Pandemie ve světě: Ve Francii demonstrovali učitelé, ve Spojených státech nasazují do nemocnic armádu

Desítky tisíc učitelů ve čtvrtek demonstrovaly po celé Francii proti častým změnám v testování žáků. Rakousko naplno zasáhla varianta omikron, kapacity nemocnic ale zatím nejsou v ohrožení. Němečtí experti doporučili očkovat posilovací dávkou i mladistvé od dvanácti do sedmnácti let, v zemi evidují nejvyšší přírůstek od počátku epidemie. Bílý dům oznámil vyslání tisíce vojáků na pomoc přetíženým nemocnicím. Africké středisko pro kontrolu a prevenci nemocí vyjednává o nákupu léku proti covidu-19.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

Francouzští učitelé ve čtvrtek demonstrovali a stávkovali kvůli opakovaným změnám v pravidlech pro testování žáků na koronavirus, které podle nich ztěžuje výuku a její organizaci. Stěžovali si i na nedostatek komunikace ze strany francouzské vlády. Podle odborů se do stávky měly zapojit až tři čtvrtiny učitelů, zavřená měla být až polovina škol. Podle údajů ministerstva školství stávkovala téměř třetina učitelů. Resort vnitra hovoří o přibližně 78 tisících demonstrujících po celé zemi.

Stávku podpořila většina učitelských odborů, ale také odbory ředitelů škol, školních inspektorů a sdružení rodičů žáků. Podle některých z nich je to největší učitelská stávka za posledních dvacet let. Francouzská vláda prakticky po celou dobu pandemie udržela školy otevřené a považovala to za svůj velký úspěch. Od návratu dětí do lavic po vánočních prázdninách se ale pravidla pro testování a pro izolaci žáků po kontaktu s nakaženým změnila už třikrát.

Kromě toho vláda nově navrhla proměnit covidový pas na pas očkovací. Pro vstup do mnoha zařízení nebo účast na akcích tak nebude stačit test, ale bude nutné mít dokončené očkování. Návrh v noci na čtvrtek schválil senát, doplnil k němu ale mnoho pozměňovacích návrhů.

Francie také usnadní očkovaným cesty z a do Velké Británie. Od pátku už nebudou muset uvádět závažné důvody cesty a před vstupem do Francie se předem registrovat. Po příjezdu ze Spojeného království do Francie už očkovaní nebudou muset na dva dny do karantény. Nadále však bude po všech vyžadován test.

Za poslední týden se ve Francii nakazilo koronavirem v průměru zhruba 287 600 lidí denně, v předchozím týdnu to bylo necelých dvě stě tisíc. V úterý tato země zaznamenala vůbec nejvyšší čísla od začátku epidemie – 368 149 nově nakažených za den. Za posledních čtyřiadvacet hodin jich pak bylo 305 322. Pozitivní test měl i ministr zdravotnictví Olivier Véran, nemoc u něj má lehký průběh.

Němečtí experti doporučili posilovací dávku pro mladistvé

V Německu doporučil Institut Roberta Kocha (RKI) posilovací dávku vakcíny proti covidu-19 pro všechny děti a mladistvé ve věku dvanáct až sedmnáct let. Vakcína Pfizer/BioNTech by se měla aplikovat nejdříve tři měsíce od podání druhé dávky.

Německo je podle agentury Reuters jednou z prvních zemí na světě, která takové doporučení vydala. Mezi zeměmi, které tak již učinily, jsou Spojené státy, Izrael a Maďarsko. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) stanovisko k posilovacím dávkám u dětí a mladistvých dosud nezaujala.

RKI ve čtvrtek oznámil 81 417 nových případů koronaviru, což je v Německu nejvyšší hodnota od začátku epidemie. Posilovací dávkou se dosud nechalo očkovat přibližně čtyřicet pět procent ze zhruba třiaosmdesáti milionů obyvatel země.

V Rakousku udeřil omikron, v Maďarsku povolili čtvrtou dávku

Také Rakousko zaznamenalo vůbec nejvyšší nárůst nakažených – ve středu přibylo přes sedmnáct tisíc případů, ve čtvrtek to bylo o tisíc méně. V nemocnicích se to ale zatím neprojevilo. Podle zdejších epidemiologů se varianta omikron rozjela naplno, v nejbližších dnech předpokládají až třicetitisícové denní přírůstky.

V zemi platí takzvaný lockdown pro neočkované, což znamená, že by lidé bez vakcíny nebo bez prodělání covidu-19 v posledním půlroce měli respektovat zákaz vycházení. K dispozici mají jen několik základních výjimek, například na cestu do práce, k lékaři nebo do školy.

Nahrávám video

Nově je v Rakousku povinné nosit respirátor i venku, pokud nelze udržet odstup od cizích osob. Vláda také zkrátila platnost covidových certifikátů na půl roku. Statisíce lidí by si tak měly v nejbližší době dojít pro posilovací dávku. Zkrátila se také doba karantény po pozitivním kontaktu na pět dní, pokud lidé necítí příznaky.

Rakouský kancléř Karl Nehammer, který je sám nakažen a v izolaci, i nadále trvá na očkovací povinnosti od 1. února. Někteří experti ale jsou pro její odložení o několik měsíců, protože aktuální omikronové vlně prý už stejně nezabrání.

Lidé v Maďarsku, kteří budou mít zájem o čtvrtou dávku vakcíny, si na ni budou moci přijít po poradě s lékařem. Vláda také ve čtvrtek rozhodla o zkrácení izolace z nynějších deseti dnů na sedm. Pokud lidé budou mít negativní test, budou ji moci ukončit už po pěti dnech.

Za poslední den v zemi přibylo 9216 nově nakažených. I nadále je zde povinné v uzavřených prostorech a ve veřejné dopravě nosit ochranu nosu a úst, jinak neplatí téměř žádné protikoronavirové restrikce. 

V Anglii se karanténa pro nakažené koronavirem od pondělí zkrátí ze sedmi na pět dní. Po dvou po sobě následujících negativních testech bude možné karanténu šestý den od jejího začátku opustit. Šíření varianty omikron zde vedlo k rozsáhlému nedostatku personálu v mnoha odvětvích, včetně školství a zdravotnictví. Zkrácením karantény mají být tyto výpadky zmírněny.

Švédsko za poslední den zaznamenalo 25 215 nově nakažených, což je nejvíce od začátku epidemie. Počet infekcí sice prudce roste, počet lidí hospitalizovaných s covidem-19 však zůstává hluboko pod maximy z předchozích vln.

Ve Spojených státech pomůže v nemocnicích armáda

Americký prezident Joe Biden oznámil plán vyslat další týmy armádních zdravotníků na pomoc nemocnicím tvrdě zasaženým aktuální vlnou epidemie. V projevu zmínil šest týmů o celkem 120 lidech. Podle Bílého domu jde o zahájení rozmístění tisíce vojáků, které budou pomáhat s péčí o nemocné či s testováním. Prezident zároveň pověřil svůj protiepidemický tým nákupem dalších pěti set milionů covidových testů pro bezplatnou distribuci Američanům. Testy z první půlmiliardové várky lidé budou moci objednávat od příštího týdne.

Opatření přichází v době, kdy ve Spojených státech dál sílí rekordní vlna epidemie. Země registruje skoro osm set tisíc nových nákaz denně a v nemocnicích tam poprvé leží přes sto padesát tisíc pacientů s koronavirem. Šestina z nich z nich je podle nejnovějších údajů ministerstva zdravotnictví na jednotkách intenzivní péče. To je méně než před rokem nebo na začátku září, kombinace náporu pacientů a absencí nakažených zdravotníků nicméně dostává nemocnice napříč Spojenými státy do velkých problémů.

Nejvyšší soud ve Spojených státech zablokoval protiepidemické opatření americké administrativy, které požaduje, aby lidé pracující v amerických firmách s více než stovkou zaměstnanců byli očkovaní proti covidu-19, nebo se pravidelně testovali na koronavirus. Soud ale Bidenově vládě umožnil prosazovat nařízení o povinné vakcinaci pro část zdravotníků, uvádí se v rozhodnutí.

Afrika jedná o nákupu léku na covid-19

Africké středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vyjednává s farmaceutickou firmou Pfizer o nákupu léku paxlovid, řekl šéf střediska John Nkengasong. Agentura AP oznámila, že počet nákaz na africkém kontinentu, který je domovem 1,3 miliardy lidí, překročil deset milionů a zemřelo přes 230 tisíc nemocných.

Paxlovid je podle Pfizeru z devadesáti procent úspěšný v prevenci hospitalizací a úmrtí a má tuto účinnost i v případě varianty omikron. Nkengasong ujistil, že opatřit pro Afriku tento lék patří ke strategii boje proti koronaviru na kontinentu. Kromě toho hodlají tamní úřady dále prosazovat vakcinaci a rozšířit testování. Podle Nkengasonga má dokončenou vakcinaci desetina Afričanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 19 mminutami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 3 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.