Polský Den ústavy ve stínu prohlubující se ústavní krize: Očekávají se mohutné protesty

Tradiční oslavy Dne ústavy v Polsku se letos konají ve stínu ústavní krize, která trvá od zavedení změn v ústavním soudu konzervativní vládou Práva a spravedlnosti (PiS) a neustále se prohlubuje. Reformy odmítl jak ústavní, tak i nejvyšší soud. Ve velkých městech pravidelně probíhají masivní demonstrace a Den ústavy nebyl výjimkou. Šéf PiS revoltu polských soudů odsoudil, vláda podle něj zabrání anarchii.

Polská ústava z roku 1791 je vůbec první moderní ústavou v Evropě a druhou na celém světě. Poláky předčili o čtyři roky jen Američané. Polská ústava zavedla řadu reforem a systém konstituční monarchie.

Prezident Andrzej Duda se ráno zúčastnil mše ve Varšavě a ceremoniálu na Pilsudského náměstí. Původní rukopis historické ústavy je k vidění v galerii Kordegarda ve Varšavě.

9 minut
Horizont ČT24: Rozhádané Polsko si připomnělo Den ústavy
Zdroj: ČT24

Kaczyński: Nedopustíme anarchii podporovanou polskými soudy

Lídr vládnoucích konzervativců Jaroslaw Kaczyński už avizoval, že PiS hodlá změnit současnou ústavu přijatou v roce 1997. Podle něj je třeba, aby byla obnovována každých dvacet let.

Kaczyński zároveň odsoudil klíčové polské soudy za to, že se postavily proti reformám prosazeným parlamentem v režii PiS. „Chystáme se to vyřešit. Nedopustíme v Polsku anarchii, a to ani v případě, že je podporována ze strany polských soudů,“ zdůraznil šéf PiS.

Reakce opozice na sebe nenechala dlouho čekat - zákonodárce Sławomir Neumann z Občanské platformy prohlásil, že nemůže být řeč o změně ústavy, dokud PiS nedokáže respektovat tu stávající. Kamila Gasiuk-Pihowiczová ze strany Nowoczesna Kaczyńského obvinila, že jeho pokrytectví sahá až do himalájských výšin.

  • Podle novely má místo pětičlenného soudního senátu většinu sporů rozhodovat nejméně třináct členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale většinou dvoutřetinovou. Jinak věc zůstane nerozhodnutá. Podle opozice to ochromuje chod instituce.
  • Senát ústavního soudu už začátkem prosince uznal za neústavní novelu, která zrušila říjnovou volbu pětice soudců. Tu provedl minulý parlament v režii Občanské platformy. Konzervativci pak do instituce dosadili pět „svých“ soudců.

Polský ústavní soud začátkem března označil pravidla prosazená konzervativci za neústavní. Premiérka Beata Szydlová ale odmítla jeho rozhodnutí zveřejnit v úředním věstníku s tím, že nešlo o skutečné zasedání ústavních soudců, tudíž nález považuje za nelegitimní. Její krok vzbudil řadu kritických ohlasů mezi opozičními politiky i na sociálních sítích.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pře o zveřejnění stanoviska ústavního soudu pokračuje

Podle soudců nejvyššího soudu přitom zjištění ústavního soudu platí, jakmile soud takový nález ohlásí, nikoli až ve chvíli zveřejnění úřední formou. „Je to pokyn i pro další soudy, včetně vojenských,“ uvedl mluvčí nejvyššího soudu podle televize TVN 24. 

Nejvyšší soud vybídl kabinet ke zveřejnění ústavního nálezu. Vláda ale reagovala odmítavě. „Ve skutečnosti se sešla parta kolegů, kteří brání stav nastolený předchozí vládou,“ uvedla mluvčí poslaneckého klubu PiS Beata Mazureková. „Naší odpovědí bude (další) novela zákona o ústavním soudu, která ukončí šířící se anarchii,“ ohlásila tato poslankyně.

Zveřejnění nálezu požaduje po Varšavě v nedávno přijaté rezoluci i europarlament. Poslanci zdůraznili, že všechna opatření přijatá v souvislosti s Polskem musí být respektována na základě subsidiarity, ale hodnoty a zásady zakotvené v unijních smlouvách a mezinárodních smlouvách týkajících se lidských práv musí dodržovat každý členský stát EU.

Europoslanci tak podpořili lednové rozhodnutí Evropské komise zahájit vůči Varšavě proceduru. Ta by teoreticky mohla skončit i ztrátou polského hlasu při rozhodování v EU, podle Bruselu ale zřejmě záležitost bude možné vyřešit dialogem.

Prvomájový protest v Polsku
Zdroj: Krzysztof Miller/Agencja Gazeta

Opozice opakovaně vyzývá veřejnost, aby se přidala k protestům proti porušování ústavy a právního řádu vládou PiS. Trojice bývalých polských prezidentů Lech Walesa, Aleksander Kwaśniewski a Bronislaw Komorowski dokonce v otevřeném dopisu napsala, že se rozhoduje o tom, zda Polsko zůstane demokratickým právním státem, nebo převáží autoritářské sklony konzervativní vlády.

Naopak premiérka tvrdí, že veškeré pobuřování a pokusy o vyvolávání neklidu a chaosu jsou zbytečné, protože na řešení sporu již pracují experti.

Přehledně: Změny prosazené konzervativci

  • Nová vláda (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí.
  • Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
  • Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
  • Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
  • Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
  • Dolní komora polského parlamentu posvětila i novelu zákona, na jejímž základě dojde ke sloučení funkcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 4 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...