Předčasné volby jsou podle lídra slovenské opozice Richarda Sulíka jediným řešením vzniklé politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Předseda nejsilnější opoziční strany Sloboda a solidarita Sulík to řekl po schůzce s prezidentem Andrejem Kiskou, který průběžně jedná se zástupci parlamentních stran. Vládní Smer-SD mezitím popřel spekulace médií, že se kritizovaný ministr vnitra Robert Kaliňák chystá odstoupit.
„Jsme přesvědčeni, že dnešní vláda a složení parlamentu neodpovídají tomu, co chtějí občané. Jsme přesvědčeni, že nejférovější řešení jsou předčasné volby, aby voliči řekli, jakou vládu si přejí,“ uvedl Sulík. Dodal, že by uvítal co nejdřívější termín parlamentních voleb.
Už ve středu Kiska hovořil se zástupci opozičních hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO), jakož i Sme rodina – Boris Kollár, kteří se rovněž vyslovili pro předčasné volby.
Pozvánku na schůzku s hlavou státu dostaly také vládní koaliční strany. Naopak prezident nepozval k jednání bývalého hejtmana Banskobystrického kraje Mariana Kotlebu, zástupce krajně pravicové strany Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko, vůči které se Kiska dlouhodobě vymezuje.
Prezident Kiska trvá na rekonstrukci vlády nebo předčasných volbách
Zkrácení volebního období současné koaliční vlády premiéra Roberta Fica, která nastoupila do úřadu před dvěma lety, by muselo podpořit nejméně 90 z celkového počtu 150 poslanců. Touto třípětinovou většinou koalice ani opozice samostatně nedisponují.
Hlava státu by podle ústavy mohla parlament rozpustit v případě, pokud by Národní rada nebyla schopna usnášet se po dobu delší než tři měsíce; to znamená, že prostá většina poslanců sněmovny by musela blokovat její jednání.
Kiska po čtvrtečním jednání se šesti europoslanci uvedl, že vyšetření vraždy Kuciaka a jeho partnerky je důležité pro celou EU. Vybídl také k podpisu společné deklarace s Ficem a předsedou slovenského parlamentu Andrejem Dankem při jejich připravované společné schůzce. Jejím cílem je uklidnit napjatou atmosféru a vyřešit politickou krizi v zemi.
Podle Kisky by se hlava státu, premiér a předseda parlamentu měli například zavázat, že klidné protesty občanů nebudou označovat za pokus o převrat, který je řízen ze zahraničí.
Slovenský prezident jako řešení krize důvěry ve stát navrhl buď rekonstrukci vlády, nebo vypsání předčasných voleb. Za jeho prohlášení ho opakovaně kritizoval Fico. Podle šéfa kabinetu nemá hlava státu ústavní kompetenci zasahovat do případné rekonstrukce vlády, která by musela být výsledkem dohody tříčlenné koalice.
Menší vládní strana Most-Híd minulý týden vybídla místopředsedu Smeru-SD Kaliňáka k rezignaci z postu ministra vnitra, což Kaliňák v uplynulých dnech opakovaně odmítl. Podle agentury SITA by Kaliňák nakonec ale mohl podat demisi počátkem příštího týdne, na kdy jsou podle dřívějších informací naplánována jednání mezi stranami Smer-SD a Most-Híd. Smer-SD tyto spekulace ovšem popírá.
Tři opoziční strany kvůli setrvání Kaliňáka ve funkci ministra vnitra a Tibora Gašpara v čele policie ve středu ohlásily, že vyvolají hlasování sněmovny o vyslovení nedůvěry Ficově vládě. Na prosazení takového návrhu, který si vyžaduje podporu alespoň 76 zákonodárců, tedy nadpoloviční většiny celkového počtu poslanců Národní rady, ovšem opozice nemá dostatek hlasů.
Kaliňák se mě snažil zdiskreditovat, tvrdí elitní prokurátor
Elitní slovenský prokurátor Vasiľ Špirko mezitím obvinil Kaliňáka, že vydal pokyn k jeho diskreditaci kvůli vyšetřování podezření v případu možného uplácení Kaliňáka a exministra financí a dopravy Jána Počiatka při zadávání veřejné zakázky.
Špirko oznámil, že ve zmiňované záležitosti podá trestní oznámení na Kaliňáka a vedení policie včetně policejního prezidenta Tibora Gašpara pro podezření ze sabotáže. Veřejné vystoupení elitního prokurátora, jak učinil Špirko, je přitom na Slovensku ojedinělé.
Špirko je prokurátorem úřadu speciální prokuratury, která se na Slovensku zabývá kromě jiného nejzávažnější kriminalitou. Policie Špirka před dvěma lety obvinila z toho, že ve zmiňované kauze kolem ministerstva vnitra vytvářel nátlak na svědka.
Ten podle Špirka zmiňoval úplatky v hodnotě několika set tisíc eur, které byly prý určeny pro Kaliňáka a Počiatka, a popsal také celé schéma zakázky na komponenty a technologie.
Prokuratura obvinění zrušila, jakož i další obvinění vůči Špirkovi. Minulý týden Špirka zase zprostila možného disciplinárního provinění příslušná disciplinární komise prokurátorů.
„Já jsem nebyl v této věci aktivní, já jsem nepodal trestní oznámení. Hon na čarodějnice, který tady probíhá v posledních dnech, je pro tento případ a vyjádření pana Špirka zcela příznačný,“ řekl v reakci Kaliňák. Dodal, že trestní oznámení na Špirka podal zmiňovaný svědek, se kterým prokurátor sepsal trestní oznámení. Ministr také odmítl informace, že v souvislosti s uvedeným tendrem na jeho ministerstvu ještě z roku 2010 přijal úplatek.
