Pochod migrantů je podle Trumpa celonárodním ohrožením. Na hranici s Mexikem povolal armádu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že povolává na hranici s Mexikem armádu. Vojáci mají hranice ochránit před několikatisícovým zástupem migrantů, který míří k USA ze Střední Ameriky. Trump na Twitteru napsal, že pochod migrantů je celonárodním ohrožením a že je třeba jej zastavit. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného činitele uvedla, že Pentagon už příslušný rozkaz o nasazení jednotek na hranicích obdržel.

O vyslání armády k hranicím mluvil Trump v posledním týdnu několikrát, žádné konkrétní kroky z toho však až do nynějška nevyplynuly. Ve čtvrtek podle Reuters Pentagon rozkaz obdržel a z informací agentury vyplývá, že jednotky o síle 800 až 1000 mužů mají na hranicích „pomáhat s infrastrukturou a logistikou“. Oficiálně ministerstvo obrany věc zatím nekomentovalo.

O několikatisícové skupině lidí, kteří pocházejí nejčastěji z Hondurasu, ale také z Nikaraguy, Salvadoru nebo Guatemaly a míří do USA, se mluví jako o „karavaně migrantů“. Skupina nyní čítá asi 5000 lidí a míří z jižního Mexika k amerických hranicím, od nichž je vzdálená asi 1700 kilometrů. Další skupina asi o tisíci lidech se vydala na pochod k USA z Guatemaly.

Karavana se postupně nabalovala o další migranty

Nynější karavana vyrazila předminulou sobotu z města San Pedro Sula na severu Hondurasu a původně čítala asi 1300 osob. Postupně se k ní připojili další lidé, kteří utíkají před vysokou kriminalitou a chudobou.

Když skupina dorazila o víkendu na guatemalsko-mexickou hranici, bylo v ní asi pět tisíc běženců. Necelá tisícovka z nich přistoupila na „plán bezpečného návratu domů“, na němž se v sobotu dohodli prezidenti Hondurasu a Guatemaly. Ve čtvrtek se však ve skupině podle odhadu agentury Reuters opět pohybuje přes 5000 lidí.

Pochody pořádají neziskové organizace

Takzvané karavany migrantů pořádají nevládní organizace už řadu let. Cílem hromadné cesty lidí z chudých zemi Střední Ameriky je vyhnout se ve skupině nebezpečí, která hrozí při takové cestě jednotlivcům, a také hromadně upozornit na humanitární krizi ve Střední Americe.

Karavany migrantů ve Střední Americe se dosud většinou obešly bez větší publicity. To se ale změnilo letos v dubnu, kdy podobnou skupinu označil Trump za bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy a na hranici s Mexikem poslal národní gardu. Nyní se migranti stali opět častým tématem vzhledem k nadcházejícím volbám do amerického Kongresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...