Stovky policistů od rána po celém Německu zasahovaly proti salafistům. V deseti spolkových zemích prohledali více než 200 mešit, bytů, kanceláří a skladů. Zásah souvisí s islámským spolkem Pravé náboženství, který podle úřadů podporoval ozbrojený džihád a rekrutoval bojovníky. Německé ministerstvo vnitra nyní jeho další činnost zakázalo.
„Dnešním opatřením vysíláme jasný signál, že u nás není místo pro radikály a násilí připravené extremisty,“ řekl k rozhodnutí ministr vnitra Thomas de Maiziére. Systematické vystupování proti hodnotám, na kterých stojí německá demokracie, podle něj není možné zaměňovat se svobodou vyznání.
Organizace Pravé náboženství podle de Maiziéra vyzývala k boji proti ústavnímu pořádku, oslavovala ozbrojený džihád a terorismus. Na 140 lidí, kteří se zapojili do akcí spolku, později odjelo bojovat do Sýrie nebo Iráku.
„Nechceme, aby v Německu docházelo k teroristickým útokům. Nechceme, aby se v Německu radikalizovalo k terorismu. Nechceme, aby se z Německa terorismus vyvážel,“ poznamenal ministr.
V Německu je organizace Pravé náboženství známá především kampaní Lies! (čti), při níž její členové rozdávají po celé spolkové republice zadarmo korány. Salafisté prosazují striktní dodržování práva šaría včetně jeho radikálních výkladů. Jejich pouliční kampaň už v minulosti ministr de Maizière zakázal.
Zákrok přichází přesně týden poté, co německé úřady opět zakročily proti některým významným salafistickým ideologům – mezi nimi i dvaatřicetiletému duchovnímu Abú Waláovi. Původem Iráčan působí v Německu od roku 2000 a je obviňován z propagace Islámského státu v Německu.
Podle Bronislava Ostřanského, arabisty a islamologa z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky, není salafismus nutně politická ideologie. „Stoupenci salafismu se snaží vrátit duchovně do doby proroka Mohameda. Salafisté se na rozdíl od většiny muslimů snaží, ať jsou kde jsou, zavádět svá vlastní pravidla,“ řekl a dodal, že pro naprostou většinu muslimů platí krédo, že mají respektovat zákony země, kde žijí.
„Salafisté se snaží zavádět svá vlastní pravidla, a pokud nemohou, tak se snaží budovat svou společnost. Salafisté v tomto ohledu mohou být sociálním problémem, nikoliv bezpečnostním. Většina salafistů odmítá násilí, mezi nimi ovšem existuje menšina, která se snaží své ambice naplnit za každou cenu, včetně násilí. Salafističtí džihádisté jsou rizikem,“ uvedl nedávno ve vysílání ČT.
Zemští ministři vnitra za německou konzervativní unii CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové nedávno oznámili, že chtějí lepší kontrolu financování mešit jako součást tvrdšího postoje státu vůči muslimským extremistům.
Úřady by podle nich měly zajistit, že peníze pro muslimské modlitebny nebudou proudit od extremistických organizací. Radikální imámy, kteří šíří nenávist vůči nemuslimům, by Německo mělo podle politiků konzervativní unie důsledně vypovídat ze země.
Od ministrů ale také zaznívají návrhy na zákaz muslimských oděvů, které zcela zahalují obličej. Diskuze o zákazu burek, tedy ženských oděvů zahalujících celé tělo včetně obličeje, se v Německu vede už delší dobu.
Zákaz navrhovaly bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) i populistická Alternativa pro Německo (AfD), podle nichž tento oděv není v souladu s německou kulturou. Političky z Křesťanskodemokratické unie (CDU) a ze sociální demokracie (SPD) zase burky označovaly za symbol ponižování žen.
Německo se v červenci potýkalo s útoky jednotlivců
Německo v červenci čelilo čtyřem útokům s desítkou mrtvých. K jednomu z atentátů se přihlásil právě takzavný Islámský stát.
Nejprve 18. července afghánský uprchlík pobodal nožem a posekal sekerou pět cestujících ve vlaku do Würzburgu a dalšího na peroně.
O čtyři dny později německý mladík íránského původu zaútočil v nákupním centru v Mnichově a zabil devět lidí a 30 zranil. V tomto případě šlo podle policie o střelecký masakr bez teroristického pozadí.
Dva dny poté syrský běženec usmrtil v Reutlingenu těhotnou ženu mačetou. Podle německé policie šlo o „vztahové problémy“.
Tentýž večer v Ansbachu se jiný běženec pokoušel dostat na koncert s batohem plným výbušnin. Když ho nepustili dovnitř, vyhodil se do povětří a zranil 15 lidí. K tomuto útoku se přihlásil IS, podle úřadů ale zatím nejsou důkazy pro útočníkovo spojení s tímto hnutím.
