Mimořádně se schází nizozemský parlament, aby projednal vládní dusíkovou politiku. Kabinet hodlá do konce desetiletí snížit emise, cíle ale zpochybnil ministr zahraničí Wopke Hoekstra. Vyvolal tím otázky, jak bude vláda postupovat. Emisní cíle týkající se zemědělství v Nizozemsku začátkem léta vyvolaly rozsáhlé protesty farmářů.
Nizozemský ministr zpochybnil vládní dusíkovou politiku, která vyvolala protesty farmářů
Horizont ČT24: Nizozemská dusíková politika (zdroj: ČT24)
Nizozemští poslanci zasednou v úterý mimořádně ještě před koncem letní parlamentní přestávky. Debata by se měla rozběhnout právě o dusíkové politice a postojích vládní koalice. O výsledku rokování podle zpravodaje ČT v Bruselu Petra Obrovského jasno není. Nejsilnější opoziční strana chce sice vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, podle médií ale nelze čekat, že by s tímto pokusem byla úspěšná, poznamenává korespondent.
Aktuální rozruch kolem vládních cílů vzbudil koncem minulého týdne ministr zahraničí Wopke Hoekstra, jenž v kabinetu zastupuje křesťanské demokraty. V rozhovoru prohlásil, že dosavadní cíl snížit do konce desetiletí emise dusíku o polovinu nepovažuje za posvátný. Termín by podle něj bylo možné odložit, aby měli zemědělci čas se změnám přizpůsobit.
„Komentátoři to většinou vysvětlují tak, že křesťanští demokraté mají voličskou základnu na venkově a cítí od svých voličů tlak, aby vyšli vstříc jejich požadavkům. Nesetkalo se to ale s pochopením u koaličním partnerů, premiér Mark Rutte řekl, že interview zvedlo mnohá obočí, postavil se proti němu i další koaliční partner a snahu o změkčení podmínek a cílů dusíkové politiky kritizovaly i ekologické organizace,“ rekapituluje Obrovský.
Nizozemský spor o omezení emisí dusíku (zdroj: ČT24)
Připomíná, že v Nizozemsku není zvykem, aby se ministr svými vyjádřeními odchýlil od oficiální vládní politiky. Rutte například během pandemie promptně odvolal ministryni hospodářství Monu Keijzer poté, co kritizovala covidová opatření. Tentokrát ale podle zpravodaje ČT připustil, že jednotliví členové kabinetu mají více prostoru.
„Nedá se říct, že by problém ohrožoval samotnou existenci vládní koalice,“ konstatuje Obrovský. Současně upozorňuje, že přístup k zemědělským emisím není jedinou třecí plochou. Rutteův kabinet musí řešit azylovou politiku, inflaci a vysoké ceny energií. Tyto problémy by jednotu koalice mohly testovat v nadcházejících měsících, uzavírá.
Klíčové nizozemské zemědělství
Vláda omezení emisí oxidu dusičitého a čpavku označila za nevyhnutelný přechod a začátkem června je na mnoha místech nařídila snížit až o pětadevadesát procent. Na financování změn, které pravděpodobně přimějí mnoho zemědělců drasticky snížit počet hospodářských zvířat, vyčlenil kabinet v přepočtu 600 miliard korun.
Pravidla vzbudila novou vlnu nevole mezi zemědělci, kteří jinak proti dusíkové politice protestují už léta. Červnová opatření ale rozpoutala nové demonstrace, při nichž traktory ucpaly dálnice a distribuční centra supermarketů, což na krátkou dobu omezilo dostupnost čerstvého zboží. Zemědělci se při demonstracích také střetli s policií.
Nizozemsko, které má 17,5 milionu obyvatel, má podle statistik 1,57 milionu registrovaného mléčného skotu a něco přes jeden milion telat chovaných na maso. V roce 2019 vyprodukovaly zemědělské podniky v zemi export v hodnotě 2,3 bilionu korun. Oxidy dusíku spolu s amoniakem zvyšují kyselost půdy, což vede ke snížení biologické rozmanitosti. Dusík v ovzduší vede ke vzniku smogu a drobných částic, které poškozují lidské zdraví.
Nizozemsko je po Spojených státech druhým největším vývozcem zemědělských produktů na světě. Relativně vysoké počty zvířat, užívání umělých hnojiv společně s dopravou a výstavbou vedly v hustě zalidněné zemi k nadměrně vysokým hodnotám oxidů dusíku ve vodě i vzduchu.
„Holandsko má obrovské emise oxidů dusíku, zejména amoniaku, a například kvůli tomu neplní některé mezinárodní dohody, jako dohodu o biodiverzitě nebo o znečištění ovzduší dusíkatými látkami. Holanďané už s tím bojují desetiletí,“ potvrdil přírodovědec Jakub Hruška z ústavu globální změny AV ČR.
Snížení obrovských stavů dobytka je podle něj jediné efektivní řešení, neboť upravit způsob, s jakým se nakládá s odpadními produkty, Nizozemsko dlouhá desetiletí bez úspěchu zkoušelo. „Všechny ty technologické věci, jako že budete amoniak jímat přímo ve velkochovech prasat a pak ho budete nějakým způsobem někde eliminovat, to se ukázalo, že je neefektivní a prakticky to nejde. A že to skutečně nejde jinak, než že snížíte chovy zvířat,“ uzavřel Hruška v Horizontu ČT24.