Pandemie ve světě: Ve Francii demonstrovali učitelé, ve Spojených státech nasazují do nemocnic armádu

Desítky tisíc učitelů ve čtvrtek demonstrovaly po celé Francii proti častým změnám v testování žáků. Rakousko naplno zasáhla varianta omikron, kapacity nemocnic ale zatím nejsou v ohrožení. Němečtí experti doporučili očkovat posilovací dávkou i mladistvé od dvanácti do sedmnácti let, v zemi evidují nejvyšší přírůstek od počátku epidemie. Bílý dům oznámil vyslání tisíce vojáků na pomoc přetíženým nemocnicím. Africké středisko pro kontrolu a prevenci nemocí vyjednává o nákupu léku proti covidu-19.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

Francouzští učitelé ve čtvrtek demonstrovali a stávkovali kvůli opakovaným změnám v pravidlech pro testování žáků na koronavirus, které podle nich ztěžuje výuku a její organizaci. Stěžovali si i na nedostatek komunikace ze strany francouzské vlády. Podle odborů se do stávky měly zapojit až tři čtvrtiny učitelů, zavřená měla být až polovina škol. Podle údajů ministerstva školství stávkovala téměř třetina učitelů. Resort vnitra hovoří o přibližně 78 tisících demonstrujících po celé zemi.

Stávku podpořila většina učitelských odborů, ale také odbory ředitelů škol, školních inspektorů a sdružení rodičů žáků. Podle některých z nich je to největší učitelská stávka za posledních dvacet let. Francouzská vláda prakticky po celou dobu pandemie udržela školy otevřené a považovala to za svůj velký úspěch. Od návratu dětí do lavic po vánočních prázdninách se ale pravidla pro testování a pro izolaci žáků po kontaktu s nakaženým změnila už třikrát.

Kromě toho vláda nově navrhla proměnit covidový pas na pas očkovací. Pro vstup do mnoha zařízení nebo účast na akcích tak nebude stačit test, ale bude nutné mít dokončené očkování. Návrh v noci na čtvrtek schválil senát, doplnil k němu ale mnoho pozměňovacích návrhů.

Francie také usnadní očkovaným cesty z a do Velké Británie. Od pátku už nebudou muset uvádět závažné důvody cesty a před vstupem do Francie se předem registrovat. Po příjezdu ze Spojeného království do Francie už očkovaní nebudou muset na dva dny do karantény. Nadále však bude po všech vyžadován test.

Za poslední týden se ve Francii nakazilo koronavirem v průměru zhruba 287 600 lidí denně, v předchozím týdnu to bylo necelých dvě stě tisíc. V úterý tato země zaznamenala vůbec nejvyšší čísla od začátku epidemie – 368 149 nově nakažených za den. Za posledních čtyřiadvacet hodin jich pak bylo 305 322. Pozitivní test měl i ministr zdravotnictví Olivier Véran, nemoc u něj má lehký průběh.

Němečtí experti doporučili posilovací dávku pro mladistvé

V Německu doporučil Institut Roberta Kocha (RKI) posilovací dávku vakcíny proti covidu-19 pro všechny děti a mladistvé ve věku dvanáct až sedmnáct let. Vakcína Pfizer/BioNTech by se měla aplikovat nejdříve tři měsíce od podání druhé dávky.

Německo je podle agentury Reuters jednou z prvních zemí na světě, která takové doporučení vydala. Mezi zeměmi, které tak již učinily, jsou Spojené státy, Izrael a Maďarsko. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) stanovisko k posilovacím dávkám u dětí a mladistvých dosud nezaujala.

RKI ve čtvrtek oznámil 81 417 nových případů koronaviru, což je v Německu nejvyšší hodnota od začátku epidemie. Posilovací dávkou se dosud nechalo očkovat přibližně čtyřicet pět procent ze zhruba třiaosmdesáti milionů obyvatel země.

V Rakousku udeřil omikron, v Maďarsku povolili čtvrtou dávku

Také Rakousko zaznamenalo vůbec nejvyšší nárůst nakažených – ve středu přibylo přes sedmnáct tisíc případů, ve čtvrtek to bylo o tisíc méně. V nemocnicích se to ale zatím neprojevilo. Podle zdejších epidemiologů se varianta omikron rozjela naplno, v nejbližších dnech předpokládají až třicetitisícové denní přírůstky.

V zemi platí takzvaný lockdown pro neočkované, což znamená, že by lidé bez vakcíny nebo bez prodělání covidu-19 v posledním půlroce měli respektovat zákaz vycházení. K dispozici mají jen několik základních výjimek, například na cestu do práce, k lékaři nebo do školy.

Nahrávám video

Nově je v Rakousku povinné nosit respirátor i venku, pokud nelze udržet odstup od cizích osob. Vláda také zkrátila platnost covidových certifikátů na půl roku. Statisíce lidí by si tak měly v nejbližší době dojít pro posilovací dávku. Zkrátila se také doba karantény po pozitivním kontaktu na pět dní, pokud lidé necítí příznaky.

Rakouský kancléř Karl Nehammer, který je sám nakažen a v izolaci, i nadále trvá na očkovací povinnosti od 1. února. Někteří experti ale jsou pro její odložení o několik měsíců, protože aktuální omikronové vlně prý už stejně nezabrání.

Lidé v Maďarsku, kteří budou mít zájem o čtvrtou dávku vakcíny, si na ni budou moci přijít po poradě s lékařem. Vláda také ve čtvrtek rozhodla o zkrácení izolace z nynějších deseti dnů na sedm. Pokud lidé budou mít negativní test, budou ji moci ukončit už po pěti dnech.

Za poslední den v zemi přibylo 9216 nově nakažených. I nadále je zde povinné v uzavřených prostorech a ve veřejné dopravě nosit ochranu nosu a úst, jinak neplatí téměř žádné protikoronavirové restrikce. 

V Anglii se karanténa pro nakažené koronavirem od pondělí zkrátí ze sedmi na pět dní. Po dvou po sobě následujících negativních testech bude možné karanténu šestý den od jejího začátku opustit. Šíření varianty omikron zde vedlo k rozsáhlému nedostatku personálu v mnoha odvětvích, včetně školství a zdravotnictví. Zkrácením karantény mají být tyto výpadky zmírněny.

Švédsko za poslední den zaznamenalo 25 215 nově nakažených, což je nejvíce od začátku epidemie. Počet infekcí sice prudce roste, počet lidí hospitalizovaných s covidem-19 však zůstává hluboko pod maximy z předchozích vln.

Ve Spojených státech pomůže v nemocnicích armáda

Americký prezident Joe Biden oznámil plán vyslat další týmy armádních zdravotníků na pomoc nemocnicím tvrdě zasaženým aktuální vlnou epidemie. V projevu zmínil šest týmů o celkem 120 lidech. Podle Bílého domu jde o zahájení rozmístění tisíce vojáků, které budou pomáhat s péčí o nemocné či s testováním. Prezident zároveň pověřil svůj protiepidemický tým nákupem dalších pěti set milionů covidových testů pro bezplatnou distribuci Američanům. Testy z první půlmiliardové várky lidé budou moci objednávat od příštího týdne.

Opatření přichází v době, kdy ve Spojených státech dál sílí rekordní vlna epidemie. Země registruje skoro osm set tisíc nových nákaz denně a v nemocnicích tam poprvé leží přes sto padesát tisíc pacientů s koronavirem. Šestina z nich z nich je podle nejnovějších údajů ministerstva zdravotnictví na jednotkách intenzivní péče. To je méně než před rokem nebo na začátku září, kombinace náporu pacientů a absencí nakažených zdravotníků nicméně dostává nemocnice napříč Spojenými státy do velkých problémů.

Nejvyšší soud ve Spojených státech zablokoval protiepidemické opatření americké administrativy, které požaduje, aby lidé pracující v amerických firmách s více než stovkou zaměstnanců byli očkovaní proti covidu-19, nebo se pravidelně testovali na koronavirus. Soud ale Bidenově vládě umožnil prosazovat nařízení o povinné vakcinaci pro část zdravotníků, uvádí se v rozhodnutí.

Afrika jedná o nákupu léku na covid-19

Africké středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vyjednává s farmaceutickou firmou Pfizer o nákupu léku paxlovid, řekl šéf střediska John Nkengasong. Agentura AP oznámila, že počet nákaz na africkém kontinentu, který je domovem 1,3 miliardy lidí, překročil deset milionů a zemřelo přes 230 tisíc nemocných.

Paxlovid je podle Pfizeru z devadesáti procent úspěšný v prevenci hospitalizací a úmrtí a má tuto účinnost i v případě varianty omikron. Nkengasong ujistil, že opatřit pro Afriku tento lék patří ke strategii boje proti koronaviru na kontinentu. Kromě toho hodlají tamní úřady dále prosazovat vakcinaci a rozšířit testování. Podle Nkengasonga má dokončenou vakcinaci desetina Afričanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 56 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 6 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 8 hhodinami
Načítání...