Lafarge.

Trump sponzoruje první ročník cyklistického závodu Tour de Trump, obdobu slavné Tour de France. Dlouho tuto značku neudrží, o dvě sezony později už se americká soutěž jmenuje Tour DuPont – Trump jako hlavní sponzor vycouval, protože se začal dostávat do finančních problémů. Obchod s nemovitostmi se zadrhl a miliardáři hrozil krach. Zachránily jej půjčky. Do Československa, které se pomalu otevíralo světu, přijel na podzim 1990 se svou tehdejší manželkou Ivanou. Někdejší úspěšné lyžařce, která emigrovala na Západ, zemřel otec.

Ivana a Donald Trumpovi v roce 1990 ve Zlíně na pohřbu jejího otce
Zdroj: ČTK

1998: Rok Moniky

Donald Trump navazuje vztah se slovinskou modelkou Melanií Knaussovou, která se později stane jeho třetí manželkou. V tomtéž roce má premiéru film Woodyho Allena Celebrity, kde byznysmen hraje epizodní roli. Trump se pomalu dostává z krize, získal mimo jiné starý, sedmdesátipatrový kancelářský dům na Manhattanu, který nechal kompletně opravit a pojmenoval jej jednoduše – Trumpova budova. V roce 1999 umírá Trumpův otec a potomci si rozdělí dědictví v hodnotě až 300 milionů dolarů.

Hillary se dozvídá, že její manžel měl aféru se stážistkou Monikou Lewinskou v Bílém domě. Bill Clinton nejprve zapírá, později se však objeví důkazy a prezidentovi hrozí kvůli skandálu odvolání. Hillary vystupuje s prohlášením, že věří jejich manželství, ovšem z jejího okolí unikají zprávy, že je rozčilená a zvažuje rozvod. Ohlasy jsou rozporuplné. Některé komentáře obdivují její sílu, další s ní sympatizují jako s obětí, jiné ji však kritizují, že se zachovala jako cynik a „zůstala v nefunkčním vztahu“.

2008: Skoro prezidentkou. Skoro demokratem

Jako první žena v historii USA se Hillary Clintonová dostala až do finále stranického nominačního souboje. V primárkách demokratů byla od začátku favoritkou, ale po „superúterý“ 5. února se jí přestalo dařit. V červnu 2008 z tvrdého souboje odstoupila. Její konkurent a pozdější celkový vítěz Barack Obama jí ve své administrativě nabídl funkci ministryně zahraničí, kterou přijala.

Donald Trump se rozhodl, že po sedmi letech přestane být demokratem. Podpořil republikánského kandidáta na prezidenta Johna McCaina a přestoupil do Republikánské strany. V té už ostatně koncem 80. let působil, ale utekl odtud k reformistům a později přešel právě k demokratům.

2013: Klid před historickou bitvou

Končí ve vládě. Má za sebou bouřlivé období, kdy jako ministryně zahraničí pokusila o „reset“ vztahů s Ruskem a musela se rozhodnout, nakolik zasahovat do protestů, které se změnily v arabské jaro. Převážně kladně hodnocené působení Clintonové pošramotil útok islamistů na americký konzulát v libyjském Benghází v září 2012. Zahynul při něm velvyslanec USA a tři další lidé. Ministryně převzala odpovědnost za nedostatky při zajišťování bezpečnosti pracovníků. Už před touto událostí naznačila, že o setrvání ve funkci ministryně nemá zájem. V Obamově druhém funkčním období ji nahradil John Kerry. Hillary se chystá na prezidentskou kandidaturu.

Trump utratil milion dolarů za průzkum, zda by měl šanci uspět, pokud by se ucházel o křeslo amerického prezidenta. Výsledky nezveřejnil, ale jeho plány naznačila epizoda, která se odehrála v New Yorku. Tamní republikáni údajně chtěli, aby se ucházel o křeslo guvernéra, on však odmítl s tím, že jej tato funkce nezajímá. Během zmíněného roku opakovaně kritizoval Baracka Obamu (a šířil konspirační teorii, že prezident nemá americké občanství), brojil proti nelegálním přistěhovalcům a odmítal varování vědců před klimatickými změnami. Nenápadně se chystal se na prezidentskou kandidaturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...