Ochrana Ukrajiny není klíčovým národním zájmem USA, míní potenciální kandidát na prezidenta DeSantis

Ochrana Ukrajiny není životně důležitým národním zájmem Spojených států, prohlásil Ron DeSantis, floridský guvernér a potenciální republikánský kandidát v příštích prezidentských volbách. Válku přitom označil za „územní spor mezi Ukrajinou a Ruskem“. Podobně na stejné otázky reagoval také republikánský exprezident Donald Trump, který chce v roce 2024 opět usilovat o Bílý dům.

„Spojené státy mají mnoho životně důležitých národních zájmů – ochranu našich hranic, připravenost naší armády, energetickou bezpečnost a nezávislost, vyvažování ekonomické, kulturní a vojenské moci čínské komunistické strany. Další zaplétání se do územního sporu mezi Ukrajinou a Ruskem jedním z nich není,“ uvedl DeSantis v odpovědi na otázky moderátora stanice Fox News Tuckera Carlsona.

Administrativa demokratického prezidenta Joa Bidena podle DeSantise dala Ukrajině „bianco šek“ ve financování konfliktu na tak dlouho, jak bude třeba, aniž by přitom jasně definovala cíle a stanovila odpovědnost. To podle guvernéra odpoutává pozornost od nejnaléhavějších problémů USA.

DeSantis se domnívá, že „mír by měl být objektivní“, a je proti tomu, aby Spojené státy na obranu před ruskými invazními vojsky poskytly Ukrajině stíhačky F-16 a rakety dlouhého doletu.

Trumpův nesouhlas s podporou Ukrajiny

DeSantisova odpověď koresponduje s vyjádřením bývalého prezidenta Trumpa, jenž si v mnoha republikánských průzkumech vede lépe než jeho straničtí kolegové v Kongresu, kteří podpořili pomoc Ukrajině. Trump na stejnou otázku stanice Fox News, zda postavení se Rusku je životně důležitým strategickým národním zájmem USA, odpověděl: „Ne, ale pro Evropu ano. Pro Spojené státy nikoliv.“

Trump opakovaně prohlásil, že kdyby byl prezidentem, Rusko by nikdy Ukrajinu nenapadlo, a že tato „strašná válka by skončila do 24 hodin“, pokud by se prezidentem opět stal.

Sankce proti Rusku podle Trumpa nejsou účinné. Na otázku, zda by USA měly usilovat o změnu ruského režimu, exprezident odpověděl: „Ne. Měli bychom podporovat změnu režimu ve Spojených státech, to je mnohem důležitější. Do této šlamastyky nás dostala Bidenova administrativa.“

Další republikáni Ukrajinu podporují

„Nezapomeneme na váš boj za svobodu a věřím, že americký lid bude stát při vás, dokud nezasvítí světlo vítězství svobody na Ukrajině, v Evropě a pro celý svět,“ řekl bývalý Trumpův viceprezident Mike Pence na Texaské univerzitě v Austinu.

Postoj pana DeSantise a pana Trumpa je v rozporu s podporou obrany Ukrajiny, kterou projevili další potenciální republikánští kandidáti na prezidenta, včetně Mikea Pence, bývalé velvyslankyně u OSN za Trumpovy vlády Nikki Haleyové, bývalého guvernéra New Jersey Chrise Christieho a senátora Jižní Karolíny Tima Scotta. Je také v příkrém rozporu s většinou republikánských senátorů, včetně jejich lídra Mitche McConnella, připomíná server The New York Times (NYT).

„Putin odhalil svou pravou povahu diktátora, který je pohlcen dobýváním a je ochoten pro svůj záměr obnovit velkoruskou říši obětovat tisíce životů. Každý, kdo si myslí, že se Putin zastaví na ukrajinských hranicích, si nepřipouští realitu toho, co je Putin zač. Musíme si jasně uvědomit, jaká je ruská hrozba: že Gruzie, Krym a Ukrajina jsou pouze na začátku Putinova seznamu,“ dodal Pence.

Pence a Haleyová rámují boj na obranu Ukrajiny jako boj o „svobodu“. Podobně se vyjádřil i McConnell. Všichni tlačili na prezidenta Bidena, aby udělal více – poslal zbraně ve větším množství a rychleji.

NBC upozorňuje na narůstající izolacionistické tendence

DeSantis a Trump ale tyto výzvy odmítli. A jejich názor získává na popularitě mezi republikány ve Sněmovně reprezentantů a republikánskými voliči, kteří zatrpkli vůči snahám USA pomoci Ukrajině v boji proti Rusku, míní NYT.

Lednový průzkum Pew Research Center ukázal, že čtyřicet procent republikánských voličů si myslí, že USA poskytují Ukrajině příliš velkou podporu. V březnu loňského roku, měsíc po začátku Putinovy invaze, byl podíl republikánů a republikánsky orientovaných nezávislých, kteří zastávali tento názor, pouze devět procent.

Podle stanice NBC News to signalizuje, že mezi republikány narůstají izolacionistické nálady. Podpora Ukrajiny zřejmě bude jedním z klíčových témat v nadcházejících prezidentských primárkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
14:24Aktualizovánopřed 52 mminutami

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má sedm obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí sedm mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 2 hhodinami

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 2 hhodinami

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 3 hhodinami
Načítání...