Peruánský exprezident García při zatýkání spáchal sebevraždu

Bývalý peruánský prezident Alan García zemřel po zjevném pokusu o sebevraždu. Postřelil se do hlavy, když ho přišla zatknout policie, a v kritickém stavu byl operován. Jeho příbuzní v nemocnici později řekli, že zemřel, uvedla místní média.

Devětašedesátiletý politik, který stál v čele jihoamerické země v druhé polovině 80. let a poté znovu v letech 2006 až 2011, se obrácením zbraně proti sobě vyhnul vazbě v souvislosti s mezinárodní korupční aférou. García obvinění odmítal a označoval za politicky motivované pronásledování.

Místní televize America informovala, že García byl operován v kritickém stavu. Později přišla zpráva o úmrtí. „Jsme zdrceni smrtí bývalého prezidenta Alana Garcíi,“ napsal na Twitteru současný peruánský prezident Martín Vizcarra a zaslal kondolence rodině.

Peruánská justice nařídila desetidenní vyšetřovací vazbu na exprezidenta v rámci vyšetřování korupčního skandálu kolem brazilského stavebního koncernu Odebrecht. Státní zastupitelství politika vyšetřovalo kvůli údajně ilegálnímu financování prezidentské volební kampaně z roku 2006.

Podle listu El Comercio do Garcíova domu v rezidenční čtvrti Miraflores v metropoli přišel prokurátor Henry Amenábar, člen zvláštního týmu věnujícího se vyšetřování obřího korupčního skandálu Lava Jato (Automyčka), který má kořeny v Brazílii. Prokurátor doprovázený policisty Garcíovi sdělil informace o zadržení, načež se podle zdrojů deníku exprezident omluvil s tím, že si jde zatelefonovat. Když se po chvíli pokoušeli dostat policisté do pokoje, v němž se zavřel, ozval se výstřel.

Podle ministra vnitra Carlose Morána policie okamžitě pronikla do místnosti a odvezla Garcíu do nejbližší nemocnice. Lékaři jej ihned operovali, zemřel však po zástavě srdce a krvácení do mozku způsobeném průstřelem lebky.

Nejdřív znárodňoval banky, pak byl zastáncem volného trhu

Zdatný řečník García, který stál desítky let v čele kdysi mocné strany Apra, byl v době svého prvního prezidentského funkčního období nacionalistou, který během hospodářské krize znárodňoval banky. O dvě desetiletí později proslul jako zastánce volného trhu.

García byl vyšetřován kvůli podezření z přijetí úplatků od brazilské firmy Odebrecht, obvinění ale odmítal jako politicky motivovaná. Podobnými slovy ve středu reagovali politici jeho strany Apra na exprezidentův skon. Podle poslance Mauricia Muldera byla zjevná sebevražda „skutkem cti“ a reakcí na zvůli úřadů.

„Snažili se Alana Garcíu potupit, urážet, byl terčem permanentní agrese, a tak se rozhodl jako svobodný člověk, jeho rozhodnutí bylo věcí důstojnosti a cti,“ řekl médiím Mulder. Zároveň kritizoval prokuraturu za to, že rozhodla o předběžné vazbě ještě před výslechem peruánského zástupce firmy Odebrecht plánovaným na příští týden.

Brazilská stavební společnost Odebrecht figuruje v centru obřího korupčního skandálu s kořeny v největší latinskoamerické zemi. V roce 2016 ale vyšlo najevo, že uplácela vysoké politiky ve více než desítce zemí Latinské Ameriky. V Peru čelí podezření z přijímání úplatků od ní všichni prezidenti, kteří stáli v čele země od roku 2001.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 2 hhodinami

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
před 2 hhodinami

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Velitelé britské a francouzské armády jednali se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Kyjevě setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří.
před 2 hhodinami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně čtrnáct lidí, z toho šest dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Putin bude muset brzy říci, zda to s mírem myslí vážně, prohlásil Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...