Pandemie ve světě: Ve Francii demonstrovali učitelé, ve Spojených státech nasazují do nemocnic armádu

Desítky tisíc učitelů ve čtvrtek demonstrovaly po celé Francii proti častým změnám v testování žáků. Rakousko naplno zasáhla varianta omikron, kapacity nemocnic ale zatím nejsou v ohrožení. Němečtí experti doporučili očkovat posilovací dávkou i mladistvé od dvanácti do sedmnácti let, v zemi evidují nejvyšší přírůstek od počátku epidemie. Bílý dům oznámil vyslání tisíce vojáků na pomoc přetíženým nemocnicím. Africké středisko pro kontrolu a prevenci nemocí vyjednává o nákupu léku proti covidu-19.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

Francouzští učitelé ve čtvrtek demonstrovali a stávkovali kvůli opakovaným změnám v pravidlech pro testování žáků na koronavirus, které podle nich ztěžuje výuku a její organizaci. Stěžovali si i na nedostatek komunikace ze strany francouzské vlády. Podle odborů se do stávky měly zapojit až tři čtvrtiny učitelů, zavřená měla být až polovina škol. Podle údajů ministerstva školství stávkovala téměř třetina učitelů. Resort vnitra hovoří o přibližně 78 tisících demonstrujících po celé zemi.

Stávku podpořila většina učitelských odborů, ale také odbory ředitelů škol, školních inspektorů a sdružení rodičů žáků. Podle některých z nich je to největší učitelská stávka za posledních dvacet let. Francouzská vláda prakticky po celou dobu pandemie udržela školy otevřené a považovala to za svůj velký úspěch. Od návratu dětí do lavic po vánočních prázdninách se ale pravidla pro testování a pro izolaci žáků po kontaktu s nakaženým změnila už třikrát.

Kromě toho vláda nově navrhla proměnit covidový pas na pas očkovací. Pro vstup do mnoha zařízení nebo účast na akcích tak nebude stačit test, ale bude nutné mít dokončené očkování. Návrh v noci na čtvrtek schválil senát, doplnil k němu ale mnoho pozměňovacích návrhů.

Francie také usnadní očkovaným cesty z a do Velké Británie. Od pátku už nebudou muset uvádět závažné důvody cesty a před vstupem do Francie se předem registrovat. Po příjezdu ze Spojeného království do Francie už očkovaní nebudou muset na dva dny do karantény. Nadále však bude po všech vyžadován test.

Za poslední týden se ve Francii nakazilo koronavirem v průměru zhruba 287 600 lidí denně, v předchozím týdnu to bylo necelých dvě stě tisíc. V úterý tato země zaznamenala vůbec nejvyšší čísla od začátku epidemie – 368 149 nově nakažených za den. Za posledních čtyřiadvacet hodin jich pak bylo 305 322. Pozitivní test měl i ministr zdravotnictví Olivier Véran, nemoc u něj má lehký průběh.

Němečtí experti doporučili posilovací dávku pro mladistvé

V Německu doporučil Institut Roberta Kocha (RKI) posilovací dávku vakcíny proti covidu-19 pro všechny děti a mladistvé ve věku dvanáct až sedmnáct let. Vakcína Pfizer/BioNTech by se měla aplikovat nejdříve tři měsíce od podání druhé dávky.

Německo je podle agentury Reuters jednou z prvních zemí na světě, která takové doporučení vydala. Mezi zeměmi, které tak již učinily, jsou Spojené státy, Izrael a Maďarsko. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) stanovisko k posilovacím dávkám u dětí a mladistvých dosud nezaujala.

RKI ve čtvrtek oznámil 81 417 nových případů koronaviru, což je v Německu nejvyšší hodnota od začátku epidemie. Posilovací dávkou se dosud nechalo očkovat přibližně čtyřicet pět procent ze zhruba třiaosmdesáti milionů obyvatel země.

V Rakousku udeřil omikron, v Maďarsku povolili čtvrtou dávku

Také Rakousko zaznamenalo vůbec nejvyšší nárůst nakažených – ve středu přibylo přes sedmnáct tisíc případů, ve čtvrtek to bylo o tisíc méně. V nemocnicích se to ale zatím neprojevilo. Podle zdejších epidemiologů se varianta omikron rozjela naplno, v nejbližších dnech předpokládají až třicetitisícové denní přírůstky.

V zemi platí takzvaný lockdown pro neočkované, což znamená, že by lidé bez vakcíny nebo bez prodělání covidu-19 v posledním půlroce měli respektovat zákaz vycházení. K dispozici mají jen několik základních výjimek, například na cestu do práce, k lékaři nebo do školy.

Nahrávám video

Nově je v Rakousku povinné nosit respirátor i venku, pokud nelze udržet odstup od cizích osob. Vláda také zkrátila platnost covidových certifikátů na půl roku. Statisíce lidí by si tak měly v nejbližší době dojít pro posilovací dávku. Zkrátila se také doba karantény po pozitivním kontaktu na pět dní, pokud lidé necítí příznaky.

Rakouský kancléř Karl Nehammer, který je sám nakažen a v izolaci, i nadále trvá na očkovací povinnosti od 1. února. Někteří experti ale jsou pro její odložení o několik měsíců, protože aktuální omikronové vlně prý už stejně nezabrání.

Lidé v Maďarsku, kteří budou mít zájem o čtvrtou dávku vakcíny, si na ni budou moci přijít po poradě s lékařem. Vláda také ve čtvrtek rozhodla o zkrácení izolace z nynějších deseti dnů na sedm. Pokud lidé budou mít negativní test, budou ji moci ukončit už po pěti dnech.

Za poslední den v zemi přibylo 9216 nově nakažených. I nadále je zde povinné v uzavřených prostorech a ve veřejné dopravě nosit ochranu nosu a úst, jinak neplatí téměř žádné protikoronavirové restrikce. 

V Anglii se karanténa pro nakažené koronavirem od pondělí zkrátí ze sedmi na pět dní. Po dvou po sobě následujících negativních testech bude možné karanténu šestý den od jejího začátku opustit. Šíření varianty omikron zde vedlo k rozsáhlému nedostatku personálu v mnoha odvětvích, včetně školství a zdravotnictví. Zkrácením karantény mají být tyto výpadky zmírněny.

Švédsko za poslední den zaznamenalo 25 215 nově nakažených, což je nejvíce od začátku epidemie. Počet infekcí sice prudce roste, počet lidí hospitalizovaných s covidem-19 však zůstává hluboko pod maximy z předchozích vln.

Ve Spojených státech pomůže v nemocnicích armáda

Americký prezident Joe Biden oznámil plán vyslat další týmy armádních zdravotníků na pomoc nemocnicím tvrdě zasaženým aktuální vlnou epidemie. V projevu zmínil šest týmů o celkem 120 lidech. Podle Bílého domu jde o zahájení rozmístění tisíce vojáků, které budou pomáhat s péčí o nemocné či s testováním. Prezident zároveň pověřil svůj protiepidemický tým nákupem dalších pěti set milionů covidových testů pro bezplatnou distribuci Američanům. Testy z první půlmiliardové várky lidé budou moci objednávat od příštího týdne.

Opatření přichází v době, kdy ve Spojených státech dál sílí rekordní vlna epidemie. Země registruje skoro osm set tisíc nových nákaz denně a v nemocnicích tam poprvé leží přes sto padesát tisíc pacientů s koronavirem. Šestina z nich z nich je podle nejnovějších údajů ministerstva zdravotnictví na jednotkách intenzivní péče. To je méně než před rokem nebo na začátku září, kombinace náporu pacientů a absencí nakažených zdravotníků nicméně dostává nemocnice napříč Spojenými státy do velkých problémů.

Nejvyšší soud ve Spojených státech zablokoval protiepidemické opatření americké administrativy, které požaduje, aby lidé pracující v amerických firmách s více než stovkou zaměstnanců byli očkovaní proti covidu-19, nebo se pravidelně testovali na koronavirus. Soud ale Bidenově vládě umožnil prosazovat nařízení o povinné vakcinaci pro část zdravotníků, uvádí se v rozhodnutí.

Afrika jedná o nákupu léku na covid-19

Africké středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vyjednává s farmaceutickou firmou Pfizer o nákupu léku paxlovid, řekl šéf střediska John Nkengasong. Agentura AP oznámila, že počet nákaz na africkém kontinentu, který je domovem 1,3 miliardy lidí, překročil deset milionů a zemřelo přes 230 tisíc nemocných.

Paxlovid je podle Pfizeru z devadesáti procent úspěšný v prevenci hospitalizací a úmrtí a má tuto účinnost i v případě varianty omikron. Nkengasong ujistil, že opatřit pro Afriku tento lék patří ke strategii boje proti koronaviru na kontinentu. Kromě toho hodlají tamní úřady dále prosazovat vakcinaci a rozšířit testování. Podle Nkengasonga má dokončenou vakcinaci desetina Afričanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 1 mminutou

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.
10:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 1 hhodinou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 2 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru prohlásil, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace zemí. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 3 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 4 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 6 hhodinami
Načítání...