Polsko i NATO se po dopadu rakety zachovaly zdrženlivě a komunikovaly jasně, oceňují experti

Varšava dokázala udržet chladnou hlavu a nebude v rámci Severoatlantické aliance požadovat aktivaci článku 4, natož článku 5, ocenil v Interview ČT24 poradce ministryně obrany Ivo Zelinka. Reagoval tak na úterní dopad rakety území východního Polska, kdy zemřeli dva lidé. Poradce proto v této souvislosti neočekává další eskalaci. Dotázaní experti pak oceňují zdrženlivou reakci poškozené země i NATO.

Reakce polské strany byla klíčová, řekl Zelinka. „Poláci zastavili eskalační žebřík hned na prvním stupínku. Dokázali udržet ocelové nervy a dokázali světu sdělit, jaká je pravděpodobná verze a jak to řešit dál.“

Dodal, že stále není dostatek informací, které by určily, která verze platí. Dosud nejpravděpodobnější scénář mluví o tom, že na polské území dopadla střela ruské výroby (či její části), kterou použila ukrajinská protivzdušná obrana, když stíhala Ruskem vypálenou střelu. Mohlo jít také o fragmenty zmíněně ruské střely. 

Bezpečnostní analytik Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Smetana v pořadu Události, komentáře řekl, že je naprosto legální, že Ukrajina používá na svou obranu tyto systémy. „To, že se takové nehody mohou stát, je něco, s čím jsme od začátku počítali, stát se to prostě může.“

Nahrávám video

Postoj Ukrajiny se analytikům nelíbí

Politolog Jan Kofroň z Institutu politologických studií FSV UK v Devadesátce ČT24 připomněl, že záběry z místa svědčí o dopadu rakety S-300, které sice používá více zemí, ale v západním světě převládá varianta, že tuto konkrétní vypálila právě ukrajinská obrana. Ukrajinci, v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským, tuto verzi ovšem popírají. „Je to zřejmě snaha držet se původního narativu, neustoupit. Málokdo si chce přiznat chybu,“ soudí Kofroň.

Smetana k popíravému postoji Ukrajinců řekl, že to rozhodně není vhodně zvolená strategická komunikace, protože jde o chvíli, kdy Ukrajina a spojenci by měli mluvit jedním hlasem. „Jakákoliv neshoda v tom, jak je událost interpretována, nahrává ruské propagandě a vytváří další informační chaos kolem celé události.“  Analytik dodal, že to, co předkládali jak zástupci Polska, tak USA v posledních hodinách, zní velmi přesvědčivě.

Klíčové budou radarové záznamy

Náměstek pro řízení evropské sekce ministerstva zahraničí Jaroslav Kurfüst se rovněž domnívá, že se pravděpodobně jedná o raketu ukrajinské protivzdušné obrany. „Technické analýzy nechávají prostor pro další vyšetřování,“ dodal.

Ministerský poradce a armádní expert Zelinka připomněl také příčinu a následek: nebýt ruského masivního úterního útoku na kritickou infrastrukturu Ukrajiny, nedošlo by ani k akci ukrajinské obrany.  Právě v úterý totiž čelil polský soused rozsáhlým vzdušným útokům ruské armády, která se před zimou snaží vyřadit z provozu ukrajinské sítě.

Klíčové pro vyhodnocení současné situace podle něj budou radarové záznamy,  z nichž vyplyne jasná trajektorie střel. Z trosek na místě bude zároveň určena konkrétní použitá střela (střely). A její technické možnosti se porovnají právě s radarovými záznamy. Pak dojde ke stanovisku, co se na místě stalo, přibližuje ministerský poradce. „Stále jsme ve fázi předběžných závěrů.“

Nahrávám video

Článek 5

Výbuch na polském území zpočátku vyvolal obavy, že by NATO (Polsko je členem od roku 1999) mohlo být zataženo do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Varšavu stejně jako Prahu totiž chrání závazek kolektivní obrany, který je formulován v článku 5 zakládající smlouvy Aliance. Článek 4 pak znamená konzultace v případě ohrožení některé z členských zemí NATO.

Zelinka nicméně zdůraznil, že i kdyby šlo o ruskou střelu úmyslně vypálenou na polské území, která by tam způsobila škody, tak to „automaticky neznamená válku NATO versus Rusko.“

Náměstek ministerstva zahraničí Kurfüst se domnívá se, že reakce Polska i NATO byla přiměřená a zdrženlivá. „Všichni dotčení to komunikovali velmi otevřeně a velmi jasně.“ Dodal, že devadesát střel vyslaných v úterý na ukrajinskou civilní infrastrukturu je přece zločin.

Analytik Smetana  vyzdvihl i reakci Spojených států, kterou považuje za velmi vhodně zvolenou s odpovídající mírou zdrženlivosti, „která se nakonec prokázala být velmi namístě a působila velmi konstruktivně.“ Také on ocenil velmi uvážlivý přístup Polska.

Vztek prohrávajícího

Zelinka připomněl vzorec současného ruského chování. „Když se jim nedaří na bojišti a byli poraženi i na diplomatických frontách (skupina zemí G20 a Valné shromáždění  OSN), tak si to vylévají na ukrajinských civilistech.“ 

Řekl, že tento vzorec je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, protože cílem útoků byly jednoznačně civilní cíle. Proto je podle něho nutno zvýšit obranné prostředky Ukrajiny a dodávky zbraní ze Západu budou pokračovat. 

K tomu Zelinka podtrhl, že průmyslové možnosti Západu jsou mnohem vyšší než Ruska,  a proto„nemůžeme ekonomickou válku prohrát“.

K dalšímu vývoji konfliktu řekl, že ruské karty jsou stále horší a schopnosti ruské armády degradují, což se Rusům daří jen zpomalovat. „Na strategické úrovni už prohráli, na operační úrovni už prohrávají prakticky na všech frontách,“ řekl poradce ministryně obrany s tím, že chvíli bude trvat, než se to „propíše na taktický stupeň“.

Vztahy Aliance a Ruska

Zelinka se vyjádřil i k opět oživeným úvahám o možností zavést bezletovou zónu nad Ukrajinou. Uvedl, že by to vyžadovalo, aby pak nad tímto územím spojenecká vojska létala bez omezení. Což by vyžadovalo potlačení ruské protivzdušné obrany a to je vzhledem k její síle dosti problematické. Navíc se ruské letectvo už nyní neodváží daleko za své hranice. Je tedy sporné, zda by vyhlášení bezletové zóny stálo za riziko střetu jednotek NATO a Ruska.   

Analytik Kofroň současnou situaci vztahů mezi NATO a Ruskem hodnotí jako relativně stabilní, zvláště oproti nervózní atmosféře poté, co v únoru došlo k invazi na ukrajinské území. „Podle mě je i vidět, že Moskva se NATO bojí, držet se zpátky, protože se necítí tak silná.“ A NATO má pocit jistoty, že je silnější.

Byla to vypjatá situace, ale nepřeceňoval bych ji, řekl Kofroň k současnému incidentu. Považuje ho však za lekci pro zlepšení a posílení protivzdušné obrany NATO. „Dává také smysl pomoci posilovat ukrajinskou protivzdušnou obranu,“ dodal Kofroň.

Nahrávám video

Rusko si myje ruce

Rusko odmítá svou vinu či spoluúčast na úterním incidentu na území Polska. Politiku ruského prezidenta Vladimira Putina a angažmá na Ukrajině stále podporuje – i přes částečnou mobilizaci – více než sedmdesát procent Rusů, řekl k tomu zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

„Do jaké míry má Rusko dost přesných střel, do jaké míry má dost munice pro tyto operace, není známo. Ale když používá rakety typu vzduch–vzduch i na pozemní cíle, tak to svědčí spíše o opaku.“

Otázkou také je, co udělá s ukrajinskou frontou příchod dvou set tisíc ruských mužů, kteří jsou nyní připravováni v zázemí. Záležet bude na jejich výcviku, vyzbrojení a tom, jak se je podaří začlenit do současných ruských jednotek. Válku na Ukrajině začínalo Rusko se 150 tisíci muži, dodal zpravodaj. Domnívá se však, že z historie plyne, že se nepodaří ukrajinskou vůli ochromit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 2 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 3 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 3 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 4 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 6 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.