Potomek dinosaura nebo obří jeseter či sumec. Tak popisují některé z teorií bájnou lochnesskou příšeru. Po tajemném tvorovi se teď chystá pátrat mezinárodní tým vědců, který bude ve vodách druhého největšího skotského jezera hledat jeho DNA. Sám vedoucí týmu v existenci záhadného živočicha příliš nevěří, jde mu spíše o popularizaci vědy.
Příšeru už hledaly sonary, podvodní drony, satelit i Google Street View. Jezero Loch Ness je dlouhé 37 kilometrů a hluboké 240 metrů. Je tak obrovské, že něco uniknout může.
„Ta voda je temná, tři metry pod hladinou už nic nevidíte. Potápěči tam neradi sestupují, protože nic nevidí. Je to taky obrovský objem vody, v tomto jezeře je víc vody než ve všech jezerech Anglie a Walesu dohromady,“ říká John Peterkin, který po jezeře vozí turisty.
Podle nejodvážnější teorie, živené slavným podvrženým snímkem, je lochneska dlouhokrký plesiosaurus, potomek dinosaura, který nevymřel. Realističtější je teorie obřího jesetera nebo sumce.
Podle skeptiků ale ti, kdo tvrdí, že příšeru zahlédli, viděli plovoucí kmen, nebo lžou. Svědectví o lochneské příšeře se podle nich také dají vysvětlit třeba také silnými větry.
Příšeru by mohla prozradit DNA, míní vědci
Na lov příšery se teď chystá mezinárodní vědecký tým. Chce zkoumat takzvanou environmentální DNA, která zůstane ve vodě z odřené kůže, šupin, peří nebo moči živočichů. Pomocí testů se pak určí, které živočišné druhy v jezeře žijí.
„Pojedeme na Loch Ness, vezmeme vzorky vody, oddělíme organický materiál a z něj DNA. Získané sekvence porovnáme s databázemi z celého světa,“ říká Neil Gemmell, vedoucí týmu a profesor z University of Otago na Novém Zélandu. Vzorky budou vědci brát z tří set míst a hloubek.
„Nemám žádné informace o tom, jestli lochnesská příšera skutečně existuje. Ale jestli v jezeře Loch Ness žije nějaký živočich, tak ve vodě jsou i jeho buňky obsahující DNA a dají se najít,“ komentuje nápad svých kolegů Mark Stoeckle z Rockefeller University v New Yorku. Sám příšeru nehledá, stejnou techniku ale použil k analýze ryb v řece Hudson.
„Samozřejmě budeme testovat hypotézu, zda tu žije, nebo nežije tato obrovská šupinatá hadí příšera, o níž lidé tvrdí, že ji viděli,“ dodává Gemmel. Jeho tým chce znát výsledek do konce roku.
Fanoušci příšery: Lochneska DNA nezanechává
Gemmel sám v existenci příšery nevěří a chce spíše veřejnost dobrodružným způsobem přiučit něčemu z vědy. „Přikláním se spíše k variantě, že lochneska neexistuje, ale chci si tuhle hypotézu potvrdit,“ uvedl Gemmell.
„Nakonec zmapujeme, jak je jezero Loch Ness biologicky rozmanité,“ dodal. Skutečným objevem by podle 51letého vědce bylo například určení invazivních, tedy nepůvodních druhů.
Pokud tým žádné stopy DNA lochnesky nenajde, zastánce její existence to stejně nepřesvědčí, myslí si Gemmel. Ti už se s ním podělili o několik teorií: lochneska podle nich například proplavala podzemními jeskyněmi až do moře; jiní jsou přesvědčeni, že je mimozemského původu a žádné stopy DNA za sebou nezanechává.
