Ochrana Ukrajiny není klíčovým národním zájmem USA, míní potenciální kandidát na prezidenta DeSantis

Ochrana Ukrajiny není životně důležitým národním zájmem Spojených států, prohlásil Ron DeSantis, floridský guvernér a potenciální republikánský kandidát v příštích prezidentských volbách. Válku přitom označil za „územní spor mezi Ukrajinou a Ruskem“. Podobně na stejné otázky reagoval také republikánský exprezident Donald Trump, který chce v roce 2024 opět usilovat o Bílý dům.

„Spojené státy mají mnoho životně důležitých národních zájmů – ochranu našich hranic, připravenost naší armády, energetickou bezpečnost a nezávislost, vyvažování ekonomické, kulturní a vojenské moci čínské komunistické strany. Další zaplétání se do územního sporu mezi Ukrajinou a Ruskem jedním z nich není,“ uvedl DeSantis v odpovědi na otázky moderátora stanice Fox News Tuckera Carlsona.

Administrativa demokratického prezidenta Joa Bidena podle DeSantise dala Ukrajině „bianco šek“ ve financování konfliktu na tak dlouho, jak bude třeba, aniž by přitom jasně definovala cíle a stanovila odpovědnost. To podle guvernéra odpoutává pozornost od nejnaléhavějších problémů USA.

DeSantis se domnívá, že „mír by měl být objektivní“, a je proti tomu, aby Spojené státy na obranu před ruskými invazními vojsky poskytly Ukrajině stíhačky F-16 a rakety dlouhého doletu.

Trumpův nesouhlas s podporou Ukrajiny

DeSantisova odpověď koresponduje s vyjádřením bývalého prezidenta Trumpa, jenž si v mnoha republikánských průzkumech vede lépe než jeho straničtí kolegové v Kongresu, kteří podpořili pomoc Ukrajině. Trump na stejnou otázku stanice Fox News, zda postavení se Rusku je životně důležitým strategickým národním zájmem USA, odpověděl: „Ne, ale pro Evropu ano. Pro Spojené státy nikoliv.“

Trump opakovaně prohlásil, že kdyby byl prezidentem, Rusko by nikdy Ukrajinu nenapadlo, a že tato „strašná válka by skončila do 24 hodin“, pokud by se prezidentem opět stal.

Sankce proti Rusku podle Trumpa nejsou účinné. Na otázku, zda by USA měly usilovat o změnu ruského režimu, exprezident odpověděl: „Ne. Měli bychom podporovat změnu režimu ve Spojených státech, to je mnohem důležitější. Do této šlamastyky nás dostala Bidenova administrativa.“

Další republikáni Ukrajinu podporují

„Nezapomeneme na váš boj za svobodu a věřím, že americký lid bude stát při vás, dokud nezasvítí světlo vítězství svobody na Ukrajině, v Evropě a pro celý svět,“ řekl bývalý Trumpův viceprezident Mike Pence na Texaské univerzitě v Austinu.

Postoj pana DeSantise a pana Trumpa je v rozporu s podporou obrany Ukrajiny, kterou projevili další potenciální republikánští kandidáti na prezidenta, včetně Mikea Pence, bývalé velvyslankyně u OSN za Trumpovy vlády Nikki Haleyové, bývalého guvernéra New Jersey Chrise Christieho a senátora Jižní Karolíny Tima Scotta. Je také v příkrém rozporu s většinou republikánských senátorů, včetně jejich lídra Mitche McConnella, připomíná server The New York Times (NYT).

„Putin odhalil svou pravou povahu diktátora, který je pohlcen dobýváním a je ochoten pro svůj záměr obnovit velkoruskou říši obětovat tisíce životů. Každý, kdo si myslí, že se Putin zastaví na ukrajinských hranicích, si nepřipouští realitu toho, co je Putin zač. Musíme si jasně uvědomit, jaká je ruská hrozba: že Gruzie, Krym a Ukrajina jsou pouze na začátku Putinova seznamu,“ dodal Pence.

Pence a Haleyová rámují boj na obranu Ukrajiny jako boj o „svobodu“. Podobně se vyjádřil i McConnell. Všichni tlačili na prezidenta Bidena, aby udělal více – poslal zbraně ve větším množství a rychleji.

NBC upozorňuje na narůstající izolacionistické tendence

DeSantis a Trump ale tyto výzvy odmítli. A jejich názor získává na popularitě mezi republikány ve Sněmovně reprezentantů a republikánskými voliči, kteří zatrpkli vůči snahám USA pomoci Ukrajině v boji proti Rusku, míní NYT.

Lednový průzkum Pew Research Center ukázal, že čtyřicet procent republikánských voličů si myslí, že USA poskytují Ukrajině příliš velkou podporu. V březnu loňského roku, měsíc po začátku Putinovy invaze, byl podíl republikánů a republikánsky orientovaných nezávislých, kteří zastávali tento názor, pouze devět procent.

Podle stanice NBC News to signalizuje, že mezi republikány narůstají izolacionistické nálady. Podpora Ukrajiny zřejmě bude jedním z klíčových témat v nadcházejících prezidentských primárkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
Právě teď

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 2 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...