„Podařilo se jim (vládě) umlčet rozhlas a televizi, odstranit nezávislý tisk, který se musel přeorientovat na webové stránky. My jsme byli poslední celostátní list, který si udržel tištěnou formu,“ upozornil Otero.
Podle jeho názoru stíhání svobodných médií doplňuje obraz „čisté a tvrdé diktatury“, v níž neexistuje dělení moci ani svoboda projevu.
V posledních letech ve Venezuele zaniklo více než deset novinových titulů, letos vláda uzavřela i několik rozhlasových a televizních stanic.
Země se potýká s hyperinflací, lidé houfně utíkají do ciziny
Venezuela, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, patřila před lety mezi nejvíce prosperující země Latinské Ameriky. V důsledku centrálně řízené hospodářské politiky socialistické vlády, sankcí a propadu cen ropy se země potácí v ekonomické krizi. Sužuje ji hyperinflace, zásadní nedostatek potravin a léků a rozbujelá kriminalita.
Od roku 2015 kvůli této situaci podle údajů OSN z Venezuely utekly tři miliony lidí. Exodus do sousedních států nabral na síle během posledních šesti měsíců.
Podle Madura je Venezuela obětí ekonomické války vedené opozicí za pomoci Washingtonu. Kritici však tvrdí, že problémy v zemi jsou výsledkem špatných politických rozhodnutí, včetně nekontrolovaného tisku nových peněz k financování rostoucího rozpočtového deficitu.
