Německo obžalovalo osm pravicových radikálů. Útoky prý chtěli vyvolat „něco jako občanskou válku“

Německý nejvyšší státní zástupce obžaloval osm členů pravicově extremistické skupiny Revolution Chemnitz kvůli přípravě smrtících útoků v německé metropoli, které měly vyústit v situaci podobnou občanské válce a nakonec i v pád vlády. Informují o tom televizní a rozhlasové stanice NDR a WDR a deník Süddeutsche Zeitung.

Skupina radikálů ve věku 21 až 31 let se dala dohromady loni v rámci rozsáhlých a někdy násilných protestů, které ve východoněmeckém městě Chemnitz (Saská Kamenice) následovaly po vraždě pětatřicetiletého Němce, z níž je obžalován jeden Syřan a jeden Iráčan.

Podle nejvyššího státního zastupitelství osm mužů v polovině září vytvořilo teroristické uskupení a chystalo útoky na 3. října, tedy den, kdy si celé Německo připomíná znovusjednocení země z roku 1990. První říjnový den byli ale všichni zatčeni.

Muži žijící v Sasku útoky chystali v chatové skupině nazvané „Plánování revoluce“, přes kterou si mimo jiné posílali fotky Adolfa Hitlera. Zakladatel skupiny Christian K. při výslechu přiznal, že akce v Berlíně měla být provedena tak, aby to vypadalo, že za ní stáli levicoví extremisté, a měla vést k „něčemu, jako je občanská válka, povstání“. Konečným cílem skupiny, která podle vyšetřovatelů počítala i s dalšími útoky, byl pád vlády a zhroucení demokratického pořádku spolkové republiky.

Jaké byly konkrétní plány, si zatím vyšetřovatelé nejsou jisti. Podle nejvyššího státního zastupitelství se ale muži snažili obstarat si zbraně. Pět obžalovaných už v září 2018 přistoupilo k akci, o níž mluvili jako o zkušební a při níž cíleně napadali lidi, které považovali za migranty nebo stoupence levice.

Někteří z obžalovaných při výsleších připustili, že pro chystanou říjnovou akci počítali se smrtícími útoky, jiní tvrdili, že ve skupině byli jen ze zvědavosti a že měli divný pocit, když se v ní začalo mluvit o zbraních. Ze společného chatu se ale nikdo z nich neodhlásil.

Šest z obžalovaných je nadále ve vazbě. Podle státního zastupitelství jde o čelné představitele neonacistické a hooliganské scény v oblasti Chemnitzu.

Německo má podle ministra zahraničí potíž s pravicovým terorismem

Ministr zahraničí Heiko Maas o víkendu v úvodníku nejčtenějšího, bulvárního deníku Bild přiznal, že Německo má s pravicovým extremismem problém a dlouho před ním zavíralo oči. Dělo se to i přes sérii vražd, jež měla v minulém desetiletí na svědomí skupina Nacionálněsocialistické podzemí (NSU), nebo navzdory tomu, že se cílem atentátu stali primátorka Kolína nad Rýnem Henriette Rekerová a starosta západoněmecké obce Altena Andreas Hollstein.

„Osmdesát let od začátku druhé světové války se politici znovu stali oběťmi pravicových extremistů. Kvůli svému přesvědčení. Kvůli tomu, co pro zemi dělají,“ napsal šéf německé diplomacie ze sociální demokracie, která vládne s křesťanskými demokraty kancléřky Angely Merkelové.

V obou zmíněných případech byl důvodem útoku nesouhlas s otevřeným přístupem těchto politiků vůči migrantům. Po vraždě hesenského politika Waltera Lübckeho, který byl rovněž považovaný za vstřícného vůči migrantům, dostala Rekerová i jiní politici výhrůžky smrtí.

„Německo má problém s terorismem,“ varuje Maas s tím, že přehlížet ho může mít smrtelné následky. „Musíme pravicový terorismus jako takový konečně nazvat,“ vyzývá Maas. Příliš často se v případech o útocích pravicových radikálů mluví jako o „ojedinělých případech“ nebo o „jednání v amoku“, tvrdí Maas. „Terorismus je terorismus a na tom se nedá nic relativizovat,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 5 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 31 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...