O Ukrajinu se bojuje na frontě válečné i diplomatické

Kyjev/Brusel - Ukrajinská armáda je přesvědčena, že o víkendu proniklo na východ země 1 500 ruských vojáků se stovkami kusů vojenské techniky včetně raketometů Grad. Tvrdí to armádní mluvčí Andrij Lysenko, Moskva ale nadále ujišťuje, že vojáky do bojů mezi ukrajinskými vládními silami a proruskými separatisty neposílá. O válce na Ukrajině dnes v Bruselu jednali i ministři zahraničí EU, v Berlíně diplomaté připravovali středeční schůzku v Minsku. Ukrajina je i námětem schůzky německé kancléřky s americkým prezidentem.

Za posledních 24 hodin zahynulo v důsledku bojů mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny dalších 16 lidí; podle místních úřadů mezi nimi je sedm civilistů a devět ukrajinských vojáků, dalších 26 vojáků bylo zraněno. Povstalci kromě toho oznámili, že při ostřelování separatisty ovládaného města Doněcku ukrajinskou armádou byla zasažena zdejší chemická továrna, která následně začala hořet. Požár ale prý již byl uhašen a další nebezpečí nehrozí. Podle některých zdrojů byla v továrně uskladněna munice, podle jiných se tu vyráběly trhaviny, dělostřelecké granáty a letecké bomby.

Na východě Ukrajiny nyní zuří nejtvrdší boje od loňského září, kdy bylo uzavřeno příměří, které ale obě strany nedodržují. Celkem v konfliktu zahynulo již 5 300 lidí a více než milion musel opustit své domovy.

Podle ukrajinské armády jsou nejintenzivnější boje nadále hlášeny od strategického města Debalceve, významné železniční a silniční křižovatky nacházející se severovýchodně od Doněcku. Armádní mluvčí Vladyslav Selezňov prohlásil, že separatisté zaútočili za uplynulý den na vládní síly ve stovce různých případů.

Jednání ministrů zahraničí EU
Zdroj: ČT24

Ministři EU o rozšíření sankčního seznamu a iniciativě Merkelové a Hollanda

Ministři zahraničí EU na svém dnešním bruselském jednání vyjádřili podporu nejnovějším snahám německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Francoise Hollanda o diplomatické řešení ukrajinské krize. Výsledkem jejich iniciativy je svolání nové schůzky v běloruském Minsku na tuto středu, kde se o řešení mají bavit s prezidenty Ukrajiny a Ruska Petrem Porošenkem a Vladimirem Putinem.

Ministři dnes potvrdili rozšíření sankčního seznamu kvůli ukrajinské krizi, se zveřejněním rozhodnutí a tím i jeho vstupem v platnost ale Unie počká do 16. února. To jí dává čas na reakci po případném úspěchu diplomatického vyjednávání Merkelové a Hollanda. Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová novinářům řekla, že cílem odkladu je vytvořit „co největší prostor“ pro diplomatická jednání. „Je naší povinností dát tomuto pokusu šanci,“ uvedla o německo-francouzské iniciativě.

Na unijním sankčním seznamu je v současné chvíli 132 osob a 29 společností. Unie také na Rusko uvalila hospodářské sankce, které zemi ztěžují například přístup na finanční trhy. O přitvrzení či uvolnění těchto sankcí, které mají podle EU za cíl především změnit ruský postoj k řešení ukrajinské krize, může rozhodnout jen unijní summit.

Podobu rozšíření seznamu osob a právnických osob se zmrazeným majetkem a zakázaným vstupem o 19 osob z Ruska i východu Ukrajiny a devět firem dohodli unijní velvyslanci už koncem minulého týdne. Mezi osobami, jichž se mají sankce nově týkat, figuruje pět Rusů. Nejedná se zřejmě o žádné vysoké činitele, mezi devítkou organizací má být ruská jedna.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se dnešní ministerské schůzky ze zdravotních důvodů nezúčastnil, zastupoval jej velvyslanec při EU Martin Povejšil.

Německý ministr Frank-Walter Steinmeier poznamenal, že německá diplomacie se snaží o úspěch minských rozhovorů. Pokud zkrachují, je podle něj jasné, že konflikt bude eskalovat a že v Evropě zesílí diskuse o možných dodávkách zbraní Kyjevu.

Jednání diplomatů o Ukrajině je neveřejné, v úterý pokračuje v Minsku

O možnostech mírového urovnání ukrajinské krize dnes v Berlíně jednali vysocí diplomaté z Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa. Schůzka je součástí přípravy středečního summitu těchto čtyř zemí v Minsku. Z diplomatických konzultací nebudou vydány žádné informace, protože by to prý mohlo ohrozit vyhlídky na středeční schůzku v Minsku. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius dnes v Bruselu oznámil, že v úterý budou konzultace pokračovat s tím, že diplomaté se přesunou do Minsku. Den po minské schůzce se pak v Bruselu sejdou lídři EU na summitu.

Ukrajinskou krizi způsobil Západ, zopakoval Putin

Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru pro egyptská média před svou dnešní návštěvou této severoafrické země znovu kritizoval Západ, že nedostál svému slibu nerozšiřovat hranice Severoatlantické aliance. Ukrajinskou krizi způsobily západní státy, upozornil šéf Kremlu v interview.

Ukrajinští vojáci u Debalceve
Zdroj: Evgeniy Maloletka/ČTK/AP

Merkelová bude v USA jednat s Obamou o Ukrajině

Angela Merkelová dnes ve Washingtonu jedná o Ukrajině s americkým prezidentem Barackem Obamou. Už před odletem zdůraznila, že odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu, které v USA prosazují zejména republikáni. Večer Merkelová odletí do Ottawy, kde se setká s kanadským premiérem Stephenem Harperem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 14 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 28 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
11:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 9 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...