Policista, jenž zastřelil Brookse, je obviněn z vraždy, hrozí mu i trest smrti

Policista z Atlanty, který minulý týden zastřelil Američana tmavé pleti Raysharda Brookse, byl ve středu obviněn z vraždy. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na prohlášení prokuratury v americkém státě Georgia. Zabití 27letého Brookse vyvolalo další vlnu protestů proti rasismu a policejnímu násilí na Afroameričanech v USA.

Bělošský policista Garrett Rolfe, který Brookse 12. června dvakrát střelil do zad, byl o den později propuštěn poté, co se objevily videozáznamy celého incidentu. Nyní čelí obvinění z vraždy, ale i z útoku smrtící zbraní, uvedl na tiskové konferenci v Atlantě okresní návladní Paul Howard. V případě, že bude shledán vinným, hrozí mu doživotí, ale i trest smrti, dodal Howard.

Brooksově smrti předcházela potyčka s policisty poté, co muž usnul v autě u restaurace rychlého občerstvení a následně neprošel dechovou zkouškou na alkohol. Když se jej snažil příslušník pořádkových složek zatknout, strhla se šarvátka, při níž Brooks zřejmě jednomu z policistů vzal jeho taser a dal se na útěk. V jednu chvíli pak paralyzérem namířil na jednoho z policistů. Rolfe následně otci čtyř dětí vpálil dvě kulky do zad.

Podle návladního Howarda Rolfe do Brookse poté, co ho střelil, ještě kopl. Druhý z policistů přítomných na místě činu, Devin Brosnan, pak stál na těle zraněného muže, který bojoval o život. Brooks zemřel po převozu do nemocnice. Howard vysvětlil, že Brosnan bude s prokuraturou spolupracovat a že byl obviněn z napadení a porušení přísahy. 

Republikáni představili vlastní návrh policejní reformy v USA

Američtí republikánští senátoři ve středu představili svůj návrh policejní reformy v USA, kterým soupeří s ambicióznějším plánem demokratů. Podle mluvčí Bílého domu prezident Donald Trump republikánskou variantu plně podporuje. Snaha reformovat americkou policii přichází na pozadí protestů proti policejní brutalitě a rasismu, které před třemi týdny zažehlo zabití Afroameričana George Floyda bělošským policistou v Minneapolisu.

Senát, v němž mají republikáni většinu, se bude republikánským návrhem zabývat příští týden, uvedl šéf senátních republikánů Mitch McConnell. Demokraté ve Sněmovně reprezentantů mezitím chtějí o svém návrhu hlasovat 4. července.

Tim Scott, který za návrhem stojí a který je jediným afroamerickým republikánským senátorem, uvedl, že plán zajistí větší bezpečnost podezřelých i policistů. „Slyšíme vás. Posloucháme vaše obavy,“ řekl na tiskové konferenci. „Nejsme rasistická země. Řešíme rasismus, protože v zemi je rasismus,“ uvedl Scott.

„Plně podporujeme Scottův návrh a každou jeho část,“ uvedla později mluvčí Bílého domu Kayleigh McEnanyová.

Republikánské a demokratické návrhy se věnují podobným problémům. Oba označují lynčování za federální zločin z nenávisti, podporují používání kamer na policejních uniformách a mají za cíl zavést vyšší standard policejního výcviku. Podle Reuters ale není jasné, že se Kongres dohodne, jak dále postupovat.

Demokraté tvrdí, že republikánský plán nemá dostatečně široký záběr, zatímco šéf republikánské senátní většiny se nechal slyšet, že plán demokratů jeho komorou neprojde.

Republikánský návrh by na rozdíl od plánu demokratů neumožňoval obětem nesprávného zacházení žalovat policii, nepočítá s úplným zákazem škrcení podezřelých a neomezuje pravidla používání smrtící síly. Místo toho se podle Reuters republikáni spoléhají na to, že policejní oddělení přimějí k přijetí reforem pomocí federálních grantových peněz.

Prezident Donald Trump v úterý podepsal exekutivní příkaz, jehož cílem je policisty po celých Spojených státech přimět k „osvojení nejvyšších profesních standardů“. Dekret počítá s finanční motivací pro policejní sbory, které budou souhlasit s vnějším přezkumem a s omezením policejní praktiky používání škrtících chvatů.

Názory Američanů na policii a rasově motivované násilí ve Spojených státech se podle nejnovějšího průzkumu agentury AP a společnosti NORC dramaticky změnily. Přibližně polovina dotazovaných se nyní domnívá, že policejní násilí proti veřejnosti je „velmi“ nebo „extrémně“ závažným problémem, loni v září takový názor měla třetina. Zhruba 30 procent respondentů nyní uvedlo, že policejní násilí je středně vážný problém. Za posledních pět let přitom z asi třetiny na pětinu klesl počet lidí, kteří v průzkumech uvedli, že policejní násilí není vážný problém.

Více Američanů si nyní podle průzkumu také myslí, že policie spíše použije smrtící sílu proti Afroameričanovi než proti bělochovi. Zatímco v červenci 2015 si to myslelo 49 procent dotazovaných, nyní jich je 61 procent. Zhruba třetina dotazovaných se domnívá, že barva pleti při policejním zákroku nehraje roli, před pěti lety to byla polovina.

Floydův bratr vyzval OSN k vyšetření násilí a rasismu v USA

Bratr zemřelého George Floyda, Philonese, ve středu vyzval Radu OSN pro lidská práva (UNHRC), aby vyšetřila policejní brutalitu a rasovou diskriminaci ve Spojených státech.  „Způsob, jakým jste viděli na videozáznamu mučit a vraždit mého bratra, je způsob, jakým policie v Americe zachází s černochy,“ řekl Philonese prostřednictvím videa na ženevském fóru.

„Doufám, že zvážíte ustavení nezávislé vyšetřovací komise, která bude vyšetřovat policejní zabíjení černochů v Americe a násilí namířené proti pokojným demonstrantům,“ dodal. Jednání UNHRC se koná na žádost afrických států, které usilují o vyšetření násilí na Afroameričanech v USA. Pokračovat by mělo ve čtvrtek.

Zástupce Středoafrické republiky Leopold Ismael Samba, který na jednání reprezentoval africké státy, vyzval všechny vlády, aby zavedly kolektivní opatření k vymýcení systémového rasismu a policejní brutality.