Palestinci prý nabídli jednání o teritoriálních změnách. Izraelská anexe Západního břehu se možná zpozdí

Nahrávám video

Palestinská samospráva oznámila takzvanému blízkovýchodnímu kvartetu (EU, OSN, USA a Rusko), že je připravená obnovit jednání s Izraelem a dohodnout se „na menších teritoriálních změnách“. Informoval o tom izraelský server Ynet, podle nějž samospráva kvartetu zaslala dopis s tímto sdělením. Izrael v úterý oznámil, že v následujících dnech bude pokračovat v jednání o plánu anexe s USA, což by ji mohlo zpozdit. Země přitom původně plánovala začít anexi připravovat už ve středu.

Palestinské vedení připravovanou anexi, jež může zahrnout židovské osady a údolí řeky Jordán, odmítá. Izrael má ovšem podporu Washingtonu, který v lednu představil plán urovnání izraelsko-palestinského konfliktu; USA jsou připraveny uznat anektované území na Západním břehu jako izraelské, ale jejich plán také počítá s tím, že Palestinci budou dále vyjednávat, aby získali vlastní stát.

Příprava anexe měla původně začít první červencový den. „Vypadá to, že termín 1. července není posvátný,“ vysvětluje ale zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. „I premiér Benjamin Netanjahu naznačoval, že 1. červenec nemusí být tím pevně stanoveným datem,“ doplňuje zpravodaj. Podle něj můžou jednání případný začátek anexe posunout o týdny až měsíce.

Nahrávám video

Palestinci chtějí obnovit jednání

V dopise samosprávy podle Ynet stojí, že Palestinci „jsou připraveni obnovit přímá bilaterální jednání“ po těch, která byla přerušena v roce 2014. Předseda palestinské vlády Muhammad Ištajja už začátkem června oznámil, že připravili protinávrh k americkému plánu. Teď ale poprvé podle Ynet Palestinci navrhli obnovu přímých jednání s Izraelem. „To je významný posun,“ poznamenal Borek.

Samospráva také dala najevo, že její protinávrh nepřijde na pořad, pokud Izrael zahájí anexi „jakékoli části palestinského území“. V dopise adresovaném kvartetu stojí, že nikdo nemá větší zájem dohodnout se o míru než Palestinci a nikdo neztratí více než Palestinci v případě, že se míru dosáhnout nepodaří.

Palestinské vedení dále píše, že v rámci mírové dohody je samospráva ochotná přijmout dohodu o „státu s omezenou výzbrojí a silnou policií, která zajistí právo a pořádek“. Přistoupí také na to, aby mezinárodní organizace, například NATO, z pověření OSN dohlédla na plnění mírové dohody.

Plán americké administrativy předpokládá územní výměnu, která umožní Izraeli získat až 30 procent Západního břehu Jordánu. V dopise samospráva píše, že je ochotná přijmout „menší teritoriální výměnu“.

Jednání s USA pokračuje, anexe se zřejmě zpozdí

Netanjahu v úterý uvedl, že jednání s Američany o izraelském plánu anektovat části Západního břehu Jordánu budou pokračovat v následujících dnech. Informovala o tom agentura AP, podle níž vyjádření naznačuje, že plánované středeční zahájení kontroverzního procesu anexe bude odloženo.

Premiér pokračující jednání s Washingtonem oznámil poté, co se setkal s americkým velvyslancem v Izraeli Davidem Friedmanem a zmocněncem Bílého domu Avi Berkowitzem. Izraelci s Američany o tom, které části Západního břehu Jordánu bude Izrael anektovat, jednají již několik měsíců.

Kontroverzní plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, zveřejněný v lednu, počítá s tím, že by zhruba 30 procent Západního břehu Jordánu připadlo Izraeli, zatímco Palestinci by měli na zbytku tohoto území autonomii. Iniciativa Bílého domu se ale setkala s ostrou mezinárodní kritikou.

Podle generálního tajemníka OSN, EU a řady arabských států by izraelská anexe části území porušovala mezinárodní právo a ohrozila by vyhlídky na vytvoření životaschopného a nezávislého palestinského státu po boku Izraele. Palestinci, kteří vedle Pásma Gazy a východního Jeruzaléma počítají s celým Západním břehem Jordánu pro svůj budoucí stát, Trumpův plán rovnou odmítli.

Izrael obsadil Západní břeh Jordánu za války v roce 1967. Mezinárodní společenství území považuje za okupované a více než 120 tamních židovských osad za nelegální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy

Spojené státy obvinily bývalého lídra Kuby Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy při sestřelení dvou letounů kubánským vojenským letadlem v únoru 1996. Úřadující ministr spravedlnosti USA Todd Blanche to řekl na čtvrteční akci v Miami připomínající oběti incidentu. Kuba americká obvinění odmítla a označila je za politickou hru a překrucování událostí.
21:29Aktualizovánopřed 11 mminutami

VideoManévrů na Slovensku se zúčastní prapor z Tábora

Nové plány NATO na obranu východního křídla – jak v krizi aktivovat záložní jednotky a odstrašit protivníka – má prověřit cvičení. Součástí jsou rychlé přesuny napříč Evropou. Manévrů na Slovensku pod španělským velením se zúčastní skoro tři tisíce vojáků ze sedmi zemí. Česká armáda tam vyslala prapor z Tábora. Kolony doprovází vojenská policie, přesto řidiči pandurů musí dávat pozor, aby stihli včas zabrzdit. Aliance posílila jednotky podél celého východního křídla. Té na Slovensku velí Španělé, Česko tam má s pandury aktuálně druhý nejsilnější kontingent.
před 1 hhodinou

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie v prohlášeních označily izraelské počínání za nepřijatelné, ohavné či nelidské, píše AFP. Reagují tak na video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi, a to pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira.
19:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nepřipustíme žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa’arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Polsko a Maďarsko mohou spolupracovat na energetické bezpečnosti, řekli premiéři

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.
13:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Estonský svaz umělců přišel podvodem o 700 tisíc eur, zvažuje prodej majetku

Podvodníci, kteří se vydávali za důvěryhodné volající a jednali prostřednictvím hlavní účetní, připravili Estonský svaz umělců přibližně o 700 tisíc eur (přibližně sedmnáct milionů korun).
před 5 hhodinami

Europarlament přijal rezoluci o stavu právního státu na Slovensku

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů nikdy nebylo reálnější. Vyjádření tamního úřadu vlády a ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.
13:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko má pět scénářů rozšíření války, prohlásil Zelenskyj

Rusko podle ukrajinské rozvědky plánuje nové ofenzivy na Kyjev přes Černihivskou oblast, která na severu Ukrajiny hraničí s Ruskem a Běloruskem, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po středeční poradě s veliteli ozbrojených sil. Naznačil, že pro nové operace by Moskva podle zpravodajců potřebovala posílit svou armádu o dalších sto tisíc vojáků.
před 6 hhodinami
Načítání...