Nepokoje v přistěhovalecké čtvrti Stockholmu. Dav zapálil auta a raboval obchody

Švédská policie vyšetřuje nepokoje, které vypukly na stockholmském předměstí Rinkeby, jež obývají převážně přistěhovalci. Odehrály se v pondělí večer, tedy pouhé dva dny po výrocích amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu švédské migrační politiky a bezpečnosti v této skandinávské zemi. Lidé házeli na policisty kameny, jeden z policistů v reakci do davu vystřelil, nikoho ale nezasáhl.

Stockholmská policie přijela v pondělí na předměstí Rinkeby zatknout podezřelého z drogových zločinů. Do ulic následně vyšel dav, který zapálil několik aut a raboval obchody, napsal ve středu zpravodajský server BBC News. Někteří z účastníků nepokojů měli tváře zahalené maskami.

Policisté reagovali výstražnou palbou. Policie později uvedla, že jeden z jejích příslušníků vystřelil do davu, což je ve Švédsku velice neobvyklé. Žádná střelná poranění ale nebyla hlášena.

Pro jiný druh zranění ale muselo být ošetřeno několik lidí, včetně majitele obchodu. Noc v nemocnici strávil také fotograf listu Dagens Nyheter, který vypověděl, že ho napadla skupina lidí, když na místě pracoval na reportáži.

Jak připomněl server BBC News, Švédsko již v minulých letech čelilo nepokojům v oblastech s početnou přistěhovaleckou populací.

Ohořelé auto na stockholmském předměstí Rinkeby
Zdroj: Fredrik Sandberg/Reuters/TT News Agency

Šéf Bílého domu Donald Trump vyvolal pozdvižení svým sobotním projevem na Floridě, když spojil příchod vlny migrantů do Švédska s údajným nárůstem zločinnosti v této skandinávské zemi. Mluvil přitom o incidentu z pátečního večera ve Švédsku, ačkoli tam k ničemu závažnému nedošlo.

„Podívejte se, co se děje v Německu, co se včera v noci stalo ve Švédsku. Švédsko. Kdo by to byl řekl? Švédsko,“ prohlásil Trump v sobotu.

Prezident rovněž dodal, že Evropané kvůli otevřenému přijímání cizinců nyní čelí potížím, o kterých si nikdy nemysleli, že je budou mít. Zmínil se také o Bruselu, Paříži a Nice, které byly v poslední době terči krvavých teroristických útoků. Později uvedl, že svou zmínkou o Švédsku reagoval na zprávu televize Fox News, která v pátek představila nový dokument o migrantech a kriminalitě ve Švédsku.

Pravidla pro migranty se změnila

Švédsko, které má 9,5 milionu obyvatel, zažilo v roce 2015 příliv migrantů. O azyl požádalo více než 162 tisíc lidí, téměř třetina z nich přišla z válčící Sýrie. S migrační vlnou se v zemi zvýšilo napětí a byly zaznamenány občasné útoky na migranty i několik demonstrací na podporu přistěhovalců, nebo naopak proti nim.

Švédsko nabízelo trvalý pobyt všem Syřanům, počet přicházejících migrantů ale vládu přiměl pravidla změnit. Švédsko mimo jiné zavedlo přísné hraniční kontroly a nabídlo finanční částky těm přistěhovalcům, kteří budou ochotni zemi dobrovolně opustit a vrátit se do domovských zemí. V roce 2016 množství žádostí o azyl ve Švédsku kleslo na 29 tisíc.

Oficiální švédské statistiky neregistrují významný nárůst zločinnosti po příchodu nové vlny migrantů. Kritici však obviňují policii, že se snaží zatajovat před veřejností zločiny údajně spáchané cizinci. Poukazují přitom na nárůst loupežných přepadení a na sexuální útoky na mladé ženy, například na hudebním festivalu z roku 2015.

Švédská policie odmítá, že by cokoli tajila, a zdůrazňuje svou dlouhodobou politiku, podle níž není etnický původ podezřelých zveřejňován.

Od roku 2013, kdy Švédsko začalo uplatňovat vstřícnou politiku vůči migrantům, v zemi nedošlo k žádnému velkému teroristickému útoku. Švédsko je nicméně považováno za zemi s nejvyšším počtem bojovníků v řadách Islámského státu na hlavu v Evropě. Asi 140 z předpokládaných 300 bojovníků Islámského státu, kteří odešli do Iráku a Sýrie, se již vrátilo zpět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16AktualizovánoPrávě teď

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...