Pavel se setkal se Sanduovou. Podpořil Moldavsko na cestě do EU

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek v Kišiněvu ujistil moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou o české podpoře Moldavska na cestě do Evropské unie. Česko je připraveno s Moldavskem jako přítel sdílet své zkušenosti, uvedl.

Moldavsko a Česko spojují společné hodnoty a snahy zajistit lepší život svým občanům, uvedla Sanduová na tiskové konferenci s českým hostem a poděkovala za českou pomoc a podporu při rozvoji a modernizaci bývalé sovětské republiky, která se chce stát členem EU. „Jste pro nás i příklad,“ řekla v souvislosti se začleněním Česka do EU. Zároveň upozornila, že Česko svou podporou Ukrajiny, která čelí ruské agresi, podporuje také Moldavsko a silnější a stabilnější Evropu.

Sanduová ocenila i spolupráci s Českem v bezpečnostní oblasti, včetně obrany před kybernetickými útoky a vměšováním Ruska do domácí politiky. Za nejnaléhavější z dalších problémů označila pomoc při zvládání energetické krize.

Pavel věří, že po třech letech války proti Ukrajině není Rusko v pozici, aby určovalo mírové podmínky. Mír podle něj bude výsledkem kompromisů, a nikoli výsledkem přijetí ruských požadavků.

Obě hlavy států jednaly o bilaterálních vztazích a zejména o současné bezpečnostní situaci v regionu, v Evropě a ve světě. Nynější návštěva je reciproční – prezident Pavel přijal prezidentku Sanduovou v Praze v říjnu 2023. Pavel se ve čtvrtek setká také s premiérem Dorinem Receanem a na programu je rovněž debata s moldavskými středoškoláky.

9 minut
Redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup o návštěvě prezidenta Pavla v Moldavsku
Zdroj: ČT24

Obchod s Moldavskem roste

Moldavsko pro Česko zůstává jednou z prioritních zemí v oblasti rozvojové i transformační spolupráce, zahrnující i podporu nezávislých médií, transparentní veřejné správy či lidská práva, přičemž celková roční podpora se v uplynulých letech pohybuje mezi 150 miliony a 250 miliony korun. V souvislosti s energetickou krizí v Moldavsku a v Podněstří přispělo Česko na přelomu loňského a letošního roku do příslušného fondu dvakrát částkou ve výši deseti milionů korun. Bilaterální obchod setrvale roste, je vyrovnaný a za poslední čtyři roky se zdvojnásobil na přibližně 12,3 miliardy korun.

V Moldavsku se na podzim budou konat klíčové parlamentní volby. Prozápadní moldavská vláda obvinila Rusko, že se loni vměšovalo do dvou klíčových hlasování, prezidentských voleb a referenda o EU, a to i za pomoci rozsáhlého systému kupování hlasů. Volby však nakonec vyhrála prounijní prezidentka Sanduová.

Evropský parlament tento měsíc schválil tříletý plán podpory, díky kterému by Moldavsko mohlo dostat až 1,9 miliardy eur (47,5 miliardy korun) od Evropské unie. Finance mají Moldavsku pomoci s prováděním reforem, posílením právního státu a odolnosti vůči vnějším zásahům a rovněž vyrovnat se s negativními dopady, kterým země čelí kvůli ruské válce na Ukrajině. Plán reforem by měl postsovětské zemi pomoci ve sbližování s Evropskou unií.

Moldavsko patří k zemím, které na počátku roku postihlo náhlé zmrazení zahraniční pomoci Spojených států z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. Mnozí se obávají, že zastavení amerických fondů by mohlo oslabit spojence Washingtonu – a vytvořit vakuum, které by se jeho nepřátelé mohli pokusit vyplnit. Východní Evropa je odpradávna geopolitickým bojištěm, kde se západní zahraničněpolitické zájmy často střetávají se zájmy Moskvy nebo Pekingu, poznamenala před časem agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rádio Svobodná Evropa dostalo se zpožděním peníze na duben

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) ve středu obdrželo se šestitýdenním zpožděním finance na svůj dubnový provoz, uvedla rozhlasová stanice se sídlem v Praze. Pokračuje nicméně v soudním sporu o získání všech finančních prostředků, které pro ni na letošní rok vyčlenil americký Kongres a které jí odebrala administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
před 48 mminutami

USA mohou deportovat na základě dvousetletého zákona, rozhodla soudkyně

Federální soudkyně v americkém státu Pensylvánie v úterý rozhodla, že Spojené státy mohou k urychlení deportací údajných členů venezuelských gangů používat zákon o znepřátelených cizincích z roku 1798. Agentura Reuters píše, že úřady o tom ovšem tyto lidi musejí v třítýdenním předstihu informovat a musejí jim dát možnost se proti rozhodnutí o vyhoštění bránit.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Orbán obvinil Ukrajinu a maďarskou opozici z „očerňující kampaně“

Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán v úterý obvinil Ukrajinu z toho, že se v Maďarsku snaží narušit vládou spuštěné dotazování veřejnosti týkající se možného vstupu Ukrajiny do EU. Server Telex.hu napsal, že podle Orbána k tomu Ukrajincům slouží hlavní maďarská opoziční strana TISZA. Kyjev se k tomu zatím nevyjádřil.
06:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vraždění Židů s válkou neskončilo. Za pogromem v Kielcích stáli komunisti, říká polonista

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.
před 2 hhodinami

V USA jsou první Afrikánci, kterým Washington zaručil status uprchlíka

Do Spojených států dorazila první skupina Afrikánců, potomků evropských přistěhovalců, kterým Washington zaručil status uprchlíka. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tito lidé v Jihoafrické republice sami čelí rasové diskriminaci, což tamní vláda popírá. Statistiky přitom dokládají, že bílá menšina stále patří mezi privilegované – vlastní většinu půdy a nezaměstnanost u ní představuje zhruba deset procent. V řadách černošské populace si přitom práci nemůže najít téměř polovina lidí.
před 2 hhodinami

„Co s námi bude?“ Ukrajinským rodinám se životy mění ze dne na den

Svět očekává, do jaké podoby se vyvinou a zda se vůbec uskuteční čtvrteční přímé rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem v Turecku. Boje na frontách východní Ukrajiny přitom neustávají. Rusko v úterý oznámilo dobytí vesnice Miroljubivka. Ve stínu bojů do vzdálenosti desítek kilometrů žijí lidé, které vývoj nutí k existenčním rozhodnutím. Životy se ze dne na den mění celým rodinám.
před 11 hhodinami

EU zpřísní protiruské sankce, pokud se do týdne nepokročí k míru, hrozí Merz

Evropská unie zpřísní protiruské sankce, pokud do konce týdne nepokročí jednání o ukončení války na Ukrajině, řekl v úterý německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj je na tahu v jednáních o konci války výhradně Rusko. Případné nové sankce proti režimu Vladimira Putina by se týkaly energetického sektoru a finančního trhu. Představitelé EU hrozili jejich zpřísněním už v případě, že Rusko nepřistoupí na návrh třicetidenního příměří, které mělo začít platit od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA zruší všechny sankce vůči Sýrii, oznámil v Saúdské Arábii Trump

Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii, oznámil v úterý při návštěvě Saúdské Arábie prezident USA Donald Trump. Sdělil, že věří, že se nové syrské vládě podaří stabilizovat situaci v zemi. Dříve toho dne šéf Bílého domu podepsal investiční dohodu s Rijádem, jež zahrnuje zakázky za stovky miliard dolarů. V následujících dnech se vydá do dalších zemí Perského zálivu: Kataru a Spojených arabských emirátů. Očekává se mimo jiné jednání o příměří ve válce v Gaze či Trumpem avizované „převratné“ oznámení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...