Moskva se obává, že uzavření hranic mezi Ruskem a separatistickými regiony na východě Ukrajiny by mohlo vést k masakru podobnému krveprolití v bosenské Srebrenici z roku 1995. Na konferenci v Soči zabývající se mezinárodní politikou to řekl ruský prezident Vladimir Putin.
Podle Putina by uzavření hranic Ruska s Ukrajinou vedlo k masakru
Kyjev nyní trvá na tom, aby k ochraně rusko-ukrajinských hranic kontrolovaných separatisty byla vyslána mírová mise OSN. To však Kreml odmítá, mírotvorci by podle něj měli ochraňovat frontu dělící proruské radikály od ukrajinské armády.
Ukrajina viní Rusko mimo jiné z vojenské podpory proruských separatistů na východoukrajinském Donbasu, Kreml však tato obvinění trvale popírá. Konflikt si od propuknutí bojů v roce 2014 vyžádal na 10 000 lidských životů.
„Současná situace na Ukrajině je výsledkem neústavního uchvácení moci, na němž nese vinu Evropa, která tento převrat podpořila,“ řekl Putin. Evropské státy by proto podle něj měly využít svého vlivu v Kyjevě k vyřešení konfliktu. Uvedl také, že současná ukrajinská vláda v čele s prezidentem Petrem Porošenkem záměrně sabotuje plnění minských mírových dohod.
Setkání Putina s Trumpem
Trump si podle Putina zaslouží respekt
Putin během konference v Soči také poznamenal, že by měl být americký prezident Donald Trump respektován, protože má z voleb demokratický mandát. Respekt si podle něj zaslouží i přesto, že s některými jeho názory nelze souhlasit.
Skutečnost, že si šéfa Bílého domu někteří uvnitř Spojených států neváží, je podle Putina výsledkem toho, že v zemi se proti němu zformoval silný odpor. Je-li prezident USA považován za nepředvídatelného, pak je to proto, že jeho domácí odpůrci mu neumožňují plnit mnohé z jeho předvolebních slibů.
Z každého amerického nezdaru je teď v USA obviňováno Rusko, v zemi se rozpoutala „bezpříkladná protiruská kampaň,“ upozornil ruský prezident. Problémy, jež zatěžují rusko-americké vztahy, jsou ale podle něj řešitelné.
Kreml loni během americké volební kampaně dlouho na Trumpa sázel, podle amerických zpravodajských služeb se Moskva s pomocí hackerů a internetové propagandy snažila poškodit jeho soupeřku Hillary Clintonovou. Po volbách ale ruské sympatie prudce ochladly a vztahy s Washingtonem poškodilo i vyšetřování údajného ruského vlivu na americké volby.
Putin si v Soči trpce stěžoval, že Moskva v uplynulých 15 letech Západu příliš věřila, což si tamní státníci prý vyložili jako slabost. „Naše největší chyba byla, že jsme (Západu) moc věřili. Tam si to vyložili jako slabost a využili toho,“ řekl.
V Rusku je možné všechno, připustil Putin ženu v čele země
Putin se vyjádřil i k možnosti, že by se v budoucnu stala prezidentkou Ruska žena. „V Rusku je všechno možné,“ poznamenal. Prezidentské volby se v zemi budou konat příští rok v březnu, Putin je velkým favoritem, i když kandidaturu dosud neoznámil. Prezidentem by se stal už počtvrté.
Do boje o nejvyšší úřad se hlasitě přihlásila ruská celebrita Ksenija Sobčaková, jejíž otec Anatolij Sobčak býval jedním z nejviditelnějších ruských reformních politiků. Bývalý petrohradský starosta byl svého času Putinovým mentorem, sám prezident se k sympatiím vůči němu dodnes hlásí. Sobčak zemřel v únoru 2000, krátce předtím, než se Putin stal poprvé hlavou státu.