Poslední dny před největší evropskou válkou od porážky nacismu: 23. únor 2022

O tom, že se Vladimir Putin chystá podmanit si vojensky Ukrajinu, se spekulovalo od jara 2021, kdy k jejím hranicím a na okupovaný Krym začal přemisťovat desetitisíce vojáků s technikou všeho druhu. Když se k nim v zimě přidaly polní nemocnice a policejní jednotky vycvičené k potlačování občanského odporu, bylo už mnohým jasné, že válka největších rozměrů v Evropě od druhé světové je na spadnutí. Samotná invaze pak přebila dění, které jí těsně předcházelo. Proto připomínáme poslední týden den po dni, tentokrát středu 23. února 2022.

Kanada, Austrálie a Japonsko zavedly sankce proti Rusku. Schválila je i ukrajinská Nejvyšší rada. Čína se vyslovila proti sankcím. Srbsko odsoudí ruský postup, pokud Ukrajina odsoudí bombardování Srbska silami NATO z roku 1999. Arménie nehodlá uznat „republiky“ na Donbasu, jakož ani Turecko. Generální tajemník OSN António Guterres jasně odsoudil uznání nezávislosti separatistických „republik“ i označení ruských vojáků na Ukrajině za mírové síly. Ukrajinu navštívili prezidenti Polska a Litvy, kteří vyzvali k jejimu přijetí do EU.

Na Ukrajinu přiletěla další zásilka zbraní z Kanady. USA posílají do Pobaltí a Polska osm set vojáků z Itálie, útočné vrtulníky Apache a bitevníky F-35. Britský ministr obrany Ben Wallace v zaslechnutém soukromém rozhovoru s vojáky řekl, že se ruský prezident Vladimir Putin zbláznil, chybuje absencí spojenců a že Británie může Rusy nakopnout stejně jako roku 1853 na Krymu. Večer napsal Newsweek o informaci tajných služeb, že Putin zaútočí do 48 hodin.

Ukrajinská armáda hlásí za úterý více než sto porušení příměří po celé délce fronty na Donbase ze strany ruských a separatistických ozbrojenců, ve středu oznámila zasažení školky a několika domů, v nichž střelba zranila ženu. Odpoledne opustila čtyři předsunutá stanoviště u linie dotyku kvůli silnému ostřelování.

Obvinění ze střelby pokračují z obou stran. OBSE reportuje za den 1710 porušení příměří. Šéf doněckých „separatistů“ Denis Pušilin tvrdí, že v doněcké „republice“ nejsou ruští vojáci. Rusko informuje, že k šesté hodině ranní přijalo už 96 tisíc evakuovaných z Ukrajiny. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov oznámil, že vůdci „republik“ Pušilin a Leonid Pasečnik požádali Putina o pomoc při odražení ukrajinské agrese.

Ukrajinský parlament schválil zavedení stavu ohrožení státu od čtvrtka na celém území kromě Doněcké a Luhanské oblasti, kde už platí výjimečný stav. Základní omezení: lze zavřít hranice; policie může prohledat auto; zesiluje se ochrana pořádku; jsou zakázány stávky, mítinky a masové akce; lze zavést zákaz vycházení; branci, rezervisté a vojáci nesmí měnit místo pobytu bez uvědomění vojenské správy.

Ukrajina přestala kupovat elektřinu od Běloruska. Ukrajinska pravda tvrdí, že rozvědka dala prezidentovi informace o hrozících útocích na Kyjev, Cherson a Charkov. V Charkově začalo cvičení teritoriální obrany a vznikl operativní štáb armády. Weby vládních institucí čelí DDoS útokům. Anonym nahlásil bombu v Nejvyšší radě. InformNapalm píše, že střela údajně vypálená z Ukrajiny na Rusko byla ve skutečnosti vypálená z okupovaného ukrajinského území.

Ukrajinské Centrum obranných strategií uvedlo, že Rusko přemístilo do Černého a Azovského moře všechny své lodě umožňující útok na souši a vylodění. Celkem je tam 46 plavidel ze všech ruských flotil. Kyjev hodlá v případě invaze žádat Turecko o zavření průlivů Bospor a Dardanely. Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby Rusové evakuují noční směnu ve fabrice na Krymu v Armjansku u hranice. 

Ruská FSB tvrdí, že překazila teroristický útok plánovaný Pravým sektorem v pravoslavném chrámu na Krymu, zadržela šest podezřelých. Okupační úřady na Krymu vyčíslily škody v důsledku zavření Severokrymského kanálu na 150 miliard rublů, které hodlají od Ukrajiny požadovat. Ruští diplomaté se začali evakuovat z Ukrajiny, z budov stáhli vlajky. Vyšetřovatelé zahájili trestní stíhání čtyř set Ukrajinců kvůli údajné odpovědnosti za smrt Rusů, mezi nimi jsou Arsen Avakov, Ihor Kolomojskyj, Olexandr Turčynov.

Vladimir Putin pronesl proslov ke Dni ochránců vlasti a vyzdvihl pokroky, které udělala armáda. Podle průzkumu státní agentury VCIOM podporuje uznání nezávislosti „republik“ 73 procent Rusů.

Jedni z nejbohatších Ukrajinců Rinat Achmetov a Viktor Pinčuk se vrátili na Ukrajinu. Večer se nejbohatší ukrajinští byznysmeni sešli s prezidentem a představiteli silových orgánů. Podle webu Bloomberg přišlo 23 nejbohatších Rusů v důsledku eskalace o 32 miliard dolarů. Nejvíc, asi třetinu veškerého majetku, ztratil Gennadij Timčenko. Cena plynu v Evropě poprvé v roce 2022 přesáhla tisíc dolarů za kubický metr. Ukrajinské eurobondy se propadly na nejnižší úroveň od roku 2015.

V Kramatorsku se sešli lidé s ukrajinskými vlajkami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
09:59Aktualizovánopřed 4 mminutami

Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje předsedu Fedu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo v neděli vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) Jeromeovi Powellovi, píší agentury. Obvinění se týká sporné rekonstrukce budovy Fedu, o které hovořil Powell v loňském červnu před Kongresem. Podle Powella jde o snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa získat větší vliv nad Fedem a měnovou politikou, za kterou šéf Bílého domu Powella dlouhodobě kritizuje.
08:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán navrhl jednání s USA, tvrdí Trump. Protesty si zřejmě vyžádaly stovky mrtvých

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 544 lidí, píše AP. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.
04:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 544 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 12 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 14 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 14 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 15 hhodinami
Načítání...