O Ukrajinu se bojuje na frontě válečné i diplomatické

Kyjev/Brusel - Ukrajinská armáda je přesvědčena, že o víkendu proniklo na východ země 1 500 ruských vojáků se stovkami kusů vojenské techniky včetně raketometů Grad. Tvrdí to armádní mluvčí Andrij Lysenko, Moskva ale nadále ujišťuje, že vojáky do bojů mezi ukrajinskými vládními silami a proruskými separatisty neposílá. O válce na Ukrajině dnes v Bruselu jednali i ministři zahraničí EU, v Berlíně diplomaté připravovali středeční schůzku v Minsku. Ukrajina je i námětem schůzky německé kancléřky s americkým prezidentem.

Za posledních 24 hodin zahynulo v důsledku bojů mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny dalších 16 lidí; podle místních úřadů mezi nimi je sedm civilistů a devět ukrajinských vojáků, dalších 26 vojáků bylo zraněno. Povstalci kromě toho oznámili, že při ostřelování separatisty ovládaného města Doněcku ukrajinskou armádou byla zasažena zdejší chemická továrna, která následně začala hořet. Požár ale prý již byl uhašen a další nebezpečí nehrozí. Podle některých zdrojů byla v továrně uskladněna munice, podle jiných se tu vyráběly trhaviny, dělostřelecké granáty a letecké bomby.

Na východě Ukrajiny nyní zuří nejtvrdší boje od loňského září, kdy bylo uzavřeno příměří, které ale obě strany nedodržují. Celkem v konfliktu zahynulo již 5 300 lidí a více než milion musel opustit své domovy.

Podle ukrajinské armády jsou nejintenzivnější boje nadále hlášeny od strategického města Debalceve, významné železniční a silniční křižovatky nacházející se severovýchodně od Doněcku. Armádní mluvčí Vladyslav Selezňov prohlásil, že separatisté zaútočili za uplynulý den na vládní síly ve stovce různých případů.

Jednání ministrů zahraničí EU
Zdroj: ČT24

Ministři EU o rozšíření sankčního seznamu a iniciativě Merkelové a Hollanda

Ministři zahraničí EU na svém dnešním bruselském jednání vyjádřili podporu nejnovějším snahám německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Francoise Hollanda o diplomatické řešení ukrajinské krize. Výsledkem jejich iniciativy je svolání nové schůzky v běloruském Minsku na tuto středu, kde se o řešení mají bavit s prezidenty Ukrajiny a Ruska Petrem Porošenkem a Vladimirem Putinem.

Ministři dnes potvrdili rozšíření sankčního seznamu kvůli ukrajinské krizi, se zveřejněním rozhodnutí a tím i jeho vstupem v platnost ale Unie počká do 16. února. To jí dává čas na reakci po případném úspěchu diplomatického vyjednávání Merkelové a Hollanda. Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová novinářům řekla, že cílem odkladu je vytvořit „co největší prostor“ pro diplomatická jednání. „Je naší povinností dát tomuto pokusu šanci,“ uvedla o německo-francouzské iniciativě.

Na unijním sankčním seznamu je v současné chvíli 132 osob a 29 společností. Unie také na Rusko uvalila hospodářské sankce, které zemi ztěžují například přístup na finanční trhy. O přitvrzení či uvolnění těchto sankcí, které mají podle EU za cíl především změnit ruský postoj k řešení ukrajinské krize, může rozhodnout jen unijní summit.

Podobu rozšíření seznamu osob a právnických osob se zmrazeným majetkem a zakázaným vstupem o 19 osob z Ruska i východu Ukrajiny a devět firem dohodli unijní velvyslanci už koncem minulého týdne. Mezi osobami, jichž se mají sankce nově týkat, figuruje pět Rusů. Nejedná se zřejmě o žádné vysoké činitele, mezi devítkou organizací má být ruská jedna.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se dnešní ministerské schůzky ze zdravotních důvodů nezúčastnil, zastupoval jej velvyslanec při EU Martin Povejšil.

Německý ministr Frank-Walter Steinmeier poznamenal, že německá diplomacie se snaží o úspěch minských rozhovorů. Pokud zkrachují, je podle něj jasné, že konflikt bude eskalovat a že v Evropě zesílí diskuse o možných dodávkách zbraní Kyjevu.

Jednání diplomatů o Ukrajině je neveřejné, v úterý pokračuje v Minsku

O možnostech mírového urovnání ukrajinské krize dnes v Berlíně jednali vysocí diplomaté z Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa. Schůzka je součástí přípravy středečního summitu těchto čtyř zemí v Minsku. Z diplomatických konzultací nebudou vydány žádné informace, protože by to prý mohlo ohrozit vyhlídky na středeční schůzku v Minsku. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius dnes v Bruselu oznámil, že v úterý budou konzultace pokračovat s tím, že diplomaté se přesunou do Minsku. Den po minské schůzce se pak v Bruselu sejdou lídři EU na summitu.

Ukrajinskou krizi způsobil Západ, zopakoval Putin

Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru pro egyptská média před svou dnešní návštěvou této severoafrické země znovu kritizoval Západ, že nedostál svému slibu nerozšiřovat hranice Severoatlantické aliance. Ukrajinskou krizi způsobily západní státy, upozornil šéf Kremlu v interview.

Ukrajinští vojáci u Debalceve
Zdroj: Evgeniy Maloletka/ČTK/AP

Merkelová bude v USA jednat s Obamou o Ukrajině

Angela Merkelová dnes ve Washingtonu jedná o Ukrajině s americkým prezidentem Barackem Obamou. Už před odletem zdůraznila, že odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu, které v USA prosazují zejména republikáni. Večer Merkelová odletí do Ottawy, kde se setká s kanadským premiérem Stephenem Harperem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 4 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...