Pochod migrantů je podle Trumpa celonárodním ohrožením. Na hranici s Mexikem povolal armádu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že povolává na hranici s Mexikem armádu. Vojáci mají hranice ochránit před několikatisícovým zástupem migrantů, který míří k USA ze Střední Ameriky. Trump na Twitteru napsal, že pochod migrantů je celonárodním ohrožením a že je třeba jej zastavit. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného činitele uvedla, že Pentagon už příslušný rozkaz o nasazení jednotek na hranicích obdržel.

O vyslání armády k hranicím mluvil Trump v posledním týdnu několikrát, žádné konkrétní kroky z toho však až do nynějška nevyplynuly. Ve čtvrtek podle Reuters Pentagon rozkaz obdržel a z informací agentury vyplývá, že jednotky o síle 800 až 1000 mužů mají na hranicích „pomáhat s infrastrukturou a logistikou“. Oficiálně ministerstvo obrany věc zatím nekomentovalo.

O několikatisícové skupině lidí, kteří pocházejí nejčastěji z Hondurasu, ale také z Nikaraguy, Salvadoru nebo Guatemaly a míří do USA, se mluví jako o „karavaně migrantů“. Skupina nyní čítá asi 5000 lidí a míří z jižního Mexika k amerických hranicím, od nichž je vzdálená asi 1700 kilometrů. Další skupina asi o tisíci lidech se vydala na pochod k USA z Guatemaly.

Karavana se postupně nabalovala o další migranty

Nynější karavana vyrazila předminulou sobotu z města San Pedro Sula na severu Hondurasu a původně čítala asi 1300 osob. Postupně se k ní připojili další lidé, kteří utíkají před vysokou kriminalitou a chudobou.

Když skupina dorazila o víkendu na guatemalsko-mexickou hranici, bylo v ní asi pět tisíc běženců. Necelá tisícovka z nich přistoupila na „plán bezpečného návratu domů“, na němž se v sobotu dohodli prezidenti Hondurasu a Guatemaly. Ve čtvrtek se však ve skupině podle odhadu agentury Reuters opět pohybuje přes 5000 lidí.

Pochody pořádají neziskové organizace

Takzvané karavany migrantů pořádají nevládní organizace už řadu let. Cílem hromadné cesty lidí z chudých zemi Střední Ameriky je vyhnout se ve skupině nebezpečí, která hrozí při takové cestě jednotlivcům, a také hromadně upozornit na humanitární krizi ve Střední Americe.

Karavany migrantů ve Střední Americe se dosud většinou obešly bez větší publicity. To se ale změnilo letos v dubnu, kdy podobnou skupinu označil Trump za bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy a na hranici s Mexikem poslal národní gardu. Nyní se migranti stali opět častým tématem vzhledem k nadcházejícím volbám do amerického Kongresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rozsáhlý ruský útok zabíjel na Ukrajině, mezi Moldavskem a Rumunskem přerušil vedení

Rusko podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, sirény zněly takřka v celé zemi. Ukrajina po něm hlásí nejméně čtyři mrtvé a přes dvě desítky zraněných, mezi nimiž je malé dítě. Okupanti zabili mimo jiné pasažéra vlaku, zasáhli ale hlavně bytové domy, poškodili i dvě mateřské školy. Dalšího člověka zabilo raketometné ostřelování Chersonu. Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu také přerušily elektrické vedení mezi Moldavskem a Rumunskem.
05:27Aktualizovánopřed 6 mminutami

Slovenské dvojí ceny nafty jsou diskriminační a porušují právo EU, uvedla EK

Slovenské rozhodnutí zavést dvojí ceny nafty u čerpacích stanic je podle Evropské komise diskriminační a odporuje právu EU, uvedl mluvčí komise Ricardo Cardoso. Vláda premiéra Roberta Fica (Smer) minulý týden rozhodla, že na Slovensku bude od tohoto pondělí třicet dní platit omezení prodeje nafty a dvojí ceny tohoto paliva. Vyšší cena se týká vozidel se zahraniční poznávací značkou.
před 20 mminutami

Izrael bude kontrolovat celý jižní Libanon po řeku Lítání, řekl ministr Kac

Izraelská armáda bude mít pod kontrolou celý jižní Libanon až po řeku Litání, prohlásil podle agentury Reuters a deníku Ha'arec izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Armáda tam podle něj ustanoví „bezpečnostní zónu“. To by znamenalo rozšíření pozemních bojů se šíitským hnutím Hizballáh na území Libanonu.
před 1 hhodinou

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Havajské souostroví zaplavily silné povodně

Minulý týden zasáhla havajský ostrovní stát silná bouře, která vyvolala mohutné bahnité záplavy. O víkendu přišla další, jež situaci dále zhoršila dalšími srážkami. V postižených oblastech nyní zasahují záchranáři a jednotky Národní gardy, kteří prohledávají zaplavená místa a pátrají po lidech odříznutých vodou. Tisíce obyvatel severně od Honolulu dostaly příkaz k evakuaci – zejména kvůli hrozbě protržení přehrady Wahiawa. Na ostrově Oahu pak záplavy pokryly pláž Wailua masami dřeva, odpadu a dalšího naplaveného materiálu.
před 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 6 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 7 hhodinami
Načítání...