Nová prezidentka Severní Makedonie oživila spor o název země. Nezákonné a nepřípustné, zní z Řecka

3 minuty
Horizont ČT24: Prezidentka Severní Makedonie v přísaze odmítla použít nový název země
Zdroj: ČT24

Gordana Siljanovská-Davkovová, nově zvolená prezidentka Severní Makedonie, vyvolala malou mezinárodní bouři. V inauguračním projevu totiž opakovaně nazývala svou vlast pouze Makedonií, čímž oživila téměř třicetiletý spor se sousedním Řeckem kvůli stejnojmenné řecké provincii, který až v roce 2019 ukončila dvoustranná dohoda. Prezidentku za to pokárala i Evropská unie.

Právnička, politička a univerzitní profesorka na penzi je první ženou v čele Severní Makedonie od vyhlášení nezávislosti v roce 1991. Ve volbách získala 65 procent hlasů a porazila dosavadního prezidenta Steva Pendarovského. Úřadu se chopila den po 71. narozeninách.

„Prohlašuji, že budu vykonávat úřad prezidentky Makedonie svědomitě a odpovědně, že budu respektovat ústavu a zákony a že budu chránit svrchovanost, územní celistvost a nezávislost Makedonie,“ prohlásila Siljanovska-Davkovová před poslanci a hosty slavnostního ceremoniálu.

Balkánská země vedla spor se sousedním Řeckem mnoho let. Až v roce 2019 došlo na kompromisní řešení v rámci dohod z Prespy, v jejichž důsledku se země přejmenovala na Severní Makedonii. Odměnou byl vstup do NATO a příslib, že Athény podpoří členství souseda v Evropské unii, které je stále v nedohlednu. Předsedkyně EU Ursula von der Leyenová nyní pohrozila, že má-li Severní Makedonie do Unie někdy vstoupit, musí uzavřené smlouvy ctít.

„Provokativní rozhodnutí nové prezidentky Severní Makedonie porušit oficiální znění přísahy a nazývat svou zemi jiným jménem je nezákonné a nepřípustné,“ zdůraznil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Vadí i dohoda s Bulharskem

Siljanovska-Davkovová ale přesně plní očekávání svých voličů. V kampani ji navíc podpořila konzervativní strana, která dohody z Prespy odmítá. Její působení v čele Severní Makedonie může mít důsledky i pro zahraničněpolitickou orientaci země.

Prezidentka totiž odmítá také proevropskými sociálními demokraty navrhované změny ústavy, kterými Bulharsko podmiňuje zahájení přístupových rozhovorů Severní Makedonie s Evropskou unií. Spor se týká začlenění zmínky o bulharské menšině do severomakedonské ústavy.

Siljanovská-Davkovová se sice vyslovila pro členství své země v EU, ale jen pokud to nepoškodí „makedonské státní a národní zájmy“.

Název Severní Makedonie je však součástí tamní ústavy. Severomakedonské ministerstvo zahraničí později uvedlo, že země se zavazuje k jednoznačnému dodržování ústavy i všech mezinárodních závazků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na ropný přístav v Jemenu

Americká armáda oznámila, že v rámci své kampaně proti jemenským povstalcům hútíům zničila důležitý ropný přístav Ras Ísá u Rudého moře. Mluvčí povstaleckého ministerstva zdravotnictví podle agentury AFP uvedl, že o život přišlo 74 lidí, dalších 171 utrpělo zranění. Dodal, že záchranné práce pokračují. Údaje nelze nezávisle ověřit. Podle Reuters se jednalo o jeden z nejsmrtelnějších úderů od zahájení útoků USA na skupinu podporovanou Íránem.
06:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dva lidé zemřeli při ruských útocích na Charkov a Sumy

Dva lidé zahynuli při ruských vzdušných útocích na Ukrajinu v noci na pátek, sdělili regionální činitelé. Starosta druhého největšího ukrajinského města Charkova Ihor Terechov informuje o jednom mrtvém a stovce zraněných. Další člověk zemřel podle starosty Sum Artema Kobzara při ruském útoku na průmyslový objekt ve městě.
10:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bez jasné cesty k zastavení rusko-ukrajinské války USA dle Rubia ukončí mírové snahy

Spojené státy ukončí úsilí zprostředkovat mír mezi Moskvou a Kyjevem, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné ruskou válku zastavit, prohlásil podle agentury Reuters americký ministr zahraničí Marco Rubio, který ve Francii jednal o možnostech zastavení bojů. Prezident USA Donald Trump podle něj má řadu dalších priorit, na které se musí soustředit.
09:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Extrémní počasí si v Itálii a Francii vyžádalo několik mrtvých

Nepříznivé počasí si v Itálii a Francii vyžádalo nejméně čtyři mrtvé. V severní Itálii zahynuli otec se synem, jejichž auto strhla přívalová voda, ve Francii pak zemřel člověk, kterého ve čtvrtek zasypala lavina, napsala v pátek agentura AFP.
před 2 hhodinami

Europoslanec Kovařík z rodinných důvodů skončí ve funkci

Český europoslanec Ondřej Kovařík (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu se z rodinných důvodů rozhodl ukončit své působení v Evropském parlamentu (EP). Oznámil to na sociální síti X. Stane se tak podle něj před letní parlamentní přestávkou. Podle výsledků voleb do EP je náhradníkem za Kovaříka bývalý velvyslanec v Norsku Jaroslav Knot.
před 3 hhodinami

„Koncert velmocí“ si žádá silnější Evropu, shodli se Uhde se Špidlou

Globální situace se začíná přeměňovat do koncertu velmocí, prohlásil někdejší premiér Vladimír Špidla (SOCDEM) v Událostech, komentářích. Dramatik, spisovatel a bývalý politik Milan Uhde míní, že současné události volají po hlubinných změnách, o které se svět snažil po studené válce. O zahraniční politice a budoucí roli Evropy hovořili také člen Mladých lidovců Benjamin Činčila a předseda Mladého Pirátstva Kristián Sušer. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Němci vyloučili Rusko a Bělorusko z oslav výročí konce druhé světové války

Německá vláda varuje před ruskými snahami zneužít ve svůj prospěch květnové oslavy konce druhé světové války. Spolkový parlament kvůli tomu ze slavnostní ceremonie chystané na 8. května vyloučil Rusko a Bělorusko. Ne všude ale na doporučení dali. V Seelowě na východě země si místní už před pár dny připomněli osvobození svého města od nacismu po boku představitele Putinova režimu. Akce za účasti asi osmi stovek lidí se na sovětském válečném hřbitově zúčastnil také ruský velvyslanec v Německu Sergej Nečajev.
před 6 hhodinami

USA se snaží íránské jaderné ambice zbrzdit diplomatickou cestou

Americký prezident Donald Trump podle deníku New York Times zablokoval izraelský plán vojenského úderu na íránská jaderná zařízení. List se odvolává na zdroje přímo z americké administrativy s tím, že si USA uvědomují důsledky možné války s Teheránem, a proto se nyní snaží íránské jaderné ambice zbrzdit diplomatickou cestou. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že by bylo dobré, pokud bude diplomatický postup podobný jako v Libyi. Tento scénář však předpokládá demontáž jaderných zařízení, a to Írán odmítá.
před 9 hhodinami
Načítání...