Poslední dny před největší evropskou válkou od porážky nacismu: 22. únor 2022

O tom, že se Vladimir Putin chystá podmanit si vojensky Ukrajinu, se spekulovalo od jara 2021, kdy k jejím hranicím a na okupovaný Krym začal přemisťovat desetitisíce vojáků s technikou všeho druhu. Když se k nim v zimě přidaly polní nemocnice a policejní jednotky vycvičené k potlačování občanského odporu, bylo už mnohým jasné, že válka největších rozměrů v Evropě od druhé světové je na spadnutí. Samotná invaze pak přebila dění, které jí těsně předcházelo. Proto připomínáme poslední týden den po dni, tentokrát úterý 22. února 2022.

Moskevská burza ztratila za první minutu obchodování 5,44 procenta. Mírně se snížil i kurz rublu k euru a dolaru. Brzy se však trhy uklidnily a začaly získávat ztráty zpět, večer si burza připisovala mírný růst. Oslabuje ukrajinská hřivna.

Doněck hlásí další ostřelování z pozic ukrajinské armády a pokus o atentát na tamního „exministra obrany“. V obci Zolote-5 byl večer zničen obytný dům. Ukrajina oznámila, že protivník v Donbasu porušil za pondělí příměří v 84 případech, zabil dva vojáky a 12 jich zranil. K úternímu večeru přibyli jeden mrtvý a jeden zraněný voják. Luhanskou teplárnu a elektrárnu na území kontrolovaném Kyjevem vyřadila z provozu palba. SBU zveřejnila odposlechy, na nichž o tom ozbrojenci z okupovaného Donbasu hovoří, jakož i o dalších úderech, které připisují ukrajinským silám.

Ukrajinská tajná služba také oznámila, že zachytila plány na teroristický útok v chrámu pravoslavné církve moskevského patriarchátu v Charkově. Kyjevská policie tvrdí, že na budovu advokátní komory ve městě někdo v noci vystřelil z granátometu, nikoho přitom nezranil. Podle ministra spravedlnosti Denyse Miljusky se Rusko snaží vyprovokovat vzpoury ve vězení. V Mariupolu vyšlo podle odhadů asi tisíc lidí demonstrovat loajalitu Ukrajině.

Ruský parlament schválil uznání nezávislosti obou separatistických „republik“ na Donbasu i dohody o vzájemné pomoci s nimi. Dopoledne však stále není jasné, v jakých hranicích. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to na tiskové konferenci nebyl ochoten sdělit. Zástupce předsedy „parlamentu Luhanské lidové republiky“ Dmitrij Chorošilov nárokuje celou Luhanskou oblast a žádá stažení ukrajinské armády. 

Vladimir Putin na večerní tiskové konferenci prohlásil, že Rusko uznalo ústavy obou „republik“, a tedy i vymezení jejich území v nich zakotvená, tedy celé stejnojmenné administrativní oblasti. Přiznal, že otázka je sporná a navrhl ji řešit jednáním mezi Ukrajinou a „republikami“. Normalizaci vztahů by podle něj pomohlo, kdyby Ukrajina vyhlásila neutralitu a uznala ztrátu Krymu.

Rusko oznámilo, že plánuje velké námořní a letecké cvičení na okupovaném Krymu. Rada federace udělila Putinovi právo použít armádu za hranicemi. Ukrajinský generální štáb požádal obyvatele, aby nezveřejňovali záběry vlastní vojenské techniky. Volodymyr Zelenskyj vyzval do služby operativní rezervisty. Maďarsko oznámilo přesun vojáků ke společné hranici s cílem zvýšení bezpečnosti a zvládnutí případné humanitární situace.

Zelenskyj v poledne prohlásil, že zvažuje zpřetrhání diplomatických styků s Ruskem, Moskva odpověděla, že o takovém kroku neuvažuje. Večer ministerstvo zahraničí napsalo, že v nejbližší době stáhne všechny diplomaty z Ukrajiny v obavě o jejich životy. Putin také reagoval na sobotní Zelenského slova týkající se Budapešťského memoranda a jaderných zbraní a sdělil, že Ukrajina by je mohla získat, což Rusko vnímá jako strategické ohrožení.

Německo oznámilo, že přerušuje certifikaci plynovodu Nord Stream 2. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv pohrozil zdražením na 2000 eur za tisíc kubíků plynu. Británie zavedla sankce proti pěti bankám a třem Rusům z blízkého okolí Putina: Gennadiji Timčenkovi a bratrům Rotenbergům. EU ohlásila sankce proti 351 ruským poslancům a 27 osobám zapojeným do hrozeb Ukrajině a uznání „republik“. Kyjevu nabídla odborníky na kybernetickou bezpečnost. USA podle prezidenta Joea Bidena zacílí na dvě banky, některé oligarchy a obhospodařování ruského státního dluhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 44 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...