„Bohorodičko, vyžeň Putina“ – tak se jmenovala „punková modlitba“, kterou v únoru 2012 předvedla v moskevském chrámu Krista Spasitele skupina Pussy Riot. Tři z jejích členek pak stanuly před soudem, který je přesně před pěti lety poslal na dva roky do vězení. Jedna z žen nakonec dostala jen podmínku, zbylé dvě vyšly z vězení tři měsíce před vypršením trestů na amnestii. Před deseti dny byly dvě členky skupiny na několik hodin zadrženy poté, co protestovaly proti uvěznění ukrajinského režiséra Oleha Sencova.
Improvizovaný politický koncert v hlavním moskevském pravoslavném chrámu, který dostal Pussy Riot před soud, pranýřoval těsné styky kremelských politiků s pravoslavnou vrchností.
Píseň, jež pětice maskovaných žen zapěla před jedním z hlavních chrámových oltářů, obsahovala vulgárně formulované sloky o duchovních žijících v přepychu, o homosexuálech vyhnaných na Sibiř či o oddanosti moskevského patriarchy tehdejšímu premiérovi Vladimiru Putinovi.
Představení rázně ukončila chrámová ochranka, kterou přivolali pohoršení věřící. Tři z pěti účastnic, Naděžda Tolokonnikovová, Marija Aljochinová a Jekatěrina Samucevičová, byly zatčeny a obviněny z výtržnictví a nakonec obžalovány z výtržnosti motivované náboženskou nesnášenlivostí.
Kauza odstartovala v Rusku masovou kampaň „na ochranu víry“, která koncem dubna 2012 vyvrcholila mnohatisícovou demonstrací věřících v Moskvě. K chrámu Krista Spasitele tehdy přišlo na 65 tisíc lidí, aby se na výzvu moskevského patriarchátu pomodlili za ochranu pravoslavné církve.
V ruských médiích případ zároveň vyvolal vášnivou diskusi o ústavní svobodě projevu a právu na ochranu víry. Nemalý ohlas měla kauza i v zahraničí, v řadě zemí včetně České republiky se na podporu vězněných žen konaly demonstrace a solidární koncerty.
Protesty se konaly například v New Yorku, kde je organizovala Amnesty International, která Pussy Riot uznala za „vězně svědomí“. Protestovalo se i v Helsinkách, Vídni, Berlíně, Kyjevě nebo Paříži. Protesty v Rusku i v cizině vyvolal i rozsudek.
Trest za urážku církve a citů věřících
Podle něj měly všechny tři ženy strávit ve vězení dva roky, Jekatěrině Samucevičové v říjnu 2012 soud trest zmírnil na podmíněný. Podle soudkyně, která rozsudek 17. srpna 2002 vyhlásila, skupina urazila církev, „ranila city křesťanů“ a porušila ústavní pořádek. V pravoslavné katedrále se punkerky podle ní postavily ve skutečnosti proti společnosti. Aktivistky odmítly přiznat vinu, ale věřícím se omluvily.
Podle nezávislého střediska Levada považovalo celých 44 procent Rusů soud za „spravedlivý, objektivní a nestranný“, zatímco v čestný proces nevěřilo 17 procent dotázaných. Průzkum byl zveřejněn těsně před vynesením rozsudku. Prezident Putin po jeho oznámení řekl, že rozsudek považuje za správný a že „děvčata dostala, co chtěla“.
Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová, matky malých dětí, skončily v trestaneckých koloniích v Permské oblasti a v Mordvinské republice, asi 600 a 1500 kilometrů východně od Moskvy. Soudy zamítly žádosti obou o podmínečné propuštění i zrušení rozsudku.
Obě ženy držely na protest proti poměrům ve věznicích hladovku. Tolokonnikovová pak byla v listopadu 2013 převezena do sibiřského Krasnojarska a umístěna do vězeňské nemocnice pro tuberkulózní pacienty.
V prosinci 2013 ruský nejvyšší soud rozhodl, že moskevský soud musí případ znovu otevřít. Než se tak ale stalo, byly obě ženy 18. prosince 2013 propuštěny na prezidentskou amnestii k dvacátému výročí ústavy. Do vypršení trestu jim zbývaly tři měsíce.
Protest proti Čajkovi i Trumpovi
Skupina nadále pokračuje v protestech vůči poměrům v Rusku. Loni v únoru třeba vydala nový klip s názvem Čajka (podle ruského generálního prokurátora Jurije Čajky). Inspirovala se dokumentárním filmem o zneužívání pravomocí a údajných vztazích Čajky a jeho syna s organizovaným zločinem. Dokument vydala protikorupční organizace vedená faktickým disidentem Alexejem Navalným. Čajka obvinění popírá.
Naděžda Tolokonnikovová také chystá v Londýně na letošní podzim experimentální představení, ve kterém divákovi za 50 liber (asi 1456 korun) dopřeje cítit se jako vězeň v Rusku Vladimira Putina.
Před necelými dvěma týdny zase Marija Aljochinová a další členka skupiny Olga Borisovová protestovaly před budovou vězení v Jakutsku, kde si odpykává trest kritik ruské anexe Krymu ukrajinský režisér Oleh Sencov. Kvůli tomu byly na několik hodin zadrženy.
Pussy Riot kritizují hlavně počínání ruského režimu, Tolokinnovová ale také natočila klip, ve kterém ostře napadla amerického prezidenta Donalda Trumpa.
