Palestinci prý nabídli jednání o teritoriálních změnách. Izraelská anexe Západního břehu se možná zpozdí

3 minuty
David Borek k chystané anexi Západního břehu
Zdroj: ČT24

Palestinská samospráva oznámila takzvanému blízkovýchodnímu kvartetu (EU, OSN, USA a Rusko), že je připravená obnovit jednání s Izraelem a dohodnout se „na menších teritoriálních změnách“. Informoval o tom izraelský server Ynet, podle nějž samospráva kvartetu zaslala dopis s tímto sdělením. Izrael v úterý oznámil, že v následujících dnech bude pokračovat v jednání o plánu anexe s USA, což by ji mohlo zpozdit. Země přitom původně plánovala začít anexi připravovat už ve středu.

Palestinské vedení připravovanou anexi, jež může zahrnout židovské osady a údolí řeky Jordán, odmítá. Izrael má ovšem podporu Washingtonu, který v lednu představil plán urovnání izraelsko-palestinského konfliktu; USA jsou připraveny uznat anektované území na Západním břehu jako izraelské, ale jejich plán také počítá s tím, že Palestinci budou dále vyjednávat, aby získali vlastní stát.

Příprava anexe měla původně začít první červencový den. „Vypadá to, že termín 1. července není posvátný,“ vysvětluje ale zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. „I premiér Benjamin Netanjahu naznačoval, že 1. červenec nemusí být tím pevně stanoveným datem,“ doplňuje zpravodaj. Podle něj můžou jednání případný začátek anexe posunout o týdny až měsíce.

12 minut
David Borek o palestinském návrhu na vyjednávání
Zdroj: ČT24

Palestinci chtějí obnovit jednání

V dopise samosprávy podle Ynet stojí, že Palestinci „jsou připraveni obnovit přímá bilaterální jednání“ po těch, která byla přerušena v roce 2014. Předseda palestinské vlády Muhammad Ištajja už začátkem června oznámil, že připravili protinávrh k americkému plánu. Teď ale poprvé podle Ynet Palestinci navrhli obnovu přímých jednání s Izraelem. „To je významný posun,“ poznamenal Borek.

Samospráva také dala najevo, že její protinávrh nepřijde na pořad, pokud Izrael zahájí anexi „jakékoli části palestinského území“. V dopise adresovaném kvartetu stojí, že nikdo nemá větší zájem dohodnout se o míru než Palestinci a nikdo neztratí více než Palestinci v případě, že se míru dosáhnout nepodaří.

Palestinské vedení dále píše, že v rámci mírové dohody je samospráva ochotná přijmout dohodu o „státu s omezenou výzbrojí a silnou policií, která zajistí právo a pořádek“. Přistoupí také na to, aby mezinárodní organizace, například NATO, z pověření OSN dohlédla na plnění mírové dohody.

Plán americké administrativy předpokládá územní výměnu, která umožní Izraeli získat až 30 procent Západního břehu Jordánu. V dopise samospráva píše, že je ochotná přijmout „menší teritoriální výměnu“.

Jednání s USA pokračuje, anexe se zřejmě zpozdí

Netanjahu v úterý uvedl, že jednání s Američany o izraelském plánu anektovat části Západního břehu Jordánu budou pokračovat v následujících dnech. Informovala o tom agentura AP, podle níž vyjádření naznačuje, že plánované středeční zahájení kontroverzního procesu anexe bude odloženo.

Premiér pokračující jednání s Washingtonem oznámil poté, co se setkal s americkým velvyslancem v Izraeli Davidem Friedmanem a zmocněncem Bílého domu Avi Berkowitzem. Izraelci s Američany o tom, které části Západního břehu Jordánu bude Izrael anektovat, jednají již několik měsíců.

Kontroverzní plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, zveřejněný v lednu, počítá s tím, že by zhruba 30 procent Západního břehu Jordánu připadlo Izraeli, zatímco Palestinci by měli na zbytku tohoto území autonomii. Iniciativa Bílého domu se ale setkala s ostrou mezinárodní kritikou.

Podle generálního tajemníka OSN, EU a řady arabských států by izraelská anexe části území porušovala mezinárodní právo a ohrozila by vyhlídky na vytvoření životaschopného a nezávislého palestinského státu po boku Izraele. Palestinci, kteří vedle Pásma Gazy a východního Jeruzaléma počítají s celým Západním břehem Jordánu pro svůj budoucí stát, Trumpův plán rovnou odmítli.

Izrael obsadil Západní břeh Jordánu za války v roce 1967. Mezinárodní společenství území považuje za okupované a více než 120 tamních židovských osad za nelegální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 9 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 31 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 40 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...