Spojené státy vážně zvažují možnost členství Brazílie v NATO nebo jinou možnou formu aliance. Při setkání s brazilským prezidentem Jairem Bolsonarem v Bílém domě to řekl prezident Donald Trump. Konstatoval, že Washington rovněž podporuje zájem Brazílie o členství v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímž členem je i Česko.
Bolsonaro, který se netají obdivem k nynějšímu šéfovi Bílého domu, před setkáním ocenil restriktivní migrační politiku Spojených států a přivítal Trumpův záměr vybudovat zeď na hranicích s Mexikem. Zavázal se, že zahájí novou etapu ve vztazích mezi oběma zeměmi.
„Velká většina potenciálních migrantů nemá dobré úmysly. Nehodlají činit dobro ve prospěch amerického lidu,“ řekl v rozhovoru pro televizi Fox News. „Otevřu mu (Trumpovi) své srdce a udělám vše ve prospěch lidu Brazílie a USA,“ prohlásil prezident, jehož americká média překřtila na „tropického Trumpa“. Americký prezident Bolsonarovi v Bílém domě řekl: „Nikdy jsme si nebyli blíž.“
Trump zvažuje starty raket z Brazílie
Trump oznámil, že američtí experti dokončují bezpečnostní aspekty projektu, který umožní starty amerických kosmických raket z brazilského území. Americkým firmám to podle prezidenta ušetří miliony dolarů. „Z Brazílie je cesta do vesmíru kratší,“ poznamenal šéf Bílého domu. Náklady na start raket jsou nepřímo úměrné vzdálenosti místa vzletu od rovníku.
Politici se věnovali také situaci ve Venezuele. Trump ji komentoval slovy, že pokud jde o odstranění úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura od moci, zůstávají otevřené „všechny možnosti“. Dění v této zemi je podle prezidenta USA ostudné. Politická krize ve Venezuele vypukla poté, co opozicí ovládaný parlament zrušil platnost Madurova zvolení prezidentem a hlavou státu prohlásil svého předsedu Juana Guaidóa.
Trump vyzval venezuelskou armádu, aby přestala podporovat autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kterého označil za „kubánskou loutku“. Pro odstranění Madura od moci ale nemá žádný časový plán. Bolsonaro i Trump se vyhnuli přímé odpovědi na dotazy novinářů, zda mezi zvažovanými možnostmi je i vojenský zásah.
Muž kontroverzí
K Bolsonarovu vítězství v říjnových volbách podle analytiků přispěla zejména touha Brazilců po změně ve vedení země, jíž po čtvrtstoletí vládli levicoví prezidenti. V posledních letech se kolem nich odehrála řada korupčních skandálů.
Prezidentská kandidatura politika označovaného za krajně pravicového také nebývale rozdělila brazilskou společnost. V médiích se objevila řada výroků, jimiž tento dlouholetý poslanec urazil ženy, homosexuály i etnické menšiny. Vysloužil si obvinění z rasismu a zřejmě i proto ho na předvolebním mítinku pobodal jeho odpůrce.
Část brazilské společnosti má také obavy z ohrožení demokracie kvůli tomu, že bývalý armádní důstojník Bolsonaro se v minulosti netajil obdivem k brazilské diktatuře z let 1964 až 1985 a do vlády si vybral několik bývalých armádních velitelů.
K větší bezpečnosti a snížení kriminality ve své zemi chce prezident přispět mimo jiné liberalizací držení zbraní či snížením věkové hranice pro ukládaní trestů vězení, která je nyní 18 let. Jeho vláda se staví proti legalizaci potratů, ze škol chce vyřadit sexuální výchovu a chystá mimo jiné rozsáhlou privatizaci.
Kontroverzní krok udělal Bolsonaro jen několik hodin po nástupu do úřadu, když vydal dekret, který převádí správu domorodých rezervací pod ministerstvo zemědělství ovládané vlivnými lobbistickými skupinami. Podle domorodých lídrů tento krok povede k nekontrolovatelnému kácení pralesů. Obávají se i útoků proti původnímu obyvatelstvu, které přírodní rezervace brání. Podle Bolsonara si ale malé procento lidí uzurpuje až příliš velký kus země.
