Nová šéfka německé SPD přebírá stranu v krizi, její členové se přou o vztah k Rusku

7 minut
Horizont ČT24: Nahlesová přebírá stranu, která se pře o vztah k Rusku
Zdroj: ČT24

Vedení německé sociální demokracie převzala o víkendu Andrea Nahlesová. Do čela strany nastupuje v nelehké situaci. Po ostudné porážce z podzimních voleb je SPD v hluboké krizi, právě její politici ovšem z velké části zodpovídají za to, jak se změní Evropa v příštích letech. SPD si ve vládě vyjednala silnou pozici a získala i křeslo ministra zahraničí. Zrovna v oblasti zahraniční politiky se přitom ve straně objevují zásadní rozpory, zejména pokud jde o vztah k Rusku.

Předchozí šéf Martin Schulz po loňském největším volebním výprasku v poválečných dějinách tvrdil, že strana zůstane v opozici. Sám ale nakonec vedl jednání o pokračování velké koalice s křesťanskými demokraty Angely Merkelové.

Nahlesová, která patří k levicovému křídlu strany, tak po něm podědila stranu, která obtížně hledá tvář ve svazku s mnohem silnějším koaličním partnerem. SPD si sice vyjednala silnou vládní pozici, získala křesla ministrů financí a zahraničních věcí a nechybí jí ani ambice určovat směr evropské politiky, právě v zahraničněpolitických otázkách to ovšem mezi soudruhy (jak si sociální demokraté v Německu tradičně říkají) v posledních dnech vře.

Údajný chemický útok v Sýrii obnažil starý rozkol v sociálnědemokratických řadách, a sice vztah k Rusku. „Budeme pokračovat v politickém tlaku na Rusko a rádi bychom ho ještě zintenzivnili,“ reagoval na události v Sýrii spolkový ministr zahraničí a vládní reprezentant SPD Heiko Maas.

„Rusko se samo stále více vymezuje a částečně také staví do opozice vůči Západu,“ řekl také Maas magazínu Der Spiegel s tím, že Moskva bohužel jedná „stále napřátelštěji“. Šéf německé diplomacie také trvá na naplnění takzvaných Minských dohod přijatých kvůli situaci na východě Ukrajiny. Naopak jeho předchůdce a taktéž spolustraník Sigmar Gabriel prosazoval výměnou za určitý pokrok na Ukrajině postupné rušení protiruských sankcí, bez ohledu na minská ujednání.

Heiko Maas
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Proti Maasovi se ozvali spolustraníci i prezident

Maase za jeho vyjádření na adresu Ruska nepřímo kritizoval německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Sociální demokrat a bývalý ministr zahraničí Steinmeier totiž léta razil politiku takzvaného strategického dialogu s Ruskem.

„Zcela nezávisle na Putinovi - neměli bychom Rusko jako celek, zemi a její obyvatele, prohlásit za nepřítele,“ řekl například prezident v rozhovoru pro bulvární deník Bild. Zodpovědná politika má „tomuto nebezpečnému odcizování čelit,“ dodal s tím, že spolková vláda má velkou zodpovědnost za rozhodnost EU a její schopnost jednat, zejména v souvislosti s Ruskem.

Maase kritizovali také někteří čelní představitelé SPD, například premiérka Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová nebo dolnosaský premiér Stephan Weil. Podle nich nová spolková vláda málo zdůrazňuje zájem na dialogu s Ruskem, napsal web listu Die Welt.

Mnohé politiky SPD také rozzlobilo, že se Německo v reakci na otravu exšpiona Sergeje Skripala připojilo k odvetnému vyhošťování ruských diplomatů. Kritiku uvnitř strany vyvolal i ministrův komentář leteckého úderu na Sýrii, který Maas – stejně jako kacléřka Merkelová – označil za „žádoucí a přiměřený,“ dodal Welt.

Spiegel ale podotýká, že Maas navzdory kritice levého křídla není žádný zastánce tvrdé linie. Například při vyjednávání členských zemí EU o reakci na otravu Skripala požadovaly Británie a Francie ještě tvrdší postup, výsledkem ale byl nakonec kompromis v podobě vyhošťování ruských diplomatů, na němž se podílelo i Německo. Maas navíc dal podle Spiegelu opakovaně najevo, že mu na dialogu s Ruskem záleží.

Nová šéfka se zahraniční politice dosud nevěnovala

Poměry uvnitř SPD ještě komplikuje, že samotná Nahlesová má v zahraniční politice téměř nulové zkušenosti. „Nepředpokládám, že by se Nahlesová právě v tomto tématu snažila v následujících dnech nějakým výrazným způsobem profilovat,“ uvedla v souvislosti s SPD a vztahem k Rusku analytička Zuzana Lizcová.

Ve své kandidátské řeči z víkendového sjezdu, který ji zvolil předsedkyní, ale Nahlesová dala najevo, že chce o dialog s Ruskem dál usilovat.

Pokud Rusko použije v Radě bezpečnosti OSN právo veta, aby zablokovalo objasnění nasazení chemických zbraní, je na to třeba podle Nahlesové kriticky reagovat. Zároveň to ale neznamená „žádný odklon od politiky dialogu a vyrování s Ruskem,“ zdůraznila. Dodala také, že „zvláště my Němci chceme být Rusku dobrými sousedy“.

Analytička Lizcová připomněla, že „politika zprostředkování (dialogu) mezi Evropou a Ruskem je tradiční politikou sociální demokracie už od (spolkového kancléře ze 70. let) Willyho Brandta a jeho Ostpolitik“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky.
13:09Aktualizovánopřed 14 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 3 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 3 hhodinami
Načítání...