Organizace pro zákaz chemických zbraní potvrdila závěry britských úřadů ohledně otravy Skripala

2 minuty
Události: OPWC potvrdila britské závěry vyšetřování
Zdroj: ČT24

Testy čtyř laboratoří Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) potvrdily výsledky britských testů nervově paralytické látky, kterou byl otráven bývalý dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera. Britská premiérka dříve uvedla, že šlo o nervově paralytickou látku novičok, která se v 70. a 80. letech vyráběla v Sovětském svazu. Zpráva OPCW ale jmenovitě neuvádí, jakou látku laboratoře zkoumaly, ani odkud pochází. Moskva už uvedla, že závěry zprávy nepřijme. Británie žádá kvůli kauze mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Vyšetřovatelé OPCW „potvrzují závěry Spojeného království, které se týkají identity jedovaté chemikálie, která byla použita v Salisbury“, stojí podle Reuters ve zprávě mezinárodní organizace.

Látka, jejíž vzorky organizace na žádost Británie sama v Salisbury sesbírala, podle ní dosahovala „vysoké čistoty“. Podle agentury Reuters zmínka o vysoké čistotě podporuje tvrzení Británie, že za útokem nestála například zločinecká organizace, ale stát.

O jakou látku přesně šlo a odkud pocházela, ale zpráva OPCW neuvádí. Zároveň ale upozorňuje, že „název a struktura identifikované toxické chemikálie jsou uvedeny v úplné tajné zprávě“. Zprávu mají k dispozici pouze jednotlivé členské země organizace.

„Není pochyb o tom, co bylo (při útoku) použito, a nezbývá jiné alternativní vysvětlení toho, kdo je zodpovědný,“ reagoval britský ministr zahraničí Boris Johnson. Pouze Rusko podle něj mělo prostředky a motiv, aby spáchalo útok na Skripalovy. 

O závěrech vyšetřování OPCW budou členové organizace debatovat na mimořádném zasedání, které se na žádost Londýna uskuteční příští středu. Británie rovněž požádala o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, podle agentury AFP by se mohla sejít ještě tento týden.

2 minuty
Britská policie zveřejnila prohlášení Skripalové
Zdroj: ČT24

Výrobce látky určit nelze, tvrdí Moskva

Ruské úřady v reakci na zprávu OPCW poukázaly hlavně na skutečnost, že dokument nejmenuje stát, z něhož látka pochází. Ruské ministerstvo průmyslu a obchodu v prohlášení pro agenturu Interfax uvedlo, že původce látky ani není možné jednoznačně určit. „Žádné jednoznačné markery schopné přímo dokázat výrobce látky neexistují,“ řekl náměstek ministra Georgij Kalamanov.

Ruské úřady označení novičok pro armádní jed použitý v Salisbury nepoužívají, protože podle ruského ministerstva zahraničí toto označení vzniklo v zahraničí. V ruských odborných textech se podle médií používá kódové označení A234. Moskva přijetí zprávy OPCW potvrdila s tím, že její analýza nějakou dobu potrvá. 

8 minut
Spolupracovník ČT Ivan Kytka k vyšetřování otravy Skripala a jeho dcery
Zdroj: ČT24

Skripalová odmítla pomoc ruské ambasády

Britská policie také zveřejnila prohlášení dcery Skripala Julije, podle kterého prý odmítla konzulární pomoc ze strany ruského velvyslanectví. Třiatřicetiletá Skripalová podle BBC uvedla, že ještě není dost silná na to, aby dala médiím úplný rozhovor, ale ujistila, že za ni ani jejího otce „nikdo nemluví“. Také uvedla, že se nyní ocitla v „naprosto odlišném životě než v tom obyčejném“, který opustila před měsícem. 

„Mám přístup k přátelům a rodině a byla jsem uvědoměna o svých zvláštních kontaktech s ruskou ambasádou, kde mi laskavě nabídli jakoukoli pomoc, kterou mohou poskytnout,“ stojí v jejím prohlášení. „V tuto chvíli si nepřeji využít jejich služeb, ale pokud si to rozmyslím, vím, jak je kontaktovat,“ ujistila Skripalová.

Prohlášení zprostředkované Scotland Yardem podle ruské ambasády vyvolává víc otázek, než dává odpovědí. Mezi ruskými diplomaty prý panují velké pochybnosti, zda původcem prohlášení je skutečně Skripalová. „Text je zjevně sestaven tak, aby podpořil oficiální prohlášení britských úřadů,“ tvrdí ruské velvyslanectví.

Rusko Británii v uplynulých týdnech opakovaně kritizovalo kvůli tomu, že údajně odmítá umožnit ruským diplomatům přístup ke Skripalové.

Skripalové pomáhají speciálně vycvičení policisté

Dcera Sergeje Skripala byla v pondělí propuštěna z nemocnice a odvezena na bezpečné místo. Podle listu The Times se s největší pravděpodobností zdržuje v dobře střeženém domě na venkově. „Mám k dispozici speciálně vycvičené policisty, kteří mi pomáhají s péčí o sebe a vysvětlují mi vyšetřovací procesy, které jsou prováděny,“ sdělila žena.

Bývalý agent ruské GRU a britské MI6 Skripal zůstává v nemocnici, podle lékařů se ale i jeho stav lepší. Ani v případě Skripalové podle hlavní lékařky nemocnice v Salisbury léčba zdaleka nekončí.

The Times: Sestřenici Skripalové Moskva využívá jako svou figurku

Britský list The Times už dříve uvedl, že Británie zvažuje, že Skripalovým nabídne novou identitu a život ve Spojených státech. Sestřenice Julije Skripalové Viktorija Skripalová v úterý ruské agentuře Interfax řekla, že Julija požádá o politický azyl. The Times uvedl, že se mu tuto informaci nepodařilo ověřit.

List zároveň uvedl, že zdroje z britské vlády nabádají k opatrnosti při hodnocení výroků Viktorije Skripalové, neboť ji Moskva zřejmě využívá jako svou figurku. Sestřenice Julije Skripalové chtěla před časem za svou příbuznou do Británie přijet, navzdory intervencím ruských diplomatů ale nedostala britské vízum.

Ruské velvyslanectví v Londýně v úterý vyzvalo Brity, aby ruské straně „okamžitě“ předložili důkazy o tom, že Skripalová se po propuštění z nemocnice odebrala na neznámé místo z vlastní vůle. Pokud budou Skripalovi tajně přesídleni, aniž by bylo možné vyslechnout jejich verzi událostí, bude to Rusko podle zastupitelského úřadu považovat „za únos nebo přinejmenším nucenou izolaci“.

Britové tvrdí, že Skripalovy na počátku března otrávil kdosi nervově paralytickou látkou novičok, která se vyráběla v 70. a 80. letech v Sovětském svazu. Premiérka Theresa Mayová v polovině března uvedla, že za otravu Skripalových je s největší pravděpodobností zodpovědné Rusko. 

Podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky se objevila informace, podle které se nyní britská policie zaměřuje na sousedy Skripalových.

Moskva obvinění opakovaně odmítla. Případ vyvolal diplomatickou roztržku mezi Ruskem a řadou západních zemí včetně Česka. Obě strany mimo jiné vzájemně vyhostily desítky diplomatů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...