Největší setkání papeže Františka s kardinály po dvou dnech skončilo. Za zavřenými dveřmi je ve Vatikánu seznamoval s první reformou Římské kurie za více než tři dekády. Změny ve fungování katolické církve se mohou týkat i pravidel volby nového papeže.
Papež s kardinály řešil velké církevní reformy. Pokračuje i v obměně sboru
8 minut
Horizont ČT24: Kardinálové diskutovali o velkých reformách
S papežem mluvily téměř dvě stovky kardinálů o budoucnosti katolické církve. Konkrétně o reformě Římské kurie, což je správní organizace církve. Zaměřit by se měla více na misijní činnost a dále by se měla pootevřít ženám. Ty nově budou moci vést úřady ve Vatikánu.
Ne všichni to ale považují za dostatečné. Aktivistky během jednání kardinálů s papežem protestovaly, protože by rády ženy vysvěcené jako jáhenky, kněžky nebo biskupky. „Za těmi dveřmi je nula žen. Budou mluvit o budoucnosti církve bez zastoupení poloviny církve. Proto jsme tady,“ komentovala Miriam Duignan z Konference o svěcení žen.
Setkání kardinálů je podle historika a publicisty Jaroslava Šebka skutečně zásadní. „Co se hodně probíralo, byla otázka zastoupení laiků v nejvyšších orgánech Římské kurie. To znamená, že by i prefektem kongregace – to je takové vatikánské ministerstvo – mohl být laik, nikoliv vysvěcený duchovní,“ přibližuje. Největší odpor vůči reformě se podle něj ozývá z řad konzervativních kardinálů z Evropy a Severní Ameriky.
František přetváří sbor kardinálů
Směřování katolické církve František neudává pouze dokumenty, ale také personální politikou. Ještě před setkáním jmenoval dvacítku nových kardinálů. Tak jako v minulosti i nyní dal přednost duchovním z malých chudých měst. Roste také počet zástupců z Asie. Překvapením byl apoštolský prefekt Giorgio Marengo z Ulánbátaru, který se stará o patnáct stovek mongolských katolíků.
„Je významné cítit, že v očích Petrova nástupce je velmi malá komunita stejně důležitá jako ta velká,“ ocenil Marengo. Do kolegia kardinálů se dostal také například indický zástupce, který pochází z nejnižší indické kasty – nedotknutelných.
„Vytváří se možnost, že by příští papež mohl pokračovat v duchu papeže Františka, protože se dá říct, že většina kardinálského sboru je jmenována papežem Františkem,“ podotýká Šebek z Historického ústavu Akademie věd. Papež František během svého pontifikátu jmenoval už téměř dvě třetiny kardinálů mladších osmdesáti let, kteří smí volit příští hlavu katolické církve.
Papež naznačil rezignaci. Nyní ale podle Šebka není na stole
Už dříve první mezi biskupy naznačil, že stejně jako jeho předchůdce Benedikt XVI. by mohl odstoupit ze zdravotních důvodů.
Tématu se dotkl i u hrobu Celestýna V., jenž jako první papež v historii abdikoval. „Pokorní jsou viděni jako slabí a poražení, ale to oni jsou skutečnými vítězi, protože jako jediní zcela důvěřují Bohu a znají jeho vůli,“ nechal se slyšet. Dante Alighieri sice ve své Božské komedii Celestýnovi zřejmě přisoudil místo v pekle za zbabělost, podle současného papeže ale to, že se jeho předchůdce vzdal moci, bylo projevem síly.
Podle publicisty Šebka ale v tuto chvíli není papežova rezignace na stole. „Papež se naopak v posledních dnech snaží ukázat energii při zvládání svých úkolů,“ uzavírá.
