Autoritářský režim prezidenta Daniela Ortegy se snaží umlčet nikaragujská opoziční média, a tak už rok a půl zadržuje ve skladech celního úřadu desítky tun papíru a dalšího materiálu určeného dvěma velkým mediálním skupinám v zemi, informoval nejstarší deník této středoamerické země La Prensa. Podle listu hrozí, že se Nikaragua stane první zemí světa bez tištěných novin.
Nikaragua se může stát první zemí, kde přestanou vycházet noviny. Režim zadržuje papír ve skladu
„I ve státech jako je Sýrie či Somálsko jsou tištěné deníky… Naše dny ale mohou být brzy sečteny kvůli diktatuře. Nikaragua by tak získala nechvalné prvenství jako jediná země světa bez tištěných novin,“ píše se ve článku deníku La Prensa, který vychází v Nikaragui od roku 1926.
„Tisk v naší zemi je vystaven rozmarům diktatury. Rozhodli se nás zavřít,“ citoval v neděli argentinský server Infobae Cristianu Chamorrovou, dceru někdejší nikaragujské prezidentky Violety Chamorrové, jejíž rodina deník La Prensa vlastní.
Prezident Nikaraguy Daniel Ortega se svou manželkou
Kvůli obstrukcím celního úřadu, který od září 2018 zadržuje materiál pro dvě velké vydavatelské firmy, skončil v Nikaragui už loni v září druhý nejvýznamnější nezávislý deník v zemi El Nuevo Diario, deník Metro či populární list Q'hubo.
„Příkazy shora“
Podle šéfeditora deníku La Prensa Eduarda Enríqueze celní úřad konkrétně nevysvětlil důvod, proč materiál mediálním firmám zadržuje. „Řekli nám jen, že jsou to ‚příkazy shora‘,“ řekl serveru Infobae Enríquez. Podle něj za pokynem stojí prezident Ortega, který stojí v čele země už 13 let, a jeho manželka Rosario Murillová. Ta se stala před třemi lety viceprezidentkou.
Opozice tvrdí, že Ortega se drží u moci díky manipulacím voleb a potlačování opozice. V zemi jsou podle nevládních organizací pro lidská práva desítky politických vězňů.
V Nikaragui trvají od dubna 2018 protivládní protesty, které si podle Meziamerické komise pro lidská práva vyžádaly na 320 obětí. Většina z nich zemřela na následky brutálního zásahu policie. Ortegova vláda přiznává 200 obětí.
Demonstrace vypukly původně jako manifestace proti důchodové reformě, posléze přerostly v protesty za odstoupení Ortegy. Tento někdejší partyzánský vůdce stál v čele Nikaraguy i v 80. letech minulého století.
Kontrola nad dovozem papíru jako zbraň
Podobně tristní situaci řeší opoziční média rovněž v jihoamerické Venezuele, kde už předloni přestal vycházet poslední celostátní deník El Nacional. Šéfredaktor listu Miguel Henrique Otero v prosinci 2018 uvedl, že velkým problémem je vládní kontrola dovozu papíru.
Opoziční hlasy ve Venezuele se dlouhodobě snaží umlčet socialistická vláda autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. V zemi pokračuje humanitární krize, která vyhnala za hranice miliony lidí. V obchodech často chybí základní potraviny i potřeby včetně papíru.
Deníku El Nacional po určitou dobu pomáhala solidární podpora jiných latinskoamerických listů, nakonec ale přežít nedokázal. „Podařilo se jim (vládě) umlčet rozhlas a televizi, odstranit nezávislý tisk, který se musel přeorientovat na webové stránky. My jsme byli poslední celostátní list, který si udržel tištěnou formu,“ upozornil tehdy Otero.