V Německu roste počet odpůrců opatření, která mají zamezit šíření koronaviru. Proti politice tamní vlády pravidelně demonstrují tisíce lidí, mnozí z nich přitom nerespektují povinné rozestupy. Část protestujících považuje vládní opatření za přehnaně tvrdá, jiní zase prohlašují pandemii za podvod.
Dalším z argumentů pro rostoucí počet Němců, kteří demonstrují proti opatřením ze strany státu, jsou také prázdná lůžka v improvizované polní nemocnici v Berlíně. Tu původně dostal za úkol vybudovat bývalý šéf berlínských hasičů Albrecht Broemme.
Improvizovaná nemocnice měla zajistit zdravotní péči až pěti stům nemocných s covidem-19. Cílem projektu bylo odlehčit berlínským nemocnicím v případě, že by nezvládly nápor koronaviru.
„Prohlásili jsme stavbu za objekt civilní obrany a já sám jsem si udělil stavební povolení. Trvalo to deset minut,“ uvedl Broemme. Stavba byla dokončena za čtyři týdny, nemocnice byla přitom umístěna do jedné z hal berlínského veletrhu.
Lůžka zůstávají prázdná
Ve stejných místech stál v roce 2015 i tábor pro uprchlíky. Nástroje pro defibrilaci a oživování pacientů zatím personál nemusel použít, všech 500 lůžek zůstává prázdných a počet infikovaných v Německu klesá. Běžné nemocnice v Berlíně jsou vytížené méně než z poloviny.
Mezi stoupence spikleneckých teorií o prázdných lůžkách, kterým někteří z demonstrantů věří, patří také známé osobnosti.
Například porotce německé hudební soutěže Xavier Naidoo tvrdí, že vláda předstíranou pandemií zastírá plán na vyhlazení důchodců. Slavný veganský kuchař Attila Hildmann zase mluví o převratu.
Místo, které do těchto spikleneckých teorií nezapadá, jsou obří jatka v Dissenu, kde testy o víkendu zjistily nákazu covidem u 92 lidí, zejména rumunských dělníků. Jejich ubytovny a pracoviště se změnily v nová ohniska nákazy.
