Nemáme co skrývat, ať si Turci náš konzulát prohledají. Saúdský princ popřel zadržení novináře

Saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán slíbil, že Turecko bude smět prohledat konzulát jeho země v Istanbulu. Reagoval tak na tvrzení Ankary, že Saúdští Arabové v budově úřadu drží novináře kritického vůči režimu v Rijádu. Saúdské úřady trvají na tom, že novinář konzulát opustil okamžitě po vyřízení své záležitosti.

„Ten objekt je svrchované území, ale my jim (Turkům) umožníme tam vstoupit a prohledat, co si budou přát. Nemáme co skrývat,“ sdělil princ v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.

Saúdskoarabský konzulát v Istanbulu
Zdroj: Osman Orsal/Reuters

Saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího nikdo neviděl od úterý, kdy si šel na konzulát v Istanbulu pro potvrzení o rozvodu. K úřadu jej doprovázela snoubenka, jeho návratu se ovšem nedočkala.

Saúdská Arábie trvá na tom, že muž nebyl zadržen a že z budovy odešel. Turecko ve středu oznámilo, že Chášakdží je pohřešován a že podle jeho informací je stále na půdě konzulátu.

Džamál Chášakdží pravidelně přispíval do amerického listu The Washington Post. Deník v pátek na místo jeho sloupku zveřejnil prázdné místo s fotografií telefonujícího Chášakdžího a titulkem „Chybějící hlas“. Prázdný článek s upozorněním na Chášakdžího nejasnou situaci zveřejnil deník i na svém internetovém serveru.

V editorialu The Washington Post vyzval saúdského korunního prince, aby „přijal konstruktivní kritiku od patriotů, jako je Chášakdží“.

obrázek
Zdroj: ČT24

Z radikála liberálem

Džamál Chášakdží od loňska pobýval v USA z obavy před zatčením, které potkalo jiné saúdskoarabské intelektuály i novináře. Ve svých komentářích kritizoval i korunního prince Mohameda bin Salmána za to, že sice propaguje reformy, ale nepřipouští žádnou debatu o nich. Předmětem jeho kritiky byla také účast Saúdské Arábie v bojích v Jemenu či politika Rijádu vůči Kataru.

Chášakdží se narodil v Medíně, v mládí inklinoval k radikálnímu islámu, ale později se stal liberálem. Novinářskou kariéru zahájil v 80. letech jako spolupracovník listu Saudi Gazette, Ukáz a Aš-šark al-Avsat. V Afghánistánu a Súdánu několikrát pořídil rozhovor s bývalým vůdcem teroristické sítě al-Káida Usámou bin Ládinem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 2 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 3 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 4 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 7 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 11 hhodinami
Načítání...