Polsko i NATO se po dopadu rakety zachovaly zdrženlivě a komunikovaly jasně, oceňují experti

Varšava dokázala udržet chladnou hlavu a nebude v rámci Severoatlantické aliance požadovat aktivaci článku 4, natož článku 5, ocenil v Interview ČT24 poradce ministryně obrany Ivo Zelinka. Reagoval tak na úterní dopad rakety území východního Polska, kdy zemřeli dva lidé. Poradce proto v této souvislosti neočekává další eskalaci. Dotázaní experti pak oceňují zdrženlivou reakci poškozené země i NATO.

Reakce polské strany byla klíčová, řekl Zelinka. „Poláci zastavili eskalační žebřík hned na prvním stupínku. Dokázali udržet ocelové nervy a dokázali světu sdělit, jaká je pravděpodobná verze a jak to řešit dál.“

Dodal, že stále není dostatek informací, které by určily, která verze platí. Dosud nejpravděpodobnější scénář mluví o tom, že na polské území dopadla střela ruské výroby (či její části), kterou použila ukrajinská protivzdušná obrana, když stíhala Ruskem vypálenou střelu. Mohlo jít také o fragmenty zmíněně ruské střely. 

Bezpečnostní analytik Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Smetana v pořadu Události, komentáře řekl, že je naprosto legální, že Ukrajina používá na svou obranu tyto systémy. „To, že se takové nehody mohou stát, je něco, s čím jsme od začátku počítali, stát se to prostě může.“

33 minut
UK: V sousedství válečné zóny
Zdroj: ČT24

Postoj Ukrajiny se analytikům nelíbí

Politolog Jan Kofroň z Institutu politologických studií FSV UK v Devadesátce ČT24 připomněl, že záběry z místa svědčí o dopadu rakety S-300, které sice používá více zemí, ale v západním světě převládá varianta, že tuto konkrétní vypálila právě ukrajinská obrana. Ukrajinci, v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským, tuto verzi ovšem popírají. „Je to zřejmě snaha držet se původního narativu, neustoupit. Málokdo si chce přiznat chybu,“ soudí Kofroň.

Smetana k popíravému postoji Ukrajinců řekl, že to rozhodně není vhodně zvolená strategická komunikace, protože jde o chvíli, kdy Ukrajina a spojenci by měli mluvit jedním hlasem. „Jakákoliv neshoda v tom, jak je událost interpretována, nahrává ruské propagandě a vytváří další informační chaos kolem celé události.“  Analytik dodal, že to, co předkládali jak zástupci Polska, tak USA v posledních hodinách, zní velmi přesvědčivě.

Klíčové budou radarové záznamy

Náměstek pro řízení evropské sekce ministerstva zahraničí Jaroslav Kurfüst se rovněž domnívá, že se pravděpodobně jedná o raketu ukrajinské protivzdušné obrany. „Technické analýzy nechávají prostor pro další vyšetřování,“ dodal.

Ministerský poradce a armádní expert Zelinka připomněl také příčinu a následek: nebýt ruského masivního úterního útoku na kritickou infrastrukturu Ukrajiny, nedošlo by ani k akci ukrajinské obrany.  Právě v úterý totiž čelil polský soused rozsáhlým vzdušným útokům ruské armády, která se před zimou snaží vyřadit z provozu ukrajinské sítě.

Klíčové pro vyhodnocení současné situace podle něj budou radarové záznamy,  z nichž vyplyne jasná trajektorie střel. Z trosek na místě bude zároveň určena konkrétní použitá střela (střely). A její technické možnosti se porovnají právě s radarovými záznamy. Pak dojde ke stanovisku, co se na místě stalo, přibližuje ministerský poradce. „Stále jsme ve fázi předběžných závěrů.“

28 minut
Interview ČT24: Ivo Zelinka
Zdroj: ČT24

Článek 5

Výbuch na polském území zpočátku vyvolal obavy, že by NATO (Polsko je členem od roku 1999) mohlo být zataženo do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Varšavu stejně jako Prahu totiž chrání závazek kolektivní obrany, který je formulován v článku 5 zakládající smlouvy Aliance. Článek 4 pak znamená konzultace v případě ohrožení některé z členských zemí NATO.

Zelinka nicméně zdůraznil, že i kdyby šlo o ruskou střelu úmyslně vypálenou na polské území, která by tam způsobila škody, tak to „automaticky neznamená válku NATO versus Rusko.“

Náměstek ministerstva zahraničí Kurfüst se domnívá se, že reakce Polska i NATO byla přiměřená a zdrženlivá. „Všichni dotčení to komunikovali velmi otevřeně a velmi jasně.“ Dodal, že devadesát střel vyslaných v úterý na ukrajinskou civilní infrastrukturu je přece zločin.

Analytik Smetana  vyzdvihl i reakci Spojených států, kterou považuje za velmi vhodně zvolenou s odpovídající mírou zdrženlivosti, „která se nakonec prokázala být velmi namístě a působila velmi konstruktivně.“ Také on ocenil velmi uvážlivý přístup Polska.

Vztek prohrávajícího

Zelinka připomněl vzorec současného ruského chování. „Když se jim nedaří na bojišti a byli poraženi i na diplomatických frontách (skupina zemí G20 a Valné shromáždění  OSN), tak si to vylévají na ukrajinských civilistech.“ 

Řekl, že tento vzorec je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, protože cílem útoků byly jednoznačně civilní cíle. Proto je podle něho nutno zvýšit obranné prostředky Ukrajiny a dodávky zbraní ze Západu budou pokračovat. 

K tomu Zelinka podtrhl, že průmyslové možnosti Západu jsou mnohem vyšší než Ruska,  a proto„nemůžeme ekonomickou válku prohrát“.

K dalšímu vývoji konfliktu řekl, že ruské karty jsou stále horší a schopnosti ruské armády degradují, což se Rusům daří jen zpomalovat. „Na strategické úrovni už prohráli, na operační úrovni už prohrávají prakticky na všech frontách,“ řekl poradce ministryně obrany s tím, že chvíli bude trvat, než se to „propíše na taktický stupeň“.

Vztahy Aliance a Ruska

Zelinka se vyjádřil i k opět oživeným úvahám o možností zavést bezletovou zónu nad Ukrajinou. Uvedl, že by to vyžadovalo, aby pak nad tímto územím spojenecká vojska létala bez omezení. Což by vyžadovalo potlačení ruské protivzdušné obrany a to je vzhledem k její síle dosti problematické. Navíc se ruské letectvo už nyní neodváží daleko za své hranice. Je tedy sporné, zda by vyhlášení bezletové zóny stálo za riziko střetu jednotek NATO a Ruska.   

Analytik Kofroň současnou situaci vztahů mezi NATO a Ruskem hodnotí jako relativně stabilní, zvláště oproti nervózní atmosféře poté, co v únoru došlo k invazi na ukrajinské území. „Podle mě je i vidět, že Moskva se NATO bojí, držet se zpátky, protože se necítí tak silná.“ A NATO má pocit jistoty, že je silnější.

Byla to vypjatá situace, ale nepřeceňoval bych ji, řekl Kofroň k současnému incidentu. Považuje ho však za lekci pro zlepšení a posílení protivzdušné obrany NATO. „Dává také smysl pomoci posilovat ukrajinskou protivzdušnou obranu,“ dodal Kofroň.

74 minut
90’ ČT24: Napětí kolem rakety, která zabíjela v Polsku
Zdroj: ČT24

Rusko si myje ruce

Rusko odmítá svou vinu či spoluúčast na úterním incidentu na území Polska. Politiku ruského prezidenta Vladimira Putina a angažmá na Ukrajině stále podporuje – i přes částečnou mobilizaci – více než sedmdesát procent Rusů, řekl k tomu zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

„Do jaké míry má Rusko dost přesných střel, do jaké míry má dost munice pro tyto operace, není známo. Ale když používá rakety typu vzduch–vzduch i na pozemní cíle, tak to svědčí spíše o opaku.“

Otázkou také je, co udělá s ukrajinskou frontou příchod dvou set tisíc ruských mužů, kteří jsou nyní připravováni v zázemí. Záležet bude na jejich výcviku, vyzbrojení a tom, jak se je podaří začlenit do současných ruských jednotek. Válku na Ukrajině začínalo Rusko se 150 tisíci muži, dodal zpravodaj. Domnívá se však, že z historie plyne, že se nepodaří ukrajinskou vůli ochromit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 46 mminutami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 2 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 4 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 8 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...