Polský prezident Andrzej Duda schválil vládní návrh na vyhlášení nouzového stavu ve dvou oblastech u hranic s Běloruskem. Do Polska v posledních týdnech přichází přes Bělorusko migranti z Blízkého východu. Nouzový stav dá úřadům větší pravomoci ohledně kontroly pohybu lidí v oblasti. V postkomunistické historii země jde o bezprecedentní krok.
Polsko vyhlásilo nouzový stav u hranic s Běloruskem
Polská pohraniční stráž ve středu uvedla, že během srpna se pokusilo přes hranici dostat asi tři a půl tisíce migrantů, tisícovku z nich zadržela.
„Situace na hranici s Běloruskem je obtížná a nebezpečná. Jsme zodpovědní nejen za svoje vlastní hranice, ale i za hranice Evropské unie. Proto musíme přijmout opatření, abychom zajistili bezpečnost Polska i EU,“ prohlásil mluvčí prezidenta Dudy Blazej Spychalski. Země už staví na hranici dva a půl metru vysoký plot.
„Jsem přesvědčen, že s ohledem na ohrožení jde o racionální, adekvátní a přiměřený krok. Situace je nebezpečná a musíme se na ni připravit. Chceme režimu (běloruského vůdce Alexandra) Lukašenka ukázat, že metody, které hodlá uplatnit, nebudou fungovat,“ prohlásil ministr vnitra Mariusz Kamiński na tiskové konferenci svolané po prezidentově rozhodnutí.
Nouzový stav, přinášející omezení ústavních svobod, má trvat třicet dnů ve 183 obcích na východě země. Aktivisté a novináři musí dotčenou oblast opustit do půlnoci ze čtvrtka na pátek. Nebude zde možné pořádat demonstrace, protesty, happeningy, nebo výlety.
Prezidentovo nařízení bylo podle stanice TVN 24 odesláno ke zveřejnění v úředním věstníku a rovněž šéfce dolní komory parlamentu, Sejmu, který ho může zrušit. V Sejmu má ovšem většinu vládní koalice.
„Hybridní válka“
Vilnius, Riga a Varšava obviňují Minsk, že používá migranty jako zbraň v nevyhlášené „hybridní válce“, kterou vede jako odvetu za západní sankce přijaté v reakci na zfalšování běloruských prezidentských voleb z loňského srpna a porušování lidských práv při potlačování protestů.
Varšava vidí za chováním Minsku i pomstu za to, že v Polsku získala azyl běloruská atletka Kryscina Cimanouská, která se ze strachu z represí po konfliktu se sportovními funkcionáři odmítla vrátit z olympijských her v Tokiu do vlasti.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko záměrné posílání migrantů z Iráku či Afghánistánu k hranicím sousedních států nepřímo potvrdil.