Nejsme ve stavu nalézt dohodu s Británií, řekl Barnier. Podle Junckera ještě zbývá čas

Je stále možné dohodnout se včas na podmínkách odchodu Velké Británie z Evropské unie, řekl předseda končící Evropské komise Jean-Claude Juncker europoslancům. Předstoupil před ně spolu s hlavním unijním brexitovým vyjednavačem Michelem Barnierem, aby je informoval, jak postupují rozhovory s britskou vládou. Barnier je ovšem skeptičtější, dohoda se podle něj nerýsuje. Podkladem pro ni nemůže být návrh, který předložil Londýn minulý týden. K němu má Unie zásadní výhrady.

Do aktuálně platného termínu brexitu zbývá ve středu 22 dní, což podle unijních špiček ještě dává prostor pro konečnou dohodu. Juncker však ujistil, že hlavní bude postoj Londýna. „Nebezpečí odchodu bez dohody zůstává reálné a v zásadě bude záviset na rozhodnutí vlády Spojeného království. Nikdy nebude vůlí Evropské unie,“ řekl Juncker.

Hlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier hovořil k poslancům skepticky. „Čestně, stručně a objektivně musím prohlásit, že nejsme v bodu, kdy bychom byli schopni nalézt s Velkou Británií dohodu,“ uvedl.

Brusel odmítá návrh dohody, se kterou přišla britská vláda minulý týden. Podle ní by Severní Irsko v podstatě zůstalo v unijním jednotném trhu, ale společně se zbytkem Británie by bylo mimo celní unii EU. Kontroly by se prováděly v přístavech v Irském moři a mimo irsko-severoirskou hranici.

Podle Barniera je tato varianta neakceptovatelná z několika zásadních důvodů. Patří k nim mimo jiné obava, že nevyzkoušený systém nebude fungovat a že kvůli němu hrozí rozmístění kontrol po celém území irského ostrova. „Brexit vytvoří zásadní problémy zvláště v Irsku a my dnes – nikoli zítra či později – potřebujeme jejich proveditelné a právně závazné řešení,“ vzkázal Británii Barnier, kterého čeká jednání s britským ministrem pro brexit Stephenem Barclayem ve čtvrtek.

Michela Barniera podpořila finská ministryně pro evropské záležitosti Tytti Tuppurainenová zastupující předsednickou zemi Rady EU. Prohlásila, že aktuální britský návrh není jako základ budoucí dohody pro členské země dostatečný.

Britský premiér Boris Johnson před vystoupením Junckera a Barniera v Evropském parlamentu uvedl, že je v otázce nalezení kompromisu mírně optimistický. Ostrovní média však s odkazem na vládní zdroje píšou, že se Johnsonova vláda připravuje na kolaps jednání a vinu za krach dohody přisuzuje Bruselu. To Juncker odmítl. „Neakceptujeme tuhle hru na viníka, která začala v Londýně. Nikdo nás nebude obviňovat,“ zdůraznil šéf Komise za potlesku europoslanců.

Juncker se přidal k předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, který v úterý obvinil britského premiéra Johnsona ze snahy zvítězit v „hloupé hře na hledání viníka“.

Johnson mimořádně svolá poslance

Johnson slibuje, že pokud se mu nepodaří vyjednat upravené podmínky brexitu, Británie z EU na konci října odejde bez „rozvodové“ dohody. Splnění tohoto slibu mu ale komplikuje nedávno schválený zákon, který ukládá vládě za určitých podmínek povinnost požádat o nový odklad brexitu.

Skupina Johnsonových oponentů požádala soudy, aby premiérovi nařídily, že zákon musí dodržet. Soud ve skotském Edinburghu v pondělí jejich žádost odmítl, následovalo však odvolání, o němž by měl soud rozhodnout 21. října.

Britský premiér plánuje svolat na sobotu 19. října zvláštní zasedání parlamentu, informovala ve středu agentura Reuters s odvoláním na vládní zdroj. Mimořádná schůze se má uskutečnit po klíčovém unijním summitu 17. a 18. října, ať už se Johnsonovi podaří s Evropskou unií dojednat změny v brexitové dohodě, nebo nikoli.

V závislosti na vývoji by Dolní sněmovna schvalovala upravený text dohody, nebo v případě krachu rozhovorů například hlasovala o nedůvěře vládě. Ve hře jsou podle BBC i další možnosti, jako je hlasování o odchodu bez dohody nebo úplném zastavení brexitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...