„Punková modlitba“ přivedla do ulic davy rozhořčených věřících

Moskva – Desítky tisíc lidí pochodovaly ulicemi v několika ruských městech na podporu pravoslavné církve. V Moskvě se sešlo 65 tisíc lidí, kteří se u hlavního městského chrámu Krista Spasitele společně pomodlili. Patriarcha Kirill při shromáždění kritizoval vandaly, kteří v poslední době měli ničit ikony, popsat kostel hanlivými nápisy a fyzicky napadat duchovní. Hlavním podnětem ke svolání desetitisícových shromáždění však byla tzv. „punková modlitba“, kdy pět členek skupiny Pussy Riot v chrámu Krista Spasitele hlasitě dávaly najevo nespokojenost s propojením církve a politiky. Patriarcha pravoslavné církve veřejně podporuje Vladimira Putina, jeho dvanáctileté působení v Kremlu označil za „boží zázrak“. Shromáždění nyní pro členky skupiny, kterým hrozí dlouholeté vězení, žádají, žádalo přísné tresty a modlilo se za jejich polepšení.

Chrám Krista Spasitele byl dnes zcela plný, uvnitř se tlačilo sedm tisíc lidí. Téměř 60 tisíc dalších zůstalo venku s transparenty, barevnými korouhvemi pošitými zlatem, ikonami a kříži. O zvýšený efekt se postaral souzvuk pěvců na schodech chrámu se zvony. Hlasy sboru byly elektronicky zesíleny tak, aby se linuly přes mohutný zvuk zvonů. Na další místa Moskvy přenášely shromáždění velkoplošné obrazovky. Obdobné akce proběhly také v jihoruském Krasnodaru a v některých dalších městech.

Patriarcha žádá přísné tresty

Patriarcha Kirill v Moskvě hovořil v narážce na Pussy Riot o lidech, kteří „urážky svatých míst považují za projev lidské svobody hodný celospolečenské ochrany“. Pro členky skupiny potom žádal přísný trest.

Kirill na desetitisícovém shromáždění
Zdroj: Ivan Sekretarev/ČTK/AP

Zástupci církve ovšem poukázali i na další incidenty, které se v poslední době staly. Neznámí útočníci poničili sekerou desítky ikon na kostelu svatého Prokopije ve městě Velikij Usťug severovýchodně od Moskvy, kdosi popsal hanlivými nápisy kostel Sergije Radoněžského ve městě Mozyr v Kaliningradské oblasti, další útočníci zbili popa v jihoruském Něvinnomyssku a také podpálili vchod do chrámu Dmitrije Solunského v Krasnodaru.

Průvod lidí, kteří se po společné modlitbě vydali na pochod ulicemi ruských měst, vedli duchovní s monstrancemi a ukázkami ikon údajně poškozených vandaly.

Kritici církve nejsou jen vandalové

Proti církvi však v Rusku nestojí pouze vandalové. Duchovní jsou totiž namočeni v množství skandálů a sporů Velké emoce vzbuzuje například územní spor mezi ženským klášterem v podmoskevské obci Lukino a dětským rehabilitačním centrem v jeho těsném sousedství. Klášteru soudu přiřkl pozemek, který mu dříve patřil. Dnes na něm však stojí budova s poliklinikou, školou a 60 lůžky pro děti trpící autismem, dětskou mozkovou obrnou a dalšími vážnými poruchami. Klášter ji zřejmě bude chtít vystěhovat nebo zmenšit. „U nás najdete ty nejtěžší případy,“ poukázal přitom ředitel centra Jevgenij Liljin.

Také kvůli upadající prestiži svolala pravoslavná církev dnešní shromáždění. „Církev potřebuje podobné shromáždění, aby ukázala, že má více stoupenců než kritiků a také aby konsolidovala své duchovní i věřící,“ komentoval význam shromáždění Alexej Makarkin z moskevského Centra politické technologie.

Za punk v kostele sedm let

Impuls k masové akci, tzv. punkové modlitbě, proběhl v únoru, krátce před prezidentskými volbami, které nakonec vyhrál Vladimir Putin. Skupina Pussy Riot v písni Bohorodičko, vyžeň Putina vulgárně kritizovala ruský establishment, pravoslavnou církev a konzervativní politiky. Záhy však proti Pussy Riot zasáhla ochranka a dívky vyvlekla z kostela. Tři členky skupiny potom zatkla policie a obvinila z výtržnictví. Už dva měsíce čekají ve vazbě na soud. Hrozí jim, že stráví za mřížemi dalších sedm let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 39 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 1 hhodinou

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 1 hhodinou

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 1 hhodinou

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 3 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 8 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 10 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami
Načítání...