Hongkong se vzpamatovává z šoku po středečních protestech, při nichž bezpečnostní složky nasadily proti demonstrantům vodní děla i gumové projektily. Podle zahraničních médií šlo o jedny z nejhorších násilností od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Vládní úřady ve finanční čtvrti budou zavřené do konce týdne. U parlamentu podle agentury Reuters opět propukly menší potyčky mezi policisty a demonstranty.
Masové protesty v Hongkongu jsou namířené proti spornému návrhu zákona, jenž by umožnil osoby podezřelé ze spáchání trestného činu vydávat do pevninské Číny. „Nevím, jaké mají dnes protestující plány, půjdeme s davem, ale myslíme si, že účast bude nižší než včera a že to bude pokojné, po tom, co se stalo,“ prohlásil dvacetiletý demonstrant Ken Lam, který plánuje vzdorovat tak dlouho, dokud zákon nebude zrušen.
Někteří demonstranti nacházející se poblíž parlamentu se snažili zabránit policii, která odnášela zásoby masek a potravin, píše Reuters. V poledne místního času davy opět čítaly tisíce lidí, postupně se ale lidé rozcházeli. Policie vybavená přilbami a štíty zablokovala nadchody. Na místě čeká řada policejních vozů.
Desítky zraněných
Policie ve středu použila gumové projektily, slzný plyn a pepřový sprej ve snaze vyhnat demonstranty od budovy zákonodárného sboru. Podle správy místních nemocnic bylo do středeční noci přijato 72 raněných. Dva lidé jsou v kritickém stavu, píše BBC.
Celkem 11 lidí bylo zatčeno. Čína také provedla kybernetický útok na aplikaci Telegram, kterou protestující používají ke svolání demonstrací a sdílení šifrovaných zpráv. Organizátoři protestů podle agentury AFP zdůraznili, že se nenechají zastrašit, a již na neděli svolali další masovou demonstraci. Občanská fronta za lidská práva rovněž vyzvala obyvatele Hongkongu, aby se v pondělí připojili ke generální stávce.
Zahraniční média upozorňují, že šlo o jedny z nejhorších násilností v Hongkongu od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu.
Postup bezpečnostních složek odsoudila lidskoprávní organizace Human Rights Watch, která policii obvinila z použití „nadměrné síly“ vůči demonstrantům.
Británie v reakci vyjádřila znepokojení a vyzvala hongkongskou vládu, aby zákon znovu zvážila. Londýn zdůraznil, že Hongkong musí chránit svobody občanů a autonomii. Evropská unie k návrhu zákona uvedla, že EU „sdílí některé obavy občanů Hongkongu“ a požaduje, aby byla respektována práva protestujících. Demonstranty podpořil také Tchaj-wan. Čínské ministerstvo zahraničí naopak odsoudilo „násilné chování demonstrantů“.
Sporný návrh extradičního zákona předložený hongkongskou vládou podle prodemokratických kritiků narušuje právní nezávislost poloautonomního regionu. Lidé vydaní do Číny by tam mohli podle demonstrantů čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům.
Vedení Hongkongu naproti tomu zdůrazňuje, že zákony o vydávání jsou nezbytné, pokud se Hongkong nemá stát rájem zločinců na útěku.
Vedení Hongkongu zákon hájí
Závěrečné hlasování o návrhu by se mělo podle původních informací konat 20. června. Předpokládá se, že návrh poslanci schválí, protože parlament je ovládán přívrženci Pekingu.
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová ve středu odsoudila „organizované nepokoje“ a odmítla nařčení, že by „zaprodala“ Hongkong. V emotivním projevu se vyjádřila k budoucnosti zákona nejednoznačně. Rozhodnout o normě by podle ní měli zákonodárci, na druhou stranu ale uznala, že dosavadní vysvětlování a dialog zřejmě „zcela nerozptýlily obavy“ demonstrantů.
