Podoba lodi a lampy symbolizující oběti. V Janově položili rok po tragédii základy nového mostu

V Janově byl slavnostně položen základní kámen nového mostu, který nahradí Morandiho dvousetmetrovou konstrukci, jež se zřítila loni v srpnu. Při neštěstí zemřelo 43 lidí. Italský ministr dopravy v červnu uvedl, že nový most by se mohl otevřít příští rok na jaře.

Příprava stavby nového přemostění začala už před několika měsíci. „Od června už se například intenzivně pracuje na stavbě betonových pilířů, na které bylo dnes zvednuto první základní ocelové lešení a symbolický základní kámen,“ uvedla spolupracovnice České televize Nicole Ludwig.

Slavnostního ceremoniálu se v úterý ráno zúčastnil i italský předseda vlády Giuseppe Conte. Přítomný byl také starosta Janova Marco Bucci nebo ministryně dopravy Paola De Micheli.

„Spolu s městem Janov jsme se zavázali, že nový most postavíme co nejrychleji to půjde… Znovuzrození Janova nyní nabývá konkrétních obrysů,“ řekl Conte. „Most postavíme za maximálně sedm měsíců, to je světový rekord,“ slíbil poté Giuseppe Bono, šéf koncernu Fincantieri, který stavbu provádí.

Nová silniční stavba nahradí Morandiho most, který stál na frekventované dálniční trase a spojoval italské vnitrozemí s italskou i francouzskou Riviérou. Původní stavba vznikla v polovině šedesátých let minulého století. Jméno získal po svém autorovi Riccardu Morandim, jehož zavěšené mosty jsou charakteristické velmi malým počtem podpěr, které jsou často vyrobeny z předpjatého betonu.

Část Morandiho mostu se zřítila loni 14. srpna a z výšky spadly tři desítky aut včetně českého kamionu, jehož řidič nehodu přežil, 43 dalších lidí zemřelo. Po neštěstí se postupně začalo s demolicí zbytků přemostění. Vyvrcholením se stalo 28. června letošního roku odstřelení dvou zbývajících pilířů.

Stavbu nového mostu vede místní rodák, architekt Renzo Piano, který se proslavil mimo jiné jako spoluautor pařížského Národního střediska pro umění a kulturu Georgese Pompidoua.  Architekt pro své rodné město navrhl silniční stavbu zdarma. Podle Ludwig má nové přemostění odpovídat nejnovějším bezpečnostním normám. 

„Architekt mostu si zakládá nejen na subtilní a jednoduché estetice, ale hlavně i na bezpečnosti celého projektu,“ poznamenala Ludwig s tím, že Piano osobně Janovu slíbil, že mu dá most, který bude stát dalších tisíc let.

Model nového janovského mostu
Zdroj: Youtube/GenoaMunicipality

Lampy jako připomínka obětí neštěstí

Projekt mostu, který má podle jeho autora připomínat loď a evokovat tak slavnou mořeplaveckou historii přístavního města, má být hotov do konce dubna 2020. Rozpočet činí 202 milionů eur (5,2 miliardy korun).

Konstrukce z oceli má být v noci osvícena pomocí elektřiny ze solárních panelů. „Celkem 43 lamp má zajistit dobrou viditelnost, ale zejména symbolizovat všech 43 obětí loňské tragédie,“ dodala Ludwig s tím, že most bude přes kilometr dlouhý a stát bude na 19 pilířích.  

Změnit se má také prostor pod mostem. Plánuje se vznik zcela nové čtvrti. Loňský pád konstrukce poničil i některé stávající budovy, do kterých se již jejich obyvatelé nemohli vrátit. Bez stálé střechy nad hlavou jich zůstalo zhruba šest set. 

Vyšetřování neštěstí

Po více než roce od zřícení části mostu pokračuje hledání viníka. Vyšetřovací komise italského ministerstva dopravy došla na konci loňského září k závěru, že provozovatel janovského mostu, firma Autostrade per l'Italia, nezajistil jeho bezpečnost.

Podle komise firma nepodnikla dostatečná opatření, aby pádu zabránila, i když riziko zřícení už v předchozích letech existovalo. Společnost kritiku komise odmítla a její závěry označila za „hypotézu, kterou je třeba ověřit“.

Začátkem září 2018 janovská prokuratura oznámila, že začala vyšetřovat 20 lidí, včetně vedení Autostrade per l'Italia, kvůli podezření z trestného činu zabití. Výkonný ředitel firmy Giovanni Castellucci si v srpnu vysloužil kritiku, když se odmítl za neštěstí omluvit s tím, že počká, až vyšetřovatelé určí, kdo je za tragédii zodpovědný.

Na konci letošního ledna v souvislosti s vyšetřováním neštěstí italská finanční policie zabavila důkazy v kancelářích několika dálničních společností ve městech Janov, Bologna, Florencie a Bari. Vyšetřování se týká pěti dalších mostů a viaduktů, které jsou podle zdrojů agentury ANSA ve špatném stavu. Policie podezřívá deset zaměstnanců společností ASPI a SPEA, že o stavu zmíněných konstrukcí lhali.

Letos v září pak italská finanční policie uvalila domácí vazbu na tři představitele různých divizí provozovatele mýtných silnic Atlantia. Případ se týká firem Autostrade per l'Italia a SPEA Engineering. Kromě trojice v domácí vazbě je ještě dalších šest lidí podezřelých, že před neštěstím z loňského srpna i po něm falšovali dokumenty k bezpečnostním kontrolám dálničních mostů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled