Pákistán otestoval raketu schopnou nést jadernou hlavici, zřejmě šlo o varování Indii

Pákistán oznámil, že úspěšně otestoval raketu Šahín-2, která má dolet kolem 2000 kilometrů a je schopna nést konvenční i jadernou hlavici. Islámábád zkoušku uskutečnil ve stejný den, kdy se v sousední Indii sčítají hlasy odevzdané v parlamentních volbách. Vztahy mezi oběma jadernými mocnostmi jsou přitom dlouhodobě napjaté.

Vztahy mezi Pákistánem a Indií se znovu zhoršily poté, co letos v únoru sebevražedný útočník zabil v indické části Kašmíru 44 příslušníků indické polovojenské policie. Indie následně obvinila Pákistán, že měl na sebevražedném atentátu podíl, což Islámábád popírá.

Po atentátu v Kašmíru se vyostřila situace na indicko-pákistánské hranici, kde při přestřelkách zahynulo několik lidí. Indie a Pákistán se také navzájem obviňovaly z narušení svého leteckého prostoru.

Podle agentury Reuters pákistánská vláda dala ve středu najevo ochotu zahájit s Indií mírová jednání. „Chceme žít vedle sebe jako dobří sousedé a řešit veškeré problémy prostřednictvím dialogu,“ uvedl pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší po krátkém středečním setkání se svým indickým protějškem na okraj schůzky členských států Šanghajské organizace pro spolupráci v kyrgyzské metropoli Biškeku.

  • Kašmír je rozdělený na pákistánskou a indickou zónu kontroly, ale na celé jeho území si dělá nárok jak Indie, tak Pákistán. Obě země přitom disponují jadernými zbraněmi. Kvůli tomuto himálajskému území svedly Indie a Pákistán dvě války.
  • Indie dlouhodobě kritizuje Pákistán, že poskytuje útočiště a zbraně kašmírským separatistům, kteří bojují od roku 1989 proti indické vládě a požadují vznik samostatného státu nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou.
  • Konflikt v indické části Kašmíru, který je v převážně hinduistické Indii jediným územím, kde tvoří většinu muslimové, si už vyžádal téměř sedmdesát tisíc obětí.

Odstrašením udržujeme stabilitu, vysvětluje armáda

Pákistán ale zároveň vyslal pravděpodobné varování Indii v podobě testu balistické rakety středního doletu, která vzhledem ke svému dosahu může z Pákistánu zasáhnout všechna významná města na indickém území.

„Šahín-2 je vyspělá raketa, která splňuje strategické potřeby Pákistánu udržovat prostřednictvím odstrašující síly stabilitu v regionu,“ uvedla pákistánská armáda v prohlášení. O Indii se přitom konkrétně nezmínila.

Od získání nezávislosti v roce 1947 spolu Indie a Pákistán svedly tři války. V roce 1998 oba státy uskutečnily sérii pokusných jaderných výbuchů a zařadily se mezi jaderné mocnosti. Zkoušky svých raket provádějí Islámábád a Dillí pravidelně.

Srovnání Indie a Pákistánu z hlediska vojenské síly
Zdroj: Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS)/Stockholmský mezinárodní mírový výzkumný institut (SIPRI)/AFP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 14 mminutami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 4 hhodinami
Načítání...