Polsko vyhlásilo nouzový stav u hranic s Běloruskem

Polský prezident Andrzej Duda schválil vládní návrh na vyhlášení nouzového stavu ve dvou oblastech u hranic s Běloruskem. Do Polska v posledních týdnech přichází přes Bělorusko migranti z Blízkého východu. Nouzový stav dá úřadům větší pravomoci ohledně kontroly pohybu lidí v oblasti. V postkomunistické historii země jde o bezprecedentní krok.

Polská pohraniční stráž ve středu uvedla, že během srpna se pokusilo přes hranici dostat asi tři a půl tisíce migrantů, tisícovku z nich zadržela.

„Situace na hranici s Běloruskem je obtížná a nebezpečná. Jsme zodpovědní nejen za svoje vlastní hranice, ale i za hranice Evropské unie. Proto musíme přijmout opatření, abychom zajistili bezpečnost Polska i EU,“ prohlásil mluvčí prezidenta Dudy Blazej Spychalski. Země už staví na hranici dva a půl metru vysoký plot.

„Jsem přesvědčen, že s ohledem na ohrožení jde o racionální, adekvátní a přiměřený krok. Situace je nebezpečná a musíme se na ni připravit. Chceme režimu (běloruského vůdce Alexandra) Lukašenka ukázat, že metody, které hodlá uplatnit, nebudou fungovat,“ prohlásil ministr vnitra Mariusz Kamiński na tiskové konferenci svolané po prezidentově rozhodnutí.

Nouzový stav, přinášející omezení ústavních svobod, má trvat třicet dnů ve 183 obcích na východě země. Aktivisté a novináři musí dotčenou oblast opustit do půlnoci ze čtvrtka na pátek. Nebude zde možné pořádat demonstrace, protesty, happeningy, nebo výlety.

Prezidentovo nařízení bylo podle stanice TVN 24 odesláno ke zveřejnění v úředním věstníku a rovněž šéfce dolní komory parlamentu, Sejmu, který ho může zrušit. V Sejmu má ovšem většinu vládní koalice.

„Hybridní válka“

Vilnius, Riga a Varšava obviňují Minsk, že používá migranty jako zbraň v nevyhlášené „hybridní válce“, kterou vede jako odvetu za západní sankce přijaté v reakci na zfalšování běloruských prezidentských voleb z loňského srpna a porušování lidských práv při potlačování protestů.

Varšava vidí za chováním Minsku i pomstu za to, že v Polsku získala azyl běloruská atletka Kryscina Cimanouská, která se ze strachu z represí po konfliktu se sportovními funkcionáři odmítla vrátit z olympijských her v Tokiu do vlasti.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko záměrné posílání migrantů z Iráku či Afghánistánu k hranicím sousedních států nepřímo potvrdil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15AktualizovánoPrávě teď

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Typ Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, po poledni už byla cena nad 82 dolary za barel.
09:46Aktualizovánopřed 38 mminutami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 55 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 2 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...