Německo odmítlo, Bosna souhlasila. Erdogan v Sarajevu uspořádal mítink před červnovými volbami

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v Sarajevu na svém jediném předvolebním shromáždění v zahraničí vyzval Turky žijící mimo vlast, aby ho hromadně podpořili v červnových volbách, stejně jako jeho vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Zároveň kritizoval některé evropské země, které mu nedovolily uspořádat podobné předvolební akce pro tamní silné turecké menšiny.

Setkání se konalo na sarajevském bývalém olympijském stadionu, který má kapacitu asi 20 tisíc lidí. „Jste připraveni uštědřit jednu osmanskou facku teroristickým organizacím a jejich místním i zahraničním pomahačům? Jste připraveni podpořit mne rekordním počtem hlasů v prezidentských volbách?“ obrátil se Erdogan na Turky žijící v zahraničí, kterých se v hale sešlo asi 10 tisíc.

Parlamentní i prezidentské volby se v Turecku uskuteční 24. června. Autoritářský turecký vůdce v nich usiluje o znovuzvolení a o zachování AKP u moci s ještě výraznější převahou v zákonodárném sboru. V těchto volbách jde o rozhodnutí důležité „pro další století naší země“, prohlásil k tomu Erdogan.

Akce v Sarajevu, organizované jako kongres Unie evropských tureckých demokratů (UETD), se zúčastnili také bosenští Turci a Turci žijící v dalších balkánských zemích. Rakousko, Nizozemsko a Německo, kde jsou početné turecké menšiny, Erdoganovi ani jiným tureckým politikům vést volební kampaň neumožnily.

„Evropské země, které se považují za kolébku demokracie, propadly ve zkoušce,“ prohlásil v neděli Erdogan. „Dnes jsme v Sarajevu a tímto činem Bosna a Hercegovina ukázala, že je demokratickým státem,“ ocenil turecký prezident možnost setkat se s tureckými voliči žijícími v zahraničí v bosenské metropoli.

Už loni odmítla řada evropských zemí agitace tureckých představitelů před konáním kontroverzního referenda o turecké ústavní novele. Kromě Německa, Nizozemska a Rakouska se postavilo proti také Švýcarsko, kde žije asi 120 tisíc Turků, většina z nich v kantonech Curych, Aargau, Basilej a Vaud.

Turecko má v zahraničí miliony možných hlasů

Podle tureckého ministerstva zahraničí žije v cizině přes 6 milionů Turků, z toho 5,5 milionu v západní Evropě. „Jen v Německu se jedná o téměř 1,5 milionu hlasů,“ uvedl politolog, publicista a spolupracovník ČT Thomas Kulidakis s tím, že volit mohou od roku 2014.

Hlasy turecké diaspory jsou pro turecké politiky velmi důležité. Právě tito voliči sehráli klíčovou roli v Erdoganově těsném vítězství v referendu, které upevnilo jeho moc. Turecko má 79,5 milionu obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 26 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 55 mminutami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 1 hhodinou

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 1 hhodinou
Načítání...