Německo čelí podle Merkelové pravicovému radikalismu, antisemitismu i násilí ze strany uprchlíků

Německo čelí podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) třem velkým výzvám – zvyšujícímu se pravicovému radikalismu, antisemitismu a násilí ze strany jednotlivých uprchlíků. Na tiskové konferenci v Berlíně to řekl její mluvčí Steffen Seibert. Zemí v posledních dnech hýbe vražda 35letého Němce v saském Chemnitzu, ze které jsou podezřelí tři přistěhovalci. O víkendu navíc zemřel ve městě Köthen v Sasku-Ahaltsku po konfliktu se dvěma Afghánci mladý Němec. Podle policie ale jeho úmrtí přímo nesouvisí s potyčkou s Afghánci.

„Je pro nás zcela jasné, že čelíme třem výzvám. Jednou je zvyšující se pravicový radikalismus v Německu. Další je znepokojivý antisemitismus, který stále znovu masivně ohrožuje židovský život v zemi, u něhož jsme rádi, že tu znovu je a že kvete. A třetí výzva jsou samozřejmě také násilné zločiny spáchané jednotlivými uprchlíky,“ uvedl mluvčí kancléřky. Všem třem výzvám se ale podle něj dá čelit jen prostředky právního státu.

Seibert odsoudil zejména antisemitský útok, který se sice odehrál už koncem srpna v Chemnitzu, na veřejnost se ale informace dostaly až před několika dny. Skupina asi desíti maskovaných lidí zaútočila na košer restauraci Schalom 27. srpna kameny, lahvemi i kusem ocelové tyče. Útočníci vykřikovali antisemitské urážky jako „Vypadni z Německa, ty židovská svině“ a majitele restaurace zranili na rameni.

„To pobuřuje každého z nás a dotýká se to naší podstaty, když se antisemitismus takovým způsobem slovem a činem projevuje v naší zemi,“ uvedl k útoku Seibert.

K incidentu v košer restauraci došlo na okraj protestů, které byly do Chemnitzu svolány po ubodání mladého Němce z 26. srpna. Z vraždy je podezřelá trojice přistěhovalců ze Sýrie a Iráku.

Demonstranti v Chemnitzu nesou portréty lidí zabitých přistěhovalci
Zdroj: Reuters

O situaci v Chemnitzu se v Německu diskutuje nepřetržitě už dva týdny. Minulý týden debatu vyhrotil šéf kontrarozvědky Hans-Georg Maassen, když uvedl, že nemá důkazy o tom, že se v Chemnitzu během demonstrací odehrály štvanice proti přistěhovalcům, o nichž předtím mluvila kancléřka Merkelová. Maassen bez předložení důkazů také zpochybnil video, které údajně ukazuje jeden z útoků pravicových radikálů na přistěhovalce, k nimž v tomto východoněmeckém městě došlo.

Vysvětlení si od šéfa kontrarozvědky vyžádal ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který se za něj ale zároveň jasně postavil. Naopak opozice i vládní sociální demokraté (SPD) hovoří o tom, že by měl ve funkci skončit, když svá tvrzení nedokáže.

Merkelová, která stejně jako Seehofer v pondělí dostala zprávu kontrarozvědky vztahující se k Maassenovým výrokům, zatím o jeho budoucnosti mluvit nechce. Výslovně se za něj ale nepostavila. 

Pietní shromáždění v Köthenu
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Po Chemnitzu se do centra dění dostává Köthen

O víkendu situaci v Německu rozbouřilo úmrtí 22letého muže ve městě Köthen v Sasku-Anhaltsku. Místní policie v této souvislosti zatkla dva Afghánce. Vyšetřovatelé ovšem uvedli, že mladík zemřel na akutní selhání srdce, které nebylo „v přímé příčinné souvislosti s utrpěnými zraněními“, ke kterým Němec přišel při potyčce s podezřelými.

Zadržení Afghánci jsou ve věku 18 a 20 let. První čelí podezření z nebezpečného ublížení na těle a druhý z ublížení na těle s následkem smrti. Německý mladík se patrně připletl do hádky ve skupině afghánských mužů, pozadí incidentu ale zatím není jasné. Podle listu Mitteldeutsche Zeitung mladík trpěl kardiologickým onemocněním.

K incidentu v Köthenu došlo na hřišti, kam přišli tři muži z Afghánistánu společně s jednou těhotnou ženou a dohadovali se, kdo je otcem jejího dítěte. Ke skupině později přistoupili dva Němci, zatím ale není jasné, co se mezi muži přihodilo a proč potyčka vznikla.

Podle zemské ministryně spravedlnosti Anne-Marie Kedingové měl být 20letý Afghánec už dříve z Německa deportován. Úřady vydaly rozhodnutí 6. dubna, státní zastupitelství jej ale odložilo, protože v té době byl Afghánec vyšetřován mimo jiné kvůli těžkému ublížení na těle. Opakované rozhodnutí o deportaci imigrační úřady vydaly 6. září, tedy pouhé dva dny před incidentem v Köthenu.

Smuteční průvod v Köthenu
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Na hřišti, kde muž přišel o život, zapalovali v neděli odpoledne lidé z města i místní politici  svíčky a pokládali květiny.

Večer se v šestadvacetitisícovém Köthenu konalo shromáždění, které svolala pravicová uskupení na sociálních sítích. Akce se zúčastnilo zhruba 2500 lidí, asi pět set z nich patřilo podle policie k pravicovým extremistům. Někteří z nich skandovali hesla jako „Zub za zub, oko za oko“ nebo „My jsme národ“. 

Předtím se na nádraží sešlo zhruba 50 lidí, aby na výzvu levicové političky Henriette Quadeové podle DPA protestovali proti pravicovému štvaní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Trump se věnoval zejména domácí politice a ekonomice a v závěru také zahraniční politice. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotovaly.
02:48Aktualizovánopřed 2 mminutami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 5 mminutami

Lhal a nenastínil řešení problémů, reagují opoziční demokraté na Trumpovu zprávu o stavu unie

Guvernérka státu Virginie Abigail Spanbergerová v odpovědi demokratů na projev amerického prezidenta Donalda Trumpa o stavu unie uvedla, že šéf Bílého domu lhal a nepředstavil řešení problémů, kterým USA čelí. Zároveň řekla, že Trumpova imigrační politika „roztrhává rodiny“ a že prezident ničí pověst USA jakožto „dobré síly“. Jako plný lží, odtržený od reality života milionů běžných Američanů nebo prostě jen jako nudný hodnotí projev také další demokrati.
07:52Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ruské bomby zabíjely v Záporoží, jinde se lidé pohřešují

Nejméně čtyři lidé přišli o život při ruském bombardování vesnice v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, oznámili záchranáři. V sousední Dněpropetrovské oblasti pátrají po čtyřech osobách, jež mohou být pod troskami domu zasaženého ruskými řízenými leteckými bombami, uvedl šéf oblastní správy Mykola Lukašuk.
před 20 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výročí ruské invaze na Ukrajinu

Hosté Událostí, komentářů diskutovali v den výročí začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu o postojích Česka vůči invazi. Diskutující také probrali téma ukrajinských uprchlíků v Česku nebo stav mírových jednání. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) musí v rámci mírových jednání dojít k bolestivému kompromisu. Podle předsedy ODS Martina Kupky je klíčové setrvat v podpoře Ukrajiny. Místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Róbert Šlachta (Přísaha) se obává, že konflikt hned tak neskončí, ale na ústupky není čas. Šéf STAN Vít Rakušan věří v možnost spravedlivého míru. Diskuzí provázel Lukáš Dolanský.
před 24 mminutami

Trump prý preferuje diplomacii ve sporu s Íránem

Americký prezident Donald Trump v noci na středu prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. V projevu o stavu unie zároveň řekl, že preferuje diplomatické řešení sporu s Teheránem. Prezident rovněž zopakoval svá dřívější tvrzení, že ukončil osm válek a že Rusko by nezahájilo invazi na Ukrajinu, kdyby byl tehdy prezidentem.
05:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpeciální 90' ČT24 ke čtvrtému výročí plošné ruské agrese proti Ukrajině

Už pátým rokem se Ukrajina brání otevřené plnohodnotné ruské invazi. Bránící se země má za sebou už čtyři roky houževnaté obrany i nezměrného utrpení. Vysokou cenu však platí i Rusko. Dopady dění na Ukrajině pociťuje celý svět. Mezitím pokračují vyjednávání o podpoře Ukrajiny ze strany západních spojenců – jak materiální, tak i vojenské. Do rozhovorů se zapojuje i americká administrativa. Hosté pořadu 90' ČT24 probrali okolnosti pokračující ruské agrese, připomněli také vývoj na frontě či humanitární krizi, kterou konflikt přinesl. Debatou provázeli Barbora Maxová a Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
02:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...