Peruánský exprezident García při zatýkání spáchal sebevraždu

Bývalý peruánský prezident Alan García zemřel po zjevném pokusu o sebevraždu. Postřelil se do hlavy, když ho přišla zatknout policie, a v kritickém stavu byl operován. Jeho příbuzní v nemocnici později řekli, že zemřel, uvedla místní média.

Devětašedesátiletý politik, který stál v čele jihoamerické země v druhé polovině 80. let a poté znovu v letech 2006 až 2011, se obrácením zbraně proti sobě vyhnul vazbě v souvislosti s mezinárodní korupční aférou. García obvinění odmítal a označoval za politicky motivované pronásledování.

Místní televize America informovala, že García byl operován v kritickém stavu. Později přišla zpráva o úmrtí. „Jsme zdrceni smrtí bývalého prezidenta Alana Garcíi,“ napsal na Twitteru současný peruánský prezident Martín Vizcarra a zaslal kondolence rodině.

Peruánská justice nařídila desetidenní vyšetřovací vazbu na exprezidenta v rámci vyšetřování korupčního skandálu kolem brazilského stavebního koncernu Odebrecht. Státní zastupitelství politika vyšetřovalo kvůli údajně ilegálnímu financování prezidentské volební kampaně z roku 2006.

Podle listu El Comercio do Garcíova domu v rezidenční čtvrti Miraflores v metropoli přišel prokurátor Henry Amenábar, člen zvláštního týmu věnujícího se vyšetřování obřího korupčního skandálu Lava Jato (Automyčka), který má kořeny v Brazílii. Prokurátor doprovázený policisty Garcíovi sdělil informace o zadržení, načež se podle zdrojů deníku exprezident omluvil s tím, že si jde zatelefonovat. Když se po chvíli pokoušeli dostat policisté do pokoje, v němž se zavřel, ozval se výstřel.

Podle ministra vnitra Carlose Morána policie okamžitě pronikla do místnosti a odvezla Garcíu do nejbližší nemocnice. Lékaři jej ihned operovali, zemřel však po zástavě srdce a krvácení do mozku způsobeném průstřelem lebky.

Nejdřív znárodňoval banky, pak byl zastáncem volného trhu

Zdatný řečník García, který stál desítky let v čele kdysi mocné strany Apra, byl v době svého prvního prezidentského funkčního období nacionalistou, který během hospodářské krize znárodňoval banky. O dvě desetiletí později proslul jako zastánce volného trhu.

García byl vyšetřován kvůli podezření z přijetí úplatků od brazilské firmy Odebrecht, obvinění ale odmítal jako politicky motivovaná. Podobnými slovy ve středu reagovali politici jeho strany Apra na exprezidentův skon. Podle poslance Mauricia Muldera byla zjevná sebevražda „skutkem cti“ a reakcí na zvůli úřadů.

„Snažili se Alana Garcíu potupit, urážet, byl terčem permanentní agrese, a tak se rozhodl jako svobodný člověk, jeho rozhodnutí bylo věcí důstojnosti a cti,“ řekl médiím Mulder. Zároveň kritizoval prokuraturu za to, že rozhodla o předběžné vazbě ještě před výslechem peruánského zástupce firmy Odebrecht plánovaným na příští týden.

Brazilská stavební společnost Odebrecht figuruje v centru obřího korupčního skandálu s kořeny v největší latinskoamerické zemi. V roce 2016 ale vyšlo najevo, že uplácela vysoké politiky ve více než desítce zemí Latinské Ameriky. V Peru čelí podezření z přijímání úplatků od ní všichni prezidenti, kteří stáli v čele země od roku 2001.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...