Polsko i NATO se po dopadu rakety zachovaly zdrženlivě a komunikovaly jasně, oceňují experti

Varšava dokázala udržet chladnou hlavu a nebude v rámci Severoatlantické aliance požadovat aktivaci článku 4, natož článku 5, ocenil v Interview ČT24 poradce ministryně obrany Ivo Zelinka. Reagoval tak na úterní dopad rakety území východního Polska, kdy zemřeli dva lidé. Poradce proto v této souvislosti neočekává další eskalaci. Dotázaní experti pak oceňují zdrženlivou reakci poškozené země i NATO.

Reakce polské strany byla klíčová, řekl Zelinka. „Poláci zastavili eskalační žebřík hned na prvním stupínku. Dokázali udržet ocelové nervy a dokázali světu sdělit, jaká je pravděpodobná verze a jak to řešit dál.“

Dodal, že stále není dostatek informací, které by určily, která verze platí. Dosud nejpravděpodobnější scénář mluví o tom, že na polské území dopadla střela ruské výroby (či její části), kterou použila ukrajinská protivzdušná obrana, když stíhala Ruskem vypálenou střelu. Mohlo jít také o fragmenty zmíněně ruské střely. 

Bezpečnostní analytik Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Smetana v pořadu Události, komentáře řekl, že je naprosto legální, že Ukrajina používá na svou obranu tyto systémy. „To, že se takové nehody mohou stát, je něco, s čím jsme od začátku počítali, stát se to prostě může.“

Nahrávám video

Postoj Ukrajiny se analytikům nelíbí

Politolog Jan Kofroň z Institutu politologických studií FSV UK v Devadesátce ČT24 připomněl, že záběry z místa svědčí o dopadu rakety S-300, které sice používá více zemí, ale v západním světě převládá varianta, že tuto konkrétní vypálila právě ukrajinská obrana. Ukrajinci, v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským, tuto verzi ovšem popírají. „Je to zřejmě snaha držet se původního narativu, neustoupit. Málokdo si chce přiznat chybu,“ soudí Kofroň.

Smetana k popíravému postoji Ukrajinců řekl, že to rozhodně není vhodně zvolená strategická komunikace, protože jde o chvíli, kdy Ukrajina a spojenci by měli mluvit jedním hlasem. „Jakákoliv neshoda v tom, jak je událost interpretována, nahrává ruské propagandě a vytváří další informační chaos kolem celé události.“  Analytik dodal, že to, co předkládali jak zástupci Polska, tak USA v posledních hodinách, zní velmi přesvědčivě.

Klíčové budou radarové záznamy

Náměstek pro řízení evropské sekce ministerstva zahraničí Jaroslav Kurfüst se rovněž domnívá, že se pravděpodobně jedná o raketu ukrajinské protivzdušné obrany. „Technické analýzy nechávají prostor pro další vyšetřování,“ dodal.

Ministerský poradce a armádní expert Zelinka připomněl také příčinu a následek: nebýt ruského masivního úterního útoku na kritickou infrastrukturu Ukrajiny, nedošlo by ani k akci ukrajinské obrany.  Právě v úterý totiž čelil polský soused rozsáhlým vzdušným útokům ruské armády, která se před zimou snaží vyřadit z provozu ukrajinské sítě.

Klíčové pro vyhodnocení současné situace podle něj budou radarové záznamy,  z nichž vyplyne jasná trajektorie střel. Z trosek na místě bude zároveň určena konkrétní použitá střela (střely). A její technické možnosti se porovnají právě s radarovými záznamy. Pak dojde ke stanovisku, co se na místě stalo, přibližuje ministerský poradce. „Stále jsme ve fázi předběžných závěrů.“

Nahrávám video

Článek 5

Výbuch na polském území zpočátku vyvolal obavy, že by NATO (Polsko je členem od roku 1999) mohlo být zataženo do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Varšavu stejně jako Prahu totiž chrání závazek kolektivní obrany, který je formulován v článku 5 zakládající smlouvy Aliance. Článek 4 pak znamená konzultace v případě ohrožení některé z členských zemí NATO.

Zelinka nicméně zdůraznil, že i kdyby šlo o ruskou střelu úmyslně vypálenou na polské území, která by tam způsobila škody, tak to „automaticky neznamená válku NATO versus Rusko.“

Náměstek ministerstva zahraničí Kurfüst se domnívá se, že reakce Polska i NATO byla přiměřená a zdrženlivá. „Všichni dotčení to komunikovali velmi otevřeně a velmi jasně.“ Dodal, že devadesát střel vyslaných v úterý na ukrajinskou civilní infrastrukturu je přece zločin.

Analytik Smetana  vyzdvihl i reakci Spojených států, kterou považuje za velmi vhodně zvolenou s odpovídající mírou zdrženlivosti, „která se nakonec prokázala být velmi namístě a působila velmi konstruktivně.“ Také on ocenil velmi uvážlivý přístup Polska.

Vztek prohrávajícího

Zelinka připomněl vzorec současného ruského chování. „Když se jim nedaří na bojišti a byli poraženi i na diplomatických frontách (skupina zemí G20 a Valné shromáždění  OSN), tak si to vylévají na ukrajinských civilistech.“ 

Řekl, že tento vzorec je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, protože cílem útoků byly jednoznačně civilní cíle. Proto je podle něho nutno zvýšit obranné prostředky Ukrajiny a dodávky zbraní ze Západu budou pokračovat. 

K tomu Zelinka podtrhl, že průmyslové možnosti Západu jsou mnohem vyšší než Ruska,  a proto„nemůžeme ekonomickou válku prohrát“.

K dalšímu vývoji konfliktu řekl, že ruské karty jsou stále horší a schopnosti ruské armády degradují, což se Rusům daří jen zpomalovat. „Na strategické úrovni už prohráli, na operační úrovni už prohrávají prakticky na všech frontách,“ řekl poradce ministryně obrany s tím, že chvíli bude trvat, než se to „propíše na taktický stupeň“.

Vztahy Aliance a Ruska

Zelinka se vyjádřil i k opět oživeným úvahám o možností zavést bezletovou zónu nad Ukrajinou. Uvedl, že by to vyžadovalo, aby pak nad tímto územím spojenecká vojska létala bez omezení. Což by vyžadovalo potlačení ruské protivzdušné obrany a to je vzhledem k její síle dosti problematické. Navíc se ruské letectvo už nyní neodváží daleko za své hranice. Je tedy sporné, zda by vyhlášení bezletové zóny stálo za riziko střetu jednotek NATO a Ruska.   

Analytik Kofroň současnou situaci vztahů mezi NATO a Ruskem hodnotí jako relativně stabilní, zvláště oproti nervózní atmosféře poté, co v únoru došlo k invazi na ukrajinské území. „Podle mě je i vidět, že Moskva se NATO bojí, držet se zpátky, protože se necítí tak silná.“ A NATO má pocit jistoty, že je silnější.

Byla to vypjatá situace, ale nepřeceňoval bych ji, řekl Kofroň k současnému incidentu. Považuje ho však za lekci pro zlepšení a posílení protivzdušné obrany NATO. „Dává také smysl pomoci posilovat ukrajinskou protivzdušnou obranu,“ dodal Kofroň.

Nahrávám video

Rusko si myje ruce

Rusko odmítá svou vinu či spoluúčast na úterním incidentu na území Polska. Politiku ruského prezidenta Vladimira Putina a angažmá na Ukrajině stále podporuje – i přes částečnou mobilizaci – více než sedmdesát procent Rusů, řekl k tomu zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

„Do jaké míry má Rusko dost přesných střel, do jaké míry má dost munice pro tyto operace, není známo. Ale když používá rakety typu vzduch–vzduch i na pozemní cíle, tak to svědčí spíše o opaku.“

Otázkou také je, co udělá s ukrajinskou frontou příchod dvou set tisíc ruských mužů, kteří jsou nyní připravováni v zázemí. Záležet bude na jejich výcviku, vyzbrojení a tom, jak se je podaří začlenit do současných ruských jednotek. Válku na Ukrajině začínalo Rusko se 150 tisíci muži, dodal zpravodaj. Domnívá se však, že z historie plyne, že se nepodaří ukrajinskou vůli ochromit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Estonský svaz umělců přišel podvodem o 700 tisíc eur, zvažuje prodej majetku

Podvodníci, kteří se vydávali za důvěryhodné volající a jednali prostřednictvím hlavní účetní, připravili Estonský svaz umělců přibližně o 700 tisíc eur (přibližně sedmnáct milionů korun).
před 2 mminutami

Polsko a Maďarsko mohou spolupracovat na energetické bezpečnosti, řekli premiéři

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.
13:34Aktualizovánopřed 5 mminutami

Europarlament přijal rezoluci o stavu právního státu na Slovensku

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů nikdy nebylo reálnější. Vyjádření tamního úřadu vlády a ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.
13:12Aktualizovánopřed 15 mminutami

Rusko má pět scénářů rozšíření války, prohlásil Zelenskyj

Rusko podle ukrajinské rozvědky plánuje nové ofenzivy na Kyjev přes Černihivskou oblast, která na severu Ukrajiny hraničí s Ruskem a Běloruskem, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po středeční poradě s veliteli ozbrojených sil. Naznačil, že pro nové operace by Moskva podle zpravodajců potřebovala posílit svou armádu o dalších sto tisíc vojáků.
před 31 mminutami

Airbus rozšíří závod v Seville pro přestavbu civilních letadel na vojenská

Společnost Airbus otevře do konce roku 2027 ve španělské Seville centrum pro přestavbu civilních letadel na tankovací stroje A330 MRTT. Firma tím reaguje na rostoucí globální poptávku po vojenských letounech v souvislosti se zvyšujícími se investicemi do obrany.
před 51 mminutami

Nepřipustíme žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump prolomil tabu. Řešit zbraně pro Tchaj-wan s Čínou zakázal Reagan

Americký prezident Donald Trump diskusemi s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o zbraních pro Tchaj-wan překročil „červenou linii“ danou zárukami z osmdesátých let. Podle řady expertů využije Peking nejistoty kolem Trumpovy ochoty dodržet závazky k zesílení tlaku na ostrov. USA jsou už skoro padesát let ze zákona povinny dodávat Tchaj-peji zbraně k obraně. Trump teď naznačil, že nejnovější balíček použil jako páku při vyjednávání v Pekingu, což znejistilo i další spojence USA v regionu v čele s Japonskem.
před 2 hhodinami

V Litvě krátce platil vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila ve středu dopoledne vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise Severoatlantické aliance. Poplach platil několik desítek minut pro část země včetně hlavního města Vilniusu, kde byl dočasně uzavřen prostor nad mezinárodním letištěm.
09:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...