Praha - Meteory z nejznámějšího roje Perseidy by se mohly začít sporadicky objevovat už koncem tohoto týdne. Roj je podle astronomů aktivní od 17. července do 24. srpna s vrcholem ve středu 12. srpna. To bude možné spatřit nejvíce meteorů, kterým se také říká létavice, padající hvězdy nebo slzy Svatého Vavřince. Perseidy zdánlivě vylétají z takzvaného radiantu, to znamená z průsečíku zpětně protažených drah Země a jejich původce, komety Swift-Tuttle, který se nachází v souhvězdí Persea. Souhvězdí Persea se nachází mezi souhvězdími Kasiopea, Andromeda, Vozka a Býka. Prochází jím mléčná dráha a je v něm také možné vyhledat mnoho zajímavých hvězd a hvězdných soustav.
Podle řecké mytologie byl král Perseus synem vládce bohů Dia. Podobně jako jiné mytologické postavy byl podle starověkých mýtů proměněn ve hvězdy a pozdvižen na oblohu, kde září jako souhvězdí.
Meteory, tedy světelné efekty, vznikají třením prachových částic z komety při průletu atmosférou Země o molekuly vzduchu. Přitom se rozžhaví a většinou vypaří. Při ionizaci okolního plynu vznikají na obloze jasné světelné čáry, které je možné pozorovat.
Na podzim přijdou Leonidy
Jinými známými meteorickými roji jsou Leonidy, které vylétají ze souhvězdí Lva (latinsky Leon). Jsou to prachová vlákna, která ve své dráze zanechala Tempel-Tuttleova kometa. Objevují se kolem 18. listopadu a čas od času se postarají o podívanou na obloze, které astronomové říkají meteorický déšť. V takovém případě jich létá více než 1 000 za hodinu.
Méně známé Geminidy se objevují v prosinci. Jejich zdrojem není kometa, ale planetka Phaeton. Srazila se patrně s jinou planetkou, a tak se mohl vytvořit pás částic podobný jako u komet, který se za ní táhne.
