Ukrajina se nevzdá území výměnou za mír, očekává český velvyslanec Matula

Kompromisy považují Ukrajinci po roce utrpení, hrůzy, devastace, teroru a lidských a materiálních ztrát za nepřijatelné a nehodlají se za příslib míru vzdát svého území, řekl v rozhovoru pro agenturu ČTK český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula. Připustil, že Ukrajinci nejsou ohledně brzkého termínu ukončení války optimističtí, zároveň ale podle něj Rusové nedokázali shromáždit dostatek sil a techniky k nové velké ofenzivě.

Český velvyslanec na Ukrajině se obává, že válka, kterou proti svému sousedovi rozpoutalo Rusko, neskončí rychle, nevidí rychlé řešení. „Budou dál umírat vojáci na frontě, budou umírat civilisté kvůli barbarským raketovým útokům na civilní infrastrukturu, na obytné domy,“ uvedl velvyslanec.

Nedomnívá se, že by Kyjev přistoupil na to, že by se vzdal některé části ukrajinského území výměnou za mír. Zároveň je přesvědčen, že Rusové nejsou schopni spustit velkou ofenzivu, o které se hovořilo již v únoru v souvislosti s prvním výročím invaze.

„Ruským jednotkám se na frontě nedaří, fronta se nehýbe. Ruští vojáci šli do bojů dříve, než byli vycvičeni a řádně připraveni, což je zjevně důsledek politického tlaku ruského vedení,“ míní ambasador. Vedení podle něj stanovilo cíle do konce března obsadit v administrativních hranicích Doněckou a Luhanskou oblast, masivní ofenziva ale nezačala. Za zlomový okamžik by nepovažoval ani případné dobytí Bachmutu ruskými silami. To by podle Matuly mělo pro Moskvu spíše propagandistický než strategický význam.

Většina ukrajinských rodin podle diplomata už ve válce někoho ztratila

Válka podle velvyslance stále tvoří problémy v podstatě všem Ukrajincům. „Spousta lidí přišla o práci. Jsou rozdělené rodiny, protože muži jsou na frontě, ženy jsou někde doma. Rozdělené rodiny jsou i z toho důvodu, že spousta žen odešla do zahraničí, do Polska, do České republiky, do dalších zemí, nebo odešly z konfliktních oblastí do jiných oblastí na Ukrajině,“ řekl.

Strach z dalšího vývoje, možného postupu ruských vojsk či z útoků raketami a bojovými drony je všudypřítomný, řekl velvyslanec. Jsou problémy s cestováním, občas také s dodávkami elektřiny. „Největší problém je, že většina ukrajinských rodin ve válce už někoho ztratila,“ dodal.

Na východě Ukrajiny je problémem také to, že není možné využívat pozemky a polnosti. Traktory například najíždějí na miny – zaminováno je podle dostupných údajů asi 50 tisíc čtverečních kilometrů. „Potom se to projevuje i ve výkonnosti zemědělství a obecně celého hospodářství, průmyslu,“ poznamenal Matula.

Kyjev bude žádat další zpřísnění sankcí, očekává velvyslanec

Za důležité pro podporu Ukrajiny považuje český velvyslanec v Kyjevě i správné zacílení sankcí, které Západ uvalil na ruské představitele. Měly by podle něj více cílit na Putinovy propagandisty – celebrity, které ovlivňují názory v ruské společnosti.

„Jsou to lidé, kteří vystupují proti Ukrajině, proti ukrajinským partnerům. Zároveň bez omezení cestují do zemí Evropské unie, do USA. Pokud to jsou umělci, tak koncertují, tráví tam dovolenou, jejich děti tam studují,“ uvedl Matula.

Kyjev bude podle něj naléhat na to, aby zesílily sankce proti ruským bankám a na posílení obchodních omezení a sankcí, které by znemožňovaly ruskému vojensko-průmyslovému komplexu vyrábět.

Západ si podle Matuly uvědomuje, že Ukrajina válku nesmí prohrát. „Pokud Ukrajina válku prohraje, tak to bude pro Rusko signál, že může jít dál ve svých imperiálních ambicích. Moc nepochybuji o tom, že pokud by skutečně padla Ukrajina, tak je jenom otázka času, kdy bude chtít Rusko jít dál,“ míní velvyslanec. Pro Ukrajinu jsou z hlediska vojenské pomoci nyní prioritní dodávky systémů protivzdušné obrany a dělostřelecká munice, řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po střelbě na západě Kanady je deset mrtvých

Deset lidí včetně útočnice zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 54 mminutami

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 2 hhodinami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 4 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...