V Polsku začne v září nábor do nových polovojenských jednotek, které mají v horizontu tří let čítat 35 tisíc mužů. Dobrovolníci mají být vycvičeni na případnou hybridní válku s Ruskem podobnou té, která se odehrává na Ukrajině. Posily chce do Polska poslat i NATO.
Vztahy mezi Ruskem a Polskem jsou napjaté od ruské anexe ukrajinského Krymu na jaře 2014. Varšava stejně jako západní země obviňuje Moskvu z vojenské podpory východoukrajinských separatistů, což Kreml odmítá. Boje v Donbasu si už vyžádaly přes 9300 obětí.
Členové milic dostanou plat
Polské ministerstvo obrany dlouhodobě hovoří o nutnosti vybudování polovojenských jednotek, prostřednictvím nichž by do obrany země zapojilo dobrovolníky z řad civilistů. Členové oddílů by měli za svou službu dostávat měsíčně asi 500 zlotých (tři tisíce korun).
Podle ministra obrany Antoniho Macierewicze budou jednotkám velet civilisté. Zájemci o členství v oddílech by měli podstoupit 30 dní výcviku ročně a při přijímacím pohovoru se bude zkoumat i jejich politické smýšlení. Tím chce vláda prý zabránit tomu, aby se staly oddíly shromaždištěm pravicových radikálů. Plně akceschopná by měla být nová síla v roce 2019.
Menší skupina již existujících polovojenských oddílů se bude od úterý účastnit cvičení jednotek NATO s názvem Anakonda, které proběhne v polských vojenských výcvikových prostorech. Cvičení bude největším v Polsku od roku 1989 a zúčastní se jej 25 tisíc vojáků z více než dvacítky zemí Severoatlantické aliance.
- Jedním z nástrojů tzv. hybridní války je masivní využití propagandy. „Ruská strategie na Ukrajině zahrnuje kombinaci nátlaku skrze rychle shromážděné konvenční síly a rozvratnou činnost vojenskými i nevojenskými prostředky,“ popisuje hybridní válku v podání Ruska Adrian Bradshaw, zástupce hlavního velitele sil NATO v Evropě.
- Nejnovější studie britského Mezinárodního institutu pro strategické studie (IISS) pak definuje hybridní válku jako soubor akcí, které Rusku umožňují „ovlivňovat politické, ekonomické a sociální prostředí rozdělováním, podvracením, špionáží, falešnými informacemi a zvyšováním sociálního napětí“ v zemích protivníka.
Mnoho analytiků považuje ruský útok na Polsko za značně nepravděpodobný. Hůře jsou na tom podle nich země jako Moldavsko, Lotyšsko nebo Estonsko, kde žije početná rusky hovořící menšina.
Poláci jsou ale vůči Kremlu kvůli špatným historickým zkušenostem nedůvěřiví. Carské Rusko ovládalo Polsko déle než 100 let. Po druhé světové válce se země ocitla pod sovětskou nadvládou, která trvala přes čtyři desetiletí. Polsko navíc hraničí s ruským Kaliningradem, kam Moskva umístila systémy Iskander-M schopné nést jaderné zbraně.
Aliance nasadí do Polska nový prapor
Polákům chce pomoci NATO, jež vyšle do země jeden prapor a další tři pak do sousedních pobaltských států. Celkově mají být na východě Evropy rozmístěny asi čtyři tisíce vojáků na základě rotačního systému. Podrobnosti se dojednají na červencovém summitu Aliance ve Varšavě. V Polsku se také nedávno začala stavět nová základna – další část protiraketového štítu NATO.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v květnu oznámil, že v reakci na počínání Aliance do konce letošního roku vytvoří tři nové divize. Každá má podle médií čítat okolo 10 tisíc mužů a rozmístěny mají být ve Smolenské, Voroněžské a Rostovské oblasti. Podle agentury Interfax se na západ Ruska přesunou i dvě brigády, které dosud byly dislokovány na Urale a v Povolží ve střední části Ruska.
