Pandemie ve světě: Ve Francii demonstrovali učitelé, ve Spojených státech nasazují do nemocnic armádu

Desítky tisíc učitelů ve čtvrtek demonstrovaly po celé Francii proti častým změnám v testování žáků. Rakousko naplno zasáhla varianta omikron, kapacity nemocnic ale zatím nejsou v ohrožení. Němečtí experti doporučili očkovat posilovací dávkou i mladistvé od dvanácti do sedmnácti let, v zemi evidují nejvyšší přírůstek od počátku epidemie. Bílý dům oznámil vyslání tisíce vojáků na pomoc přetíženým nemocnicím. Africké středisko pro kontrolu a prevenci nemocí vyjednává o nákupu léku proti covidu-19.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

Francouzští učitelé ve čtvrtek demonstrovali a stávkovali kvůli opakovaným změnám v pravidlech pro testování žáků na koronavirus, které podle nich ztěžuje výuku a její organizaci. Stěžovali si i na nedostatek komunikace ze strany francouzské vlády. Podle odborů se do stávky měly zapojit až tři čtvrtiny učitelů, zavřená měla být až polovina škol. Podle údajů ministerstva školství stávkovala téměř třetina učitelů. Resort vnitra hovoří o přibližně 78 tisících demonstrujících po celé zemi.

Stávku podpořila většina učitelských odborů, ale také odbory ředitelů škol, školních inspektorů a sdružení rodičů žáků. Podle některých z nich je to největší učitelská stávka za posledních dvacet let. Francouzská vláda prakticky po celou dobu pandemie udržela školy otevřené a považovala to za svůj velký úspěch. Od návratu dětí do lavic po vánočních prázdninách se ale pravidla pro testování a pro izolaci žáků po kontaktu s nakaženým změnila už třikrát.

Kromě toho vláda nově navrhla proměnit covidový pas na pas očkovací. Pro vstup do mnoha zařízení nebo účast na akcích tak nebude stačit test, ale bude nutné mít dokončené očkování. Návrh v noci na čtvrtek schválil senát, doplnil k němu ale mnoho pozměňovacích návrhů.

Francie také usnadní očkovaným cesty z a do Velké Británie. Od pátku už nebudou muset uvádět závažné důvody cesty a před vstupem do Francie se předem registrovat. Po příjezdu ze Spojeného království do Francie už očkovaní nebudou muset na dva dny do karantény. Nadále však bude po všech vyžadován test.

Za poslední týden se ve Francii nakazilo koronavirem v průměru zhruba 287 600 lidí denně, v předchozím týdnu to bylo necelých dvě stě tisíc. V úterý tato země zaznamenala vůbec nejvyšší čísla od začátku epidemie – 368 149 nově nakažených za den. Za posledních čtyřiadvacet hodin jich pak bylo 305 322. Pozitivní test měl i ministr zdravotnictví Olivier Véran, nemoc u něj má lehký průběh.

Němečtí experti doporučili posilovací dávku pro mladistvé

V Německu doporučil Institut Roberta Kocha (RKI) posilovací dávku vakcíny proti covidu-19 pro všechny děti a mladistvé ve věku dvanáct až sedmnáct let. Vakcína Pfizer/BioNTech by se měla aplikovat nejdříve tři měsíce od podání druhé dávky.

Německo je podle agentury Reuters jednou z prvních zemí na světě, která takové doporučení vydala. Mezi zeměmi, které tak již učinily, jsou Spojené státy, Izrael a Maďarsko. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) stanovisko k posilovacím dávkám u dětí a mladistvých dosud nezaujala.

RKI ve čtvrtek oznámil 81 417 nových případů koronaviru, což je v Německu nejvyšší hodnota od začátku epidemie. Posilovací dávkou se dosud nechalo očkovat přibližně čtyřicet pět procent ze zhruba třiaosmdesáti milionů obyvatel země.

V Rakousku udeřil omikron, v Maďarsku povolili čtvrtou dávku

Také Rakousko zaznamenalo vůbec nejvyšší nárůst nakažených – ve středu přibylo přes sedmnáct tisíc případů, ve čtvrtek to bylo o tisíc méně. V nemocnicích se to ale zatím neprojevilo. Podle zdejších epidemiologů se varianta omikron rozjela naplno, v nejbližších dnech předpokládají až třicetitisícové denní přírůstky.

V zemi platí takzvaný lockdown pro neočkované, což znamená, že by lidé bez vakcíny nebo bez prodělání covidu-19 v posledním půlroce měli respektovat zákaz vycházení. K dispozici mají jen několik základních výjimek, například na cestu do práce, k lékaři nebo do školy.

Nahrávám video
Události: Omikron v Rakousku
Zdroj: ČT1

Nově je v Rakousku povinné nosit respirátor i venku, pokud nelze udržet odstup od cizích osob. Vláda také zkrátila platnost covidových certifikátů na půl roku. Statisíce lidí by si tak měly v nejbližší době dojít pro posilovací dávku. Zkrátila se také doba karantény po pozitivním kontaktu na pět dní, pokud lidé necítí příznaky.

Rakouský kancléř Karl Nehammer, který je sám nakažen a v izolaci, i nadále trvá na očkovací povinnosti od 1. února. Někteří experti ale jsou pro její odložení o několik měsíců, protože aktuální omikronové vlně prý už stejně nezabrání.

Lidé v Maďarsku, kteří budou mít zájem o čtvrtou dávku vakcíny, si na ni budou moci přijít po poradě s lékařem. Vláda také ve čtvrtek rozhodla o zkrácení izolace z nynějších deseti dnů na sedm. Pokud lidé budou mít negativní test, budou ji moci ukončit už po pěti dnech.

Za poslední den v zemi přibylo 9216 nově nakažených. I nadále je zde povinné v uzavřených prostorech a ve veřejné dopravě nosit ochranu nosu a úst, jinak neplatí téměř žádné protikoronavirové restrikce. 

V Anglii se karanténa pro nakažené koronavirem od pondělí zkrátí ze sedmi na pět dní. Po dvou po sobě následujících negativních testech bude možné karanténu šestý den od jejího začátku opustit. Šíření varianty omikron zde vedlo k rozsáhlému nedostatku personálu v mnoha odvětvích, včetně školství a zdravotnictví. Zkrácením karantény mají být tyto výpadky zmírněny.

Švédsko za poslední den zaznamenalo 25 215 nově nakažených, což je nejvíce od začátku epidemie. Počet infekcí sice prudce roste, počet lidí hospitalizovaných s covidem-19 však zůstává hluboko pod maximy z předchozích vln.

Ve Spojených státech pomůže v nemocnicích armáda

Americký prezident Joe Biden oznámil plán vyslat další týmy armádních zdravotníků na pomoc nemocnicím tvrdě zasaženým aktuální vlnou epidemie. V projevu zmínil šest týmů o celkem 120 lidech. Podle Bílého domu jde o zahájení rozmístění tisíce vojáků, které budou pomáhat s péčí o nemocné či s testováním. Prezident zároveň pověřil svůj protiepidemický tým nákupem dalších pěti set milionů covidových testů pro bezplatnou distribuci Američanům. Testy z první půlmiliardové várky lidé budou moci objednávat od příštího týdne.

Opatření přichází v době, kdy ve Spojených státech dál sílí rekordní vlna epidemie. Země registruje skoro osm set tisíc nových nákaz denně a v nemocnicích tam poprvé leží přes sto padesát tisíc pacientů s koronavirem. Šestina z nich z nich je podle nejnovějších údajů ministerstva zdravotnictví na jednotkách intenzivní péče. To je méně než před rokem nebo na začátku září, kombinace náporu pacientů a absencí nakažených zdravotníků nicméně dostává nemocnice napříč Spojenými státy do velkých problémů.

Nejvyšší soud ve Spojených státech zablokoval protiepidemické opatření americké administrativy, které požaduje, aby lidé pracující v amerických firmách s více než stovkou zaměstnanců byli očkovaní proti covidu-19, nebo se pravidelně testovali na koronavirus. Soud ale Bidenově vládě umožnil prosazovat nařízení o povinné vakcinaci pro část zdravotníků, uvádí se v rozhodnutí.

Afrika jedná o nákupu léku na covid-19

Africké středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vyjednává s farmaceutickou firmou Pfizer o nákupu léku paxlovid, řekl šéf střediska John Nkengasong. Agentura AP oznámila, že počet nákaz na africkém kontinentu, který je domovem 1,3 miliardy lidí, překročil deset milionů a zemřelo přes 230 tisíc nemocných.

Paxlovid je podle Pfizeru z devadesáti procent úspěšný v prevenci hospitalizací a úmrtí a má tuto účinnost i v případě varianty omikron. Nkengasong ujistil, že opatřit pro Afriku tento lék patří ke strategii boje proti koronaviru na kontinentu. Kromě toho hodlají tamní úřady dále prosazovat vakcinaci a rozšířit testování. Podle Nkengasonga má dokončenou vakcinaci desetina Afričanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 2 mminutami

Lhal a nenastínil řešení problémů, reagují opoziční demokraté na Trumpovu zprávu o stavu unie

Guvernérka státu Virginie Abigail Spanbergerová v odpovědi demokratů na projev amerického prezidenta Donalda Trumpa o stavu unie uvedla, že šéf Bílého domu lhal a nepředstavil řešení problémů, kterým USA čelí. Zároveň řekla, že Trumpova imigrační politika „roztrhává rodiny“ a že prezident ničí pověst USA jakožto „dobré síly“. Jako plný lží, odtržený od reality života milionů běžných Američanů nebo prostě jen jako nudný hodnotí projev také další demokrati.
07:52Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ruské bomby zabíjely v Záporoží, jinde se lidé pohřešují

Nejméně čtyři lidé přišli o život při ruském bombardování vesnice v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, oznámili záchranáři. V sousední Dněpropetrovské oblasti pátrají po čtyřech osobách, jež mohou být pod troskami domu zasaženého ruskými řízenými leteckými bombami, uvedl šéf oblastní správy Mykola Lukašuk.
před 17 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výročí ruské invaze na Ukrajinu

Hosté Událostí, komentářů diskutovali v den výročí začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu o postojích Česka vůči invazi. Diskutující také probrali téma ukrajinských uprchlíků v Česku nebo stav mírových jednání. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) musí v rámci mírových jednání dojít k bolestivému kompromisu. Podle předsedy ODS Martina Kupky je klíčové setrvat v podpoře Ukrajiny. Místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Róbert Šlachta (Přísaha) se obává, že konflikt hned tak neskončí, ale na ústupky není čas. Šéf STAN Vít Rakušan věří v možnost spravedlivého míru. Diskuzí provázel Lukáš Dolanský.
před 21 mminutami

USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Trump se věnoval zejména domácí politice a ekonomice a v závěru také zahraniční politice. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotovaly.
02:48Aktualizovánopřed 49 mminutami

Trump prý preferuje diplomacii ve sporu s Íránem

Americký prezident Donald Trump v noci na středu prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. V projevu o stavu unie zároveň řekl, že preferuje diplomatické řešení sporu s Teheránem. Prezident rovněž zopakoval svá dřívější tvrzení, že ukončil osm válek a že Rusko by nezahájilo invazi na Ukrajinu, kdyby byl tehdy prezidentem.
05:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpeciální 90' ČT24 ke čtvrtému výročí plošné ruské agrese proti Ukrajině

Už pátým rokem se Ukrajina brání otevřené plnohodnotné ruské invazi. Bránící se země má za sebou už čtyři roky houževnaté obrany i nezměrného utrpení. Vysokou cenu však platí i Rusko. Dopady dění na Ukrajině pociťuje celý svět. Mezitím pokračují vyjednávání o podpoře Ukrajiny ze strany západních spojenců – jak materiální, tak i vojenské. Do rozhovorů se zapojuje i americká administrativa. Hosté pořadu 90' ČT24 probrali okolnosti pokračující ruské agrese, připomněli také vývoj na frontě či humanitární krizi, kterou konflikt přinesl. Debatou provázeli Barbora Maxová a Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
02:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...