Pákistán otestoval raketu schopnou nést jadernou hlavici, zřejmě šlo o varování Indii

Pákistán oznámil, že úspěšně otestoval raketu Šahín-2, která má dolet kolem 2000 kilometrů a je schopna nést konvenční i jadernou hlavici. Islámábád zkoušku uskutečnil ve stejný den, kdy se v sousední Indii sčítají hlasy odevzdané v parlamentních volbách. Vztahy mezi oběma jadernými mocnostmi jsou přitom dlouhodobě napjaté.

Vztahy mezi Pákistánem a Indií se znovu zhoršily poté, co letos v únoru sebevražedný útočník zabil v indické části Kašmíru 44 příslušníků indické polovojenské policie. Indie následně obvinila Pákistán, že měl na sebevražedném atentátu podíl, což Islámábád popírá.

Po atentátu v Kašmíru se vyostřila situace na indicko-pákistánské hranici, kde při přestřelkách zahynulo několik lidí. Indie a Pákistán se také navzájem obviňovaly z narušení svého leteckého prostoru.

Podle agentury Reuters pákistánská vláda dala ve středu najevo ochotu zahájit s Indií mírová jednání. „Chceme žít vedle sebe jako dobří sousedé a řešit veškeré problémy prostřednictvím dialogu,“ uvedl pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší po krátkém středečním setkání se svým indickým protějškem na okraj schůzky členských států Šanghajské organizace pro spolupráci v kyrgyzské metropoli Biškeku.

  • Kašmír je rozdělený na pákistánskou a indickou zónu kontroly, ale na celé jeho území si dělá nárok jak Indie, tak Pákistán. Obě země přitom disponují jadernými zbraněmi. Kvůli tomuto himálajskému území svedly Indie a Pákistán dvě války.
  • Indie dlouhodobě kritizuje Pákistán, že poskytuje útočiště a zbraně kašmírským separatistům, kteří bojují od roku 1989 proti indické vládě a požadují vznik samostatného státu nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou.
  • Konflikt v indické části Kašmíru, který je v převážně hinduistické Indii jediným územím, kde tvoří většinu muslimové, si už vyžádal téměř sedmdesát tisíc obětí.

Odstrašením udržujeme stabilitu, vysvětluje armáda

Pákistán ale zároveň vyslal pravděpodobné varování Indii v podobě testu balistické rakety středního doletu, která vzhledem ke svému dosahu může z Pákistánu zasáhnout všechna významná města na indickém území.

„Šahín-2 je vyspělá raketa, která splňuje strategické potřeby Pákistánu udržovat prostřednictvím odstrašující síly stabilitu v regionu,“ uvedla pákistánská armáda v prohlášení. O Indii se přitom konkrétně nezmínila.

Od získání nezávislosti v roce 1947 spolu Indie a Pákistán svedly tři války. V roce 1998 oba státy uskutečnily sérii pokusných jaderných výbuchů a zařadily se mezi jaderné mocnosti. Zkoušky svých raket provádějí Islámábád a Dillí pravidelně.

Srovnání Indie a Pákistánu z hlediska vojenské síly
Zdroj: Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS)/Stockholmský mezinárodní mírový výzkumný institut (SIPRI)/AFP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...