Pokud neodejdete, přitvrdíme, vzkázal Erdogan Kurdům. Je to nucená kapitulace, kritizuje Tusk

Události: V Sýrii pokračovaly boje i přes dojednané příměří (zdroj: ČT24)

Pokud Kurdové zcela nevyklidí oblast na severovýchodě Sýrie, Turecko bude podle prezidenta Recepa Tyyipa Erdogana pokračovat v ofenzivě ještě tvrději než doposud. Erdogan odmítl, že by turecké jednotky porušovaly pětidenní klid zbraní, na kterém se dohodly se Spojenými státy. Ankara chce, aby Kurdové vyklidili pohraniční oblast dlouhou 440 kilometrů a sahající až 32 kilometrů do hloubi Sýrie.

Zvuk kulometů podle Reuters vycházel z tureckého příhraničního města Ceylanpinar. Nad částí Rás al-Ajnu se v pátek dopoledne vznášel hustý dým. „Navzdory dohodě o ukončení bojů, (Turecko) nadále podniká nálety a ostřeluje pozice (kurdských) bojovníků a civilní objekty,“ uvedl mluvčí arabsko-kurdské koalice SDF Mustafa Bali.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naopak podle agentury Reuters řekl, že dohoda o příměří platí a na severovýchodě Sýrie se nebojuje. Doplnil, že turečtí a američtí činitelé budou v nepřetržitém kontaktu, aby dohlíželi na plnění dohody.

„Právě jsem hovořil s prezidentem Erdoganem. Opravdu chce, aby příměří fungovalo. Kurdové si to přejí také,“ tweetoval americký prezident Donald Trump. K pátečním bojům mu prý Erdogan řekl, že tam bylo „menší ostřelování a minometná palba, která rychle skončila“. Trump také dodal, že jsou „některé“ evropské státy připraveny přijmout zpět islámské radikály zadržené nyní v Sýrii. „Je to dobrá zpráva, velký pokrok!!!“ napsal šéf Bílého domu.

Velitel syrských kurdských oddílů Maslúm Abdí řekl kurdské televizi, že Kurdové učiní vše pro úspěch příměří. Jiný kurdský zástupce Razan Hiddo ale upozornil, že kurdské obyvatelstvo odmítne žít v oblasti okupované Tureckem. 

Rozložení sil v Sýrii – říjen 2019
Zdroj: syria.liveuamap.com

Kurdské síly tvrdí, že vyklidí hranici na zhruba sto kilometrech mezi městy Ras al-Ájin a Tal Abjád. Turecko však trvá na tom, že oblast má být čtyřikrát větší. Přiznává ale, že na většinu tohoto území dohoda s Američany nestačí. „Syrská armáda a Rusko vstoupily do Kobani a Manbidže. O těchto a dalších oblastech budeme jednat s Ruskem,“ podotkl turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu.

Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) v pátek informovala, že ve vesnici Báb al-Chajr, kde Kurdové stále vzdorují turecké ofenzivě, přišlo o život nejméně pět civilistů. SOHR tvrdí, že od 9. října zemřelo 72 civilistů, na straně arabsko-kurdských SDF je 203 mrtvých bojovníků, proturecké syrské milice ztratily 171 členů.

Americký viceprezident Mike Pence ve čtvrtek po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem oznámil, že bylo v oblasti dohodnuto příměří a turecká strana svou operaci přeruší do 120 hodin. Trump následně uvedl, že klid zbraní zachrání miliony životů.

Dohoda o příměří splní cíl turecké operace

Ankara od počátku tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice. Chce tam také vytvořit pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků. Boje minulých dní vyhnaly z domovů desetitisíce lidí.

Pokud bude dohoda o příměří dodržena, bude to pro Turecko podle Reuters znamenat, že se mu fakticky vyplnil cíl operace.

Ankara ji zahájila 9. října poté, co Trump oznámil, že budou američtí vojáci z regionu staženi. Spojené státy ve čtvrteční dohodě o klidu zbraní souhlasily s tím, že Turecko bude mít pod kontrolou bezpečnostní zónu širokou 32 kilometrů, vedoucí východně od řeky Eufrat až k hranici s Irákem. Podle Erdogana to má být 440 kilometrů. Někdejší spojenci USA – syrské kurdské milice YPG – se z oblasti musí podle dohody stáhnout. 

Erdogan uvedl, že turecká ofenziva bude v úterý večer obnovena, pokud se kurdské oddíly nestáhnou. Nebude mu přitom vadit, když do oblastí vyklizených Kurdy vstoupí syrská armáda podporovaná Ruskem. 

Turecko v takzvaném bezpečném pásmu hodlá zřídit 12 pozorovacích postů. Prezident zdůraznil, že Ankara zakročí, pokud „se syrská vláda dopustí chyby“. Podle něj musí stažení Kurdů zajistit USA.

YPG si nepochybně přála v těch oblastech zůstat. Dospěli jsme ale k závěru, že nejsou vojensky schopni tyto oblasti udržet, a usoudili jsme, že zastavení palby bude mnohem lepší v zájmu kontroly této chaotické situace.
James Jeffrey
zvláštní zmocněnec USA pro Sýrii

Trump: Kurdové a Turecko jsou jako děti v ohrádce

Prezident Trump na setkání se svými příznivci ve velké aréně v texaském Dallasu ve čtvrtek večer místního času přirovnal boje mezi syrskými Kurdy a Tureckem k dětské potyčce, informoval americký list The Washington Post. „Jako dvě děti v ohrádce, musíte je nechat se poprat, než je odtrhnete,“ řekl Trump.

O ofenzivě pak prohlásil: „Bylo to docela surové… Bylo to zlé… Není legrace, když všude kolem létají kulky“. „Bez trochy tvrdé lásky – víte, co je tvrdá láska, že? – by nikdy neuzavřeli dohodu,“ hájil Trump svůj postup ohledně Sýrie a následně označil Erdogana za „gentlemana“ za to, že přistoupil na klid zbraní.

Americký prezident, který v projevu také zmínil, že v ofenzivě na severovýchodě Sýrie, „nebyla prolita jediná kapka americké krve,“ se dočkal hlasitého potlesku zaplněné arény.

Předseda Evropské rady Donald Tusk v pátek prohlásil, že dohoda o ukončení bojů není skutečné příměří. „Takzvané příměří není to, co jsme očekávali. Vlastně to příměří není, je to požadavek na kapitulaci Kurdů. Musíme zopakovat svou výzvu, aby Turecko definitivně svou vojenskou akci ukončilo, stáhlo své síly a respektovalo mezinárodní humanitární právo,“ řekl Tusk.

Francouzský prezident Emmanuel Macron tureckou ofenzivu označil za „šílenost“ a řekl, že to, co se v minulých dnech dělo v Sýrii, je velkou chybou NATO a Západu. Hodlá se spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a britským premiérem Borisem Johnsonem sejít s Erdoganem.

Podle něj bude vina Turecka, jestliže teroristé z Islámského státu (IS) obnoví svou činnost. Jejich zajatce drží Kurdové ve věznicích na severu Sýrie, ale za bojů by se tito vězni mohli dostat na svobodu.

V táboře Al-Húl je na 70 tisíc lidí a z nich mnozí jsou příbuzní bojovníků IS. Jedna z těchto žen, která je Francouzska, řekla agentuře AFP, že půlka z žen členů IS chce turecké ofenzivy využít, z tábora odejít a vrátit se do „chalífátu“, jaký vyhlásil IS v roce 2014 na severu Iráku a Sýrie. Ostatní se ale bojí, protože by jinde skončily ve věznicích a odloučené od svých dětí.