IS zveřejnil video útočníka z bavorského vlaku. Je zřejmě pravé

Radikální organizace Islámský stát zveřejnila video, na kterém má být mladý Afghánec, který v pondělí večer zaútočil ve vlaku nedaleko bavorského Würzburgu sekyrou a nožem na cestující. Pět lidí skončilo s těžkým zraněním v nemocnici. Islamisté se po několika hodinách přihlásili k zodpovědnosti za útok. Šéf úřadu kancléřky Merkelové řekl v televizi ZDF, že nahrávka je patrně pravá. Podle něj je třeba prověřit, nakolik byla organizace do útoku skutečně zapojena.

V klipu zveřejněném Islámským státem hovoří údajně 17letý Afghánec s nožem v ruce o útocích západní koalice na pozice islamistů a o nadcházející pomstě. „Jsem vojákem chalífátu. Povedu v Německu útoky. Čas nadešel,“ říká v nahrávce mladík, jenž se podle IS jmenuje Muhammad Riyad.

Němečtí vyšetřovatelé přitom dosud zdůrazňovali, že neexistuje žádné přímé pojítko mezi džihádisty a mladým Afgháncem, který do Německa přišel jako uprchlík. Při prohlídce jeho pokoje přitom našli poznámkový blok s nakreslenou vlajkou Islámského státu a náboženskými texty. 

IS se přihlásil k zodpovědnosti za čin po několika hodinách. „Pachatel útoku v Německu byl jedním z bojovníků Islámského státu. Operaci provedl v reakci na výzvu útočit v zemích koalice bojujících proti IS,“ napsali islamisté ve svém prohlášení zveřejněném agenturou Amak.

17letý Afghánec útočil v regionálním vlaku v Bavorsku
Zdroj: ČTK/AP/Karl-Josef Hildenbrand

Útočník napsal otci dopis na rozloučenou

Větší jasno do vyšetřování by mohl vnést i dopis v paštunštině, který policisté našli mezi útočníkovými věcmi. Podle bavorského ministra vnitra Joachima Herrmanna by mohl právě tento text odhalit, zda se Afghánec radikalizoval sám. Jde o dopis na rozloučenou, který mladík adresoval svému otci v Afghánistánu, kde paštunsky hovoří asi 60 procent obyvatel.

„Nyní se za mě modlete, abych se pomstil na nevěřících, a modlete se, abych přišel do nebe,“ píše se v dopise. K rozhodnutí útočit jej mohlo vést i to, že se minulou sobotu dozvěděl o smrti svého přítele v Afghánistánu.

Herrmann už dříve oznámil, že 17letý mladík přišel do Německa jako běženec bez doprovodu rodičů. Registroval se 30. června 2015 v Pasově a v zemi pobýval legálně. Nyní už asi dva týdny žil v pěstounské rodině v Ochsenfurtu, jižně od Würzburgu. Rodina dva dny před činem zaznamenala změny v jeho chování. Podle státního zástupce to byla ale příliš krátká doba na to, aby se útoku dalo zabránit.

Podle údajů bavorského ministerstva sociálních věcí navštěvoval kurz, po kterém mohl získat výuční list. Byl věřícím muslimem, pravidelně chodil do mešity, ale žádný velký náboženský zápal neprojevoval. Až do pondělního útoku jej neměla německá policie ani zpravodajské služby v záznamech.

Terčem jeho útoku se stala čínská rodina z Hongkongu. Podle listu South China Morning Post napadl Afghánec otce rodiny, matku a dceru s jejím přítelem. Dva zranění zůstávají nadále v kritickém stavu. Podle ministra Herrmanna ale nejsou indicie, že by se útočník na čínské turisty záměrně zaměřil, podle všeho byli náhodnými oběťmi.

Incident se stal v pondělí ve čtvrt na deset večer v regionálním vlaku jedoucím z Treuchtlingenu do Würzburgu. Útočník cestující náhle napadl mezi stanicemi Ochsenfurt a Würzburg-Heidingsfeld. Podle svědků měl při ataku volat „Allahu Akbar“ (arabsky „Bůh je velký“).

Po útoku zatáhl jeden z cestujících za záchrannou brzdu a souprava zastavila u Heidingsfeldu. Afghánec z vlaku utekl. Zvláštní zásahové komando, které dorazilo z Würzburgu, se prchajícího mladíka pokusilo zastavit. Ten však na policisty zaútočil, proto jej příslušníci v sebeobraně zastřelili.

Ani při nejlepších opatřeních podobným útokům nezabráníme

Incident zřejmě ještě více prohloubí obavy z útoků takzvaných osamělých vlků a vytvoří další tlak na kancléřku Angelu Merkelovou, která loni v zemi přijala stovky tisíc uprchlíků.

Ministr Herrmann nicméně upozornil, že tento čin nesmí zvednout vlnu nevraživosti vůči běžencům. Požádal také občany, aby byli více ostražití a veškeré podezřelé okolnosti okamžitě hlásili úřadům: „Hrozba tu existuje,“ připustil.

„Ani ten nejlepší bezpečnostní koncept nezaručí, že předejdeme tak strašnému útoku, jako byl ten včerejší,“ přiznal ministr. Přesto do ulic vyšle více policistů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...