Navalnyj je opět před soudem, prokurátorka mu navrhla vysokou pokutu

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj opět stanul před soudem, kde čelí obžalobě z pomlouvání veterána druhé světové války. Navalnyj pokládá proces za politický. Prokurátorka podle agentur žádá jako trest udělení pokuty ve výši 950 tisíc rublů (274 tisíc korun). Rozsudek vynese soud 20. února.

Ačkoli za pomluvy v případě usvědčení hrozí v Rusku až dva roky vězení, Navalného právník tvrdí, že v tomto případě odnětí svobody nepřipadá v úvahu, protože údajný trestný čin byl spáchán před změnou zákona, která u pomluvy zavedla postih v podobě vězení.

Nejvýznamnější kritik ruského prezidenta Vladimira Putina byl tento měsíc odsouzen ke dvěma rokům a osmi měsícům vězení poté, co mu soud změnil dříve uložený podmíněný trest na nepodmíněný kvůli porušování podmínek trestu. Navalnyj toto obvinění označil za smyšlené. Západ věznění Putinova odpůrce odsuzuje a zvažuje další sankce proti Rusku.

Nyní je Navalnyj obžalován z pomlouvání veterána druhé světové války, který loni v propagačním videu před celostátním referendem podporoval změny v ústavě. Ty umožňují Putinovi ucházet se o vrcholnou funkci i poté, co mu v roce 2024 vyprší jeho nynější prezidentský mandát. Navalnyj označil lidi vystupující ve videu za zrádce a zkorumpované lokaje režimu. Tvrdí také, že úřady zneužily paragraf o pomluvě, aby pošpinily jeho pověst.

Veteráni druhé světové války, kterou Moskva označuje za Velkou vlasteneckou válku, jsou velkou většinou Rusů uctíváni a kritika na jejich adresu je považována za společensky nepřijatelnou a urážlivou, upozornil Reuters. Mírnější tresty za pomluvu počítají s pokutou či veřejně prospěšnými pracemi.

Demonstrace pozastaveny

Navalného uvěznění vyvolalo v Rusku celostátní protesty, při kterých policie zadržela tisíce osob. Opozičníkovi spolupracovníci se nyní rozhodli do jara pozastavit velké demonstrace v ulicích. Minulou neděli lidé po celém Rusku zapalovali svíčky a rozsvěceli světla ve svých mobilech a záběry umísťovali na sociální sítě. Tuto formu protestu organizátoři zvolili, aby jeho účastníkům nehrozil postih.

Navalnyj byl zadržen 17. ledna bezprostředně po návratu z Německa, kde se léčil z loňské otravy nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Otravu opozičník připisuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a tajné službě FSB, což Kreml popírá. Rozsáhlé vyšetřování novinářů ze skupiny Bellingcat přineslo o zapojení agentů FSB do otravy řadu důkazů. Jeden z agentů ho dokonce potvrdil samotnému Navalnému v domnění, že hovoří s někým ze svých nadřízených.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Jedenáct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou Oděsu, oznámili ráno záchranáři a úřady. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu dříve hovořil o třinácti obětech. Mezi zraněnými jsou dvě děti. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters informovala, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
09:01Aktualizovánopřed 1 mminutou

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 11 mminutami

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 22 mminutami

„Jak odjet ze země.“ V Rusku roste počet lidí, kteří chtějí emigrovat

Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.
před 3 hhodinami

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Při střetu komunit kvůli studni bylo na východě Čadu zabito nejméně 42 lidí

Při střetu mezi komunitami na východě afrického Čadu bylo v sobotu zabito nejméně 42 osob. V neděli to napsala agentura AFP s odvoláním na zástupce vlády, podle nějž se lidé pohádali kvůli studni. Střety mezi zemědělci a pastevci si v zemi v letech 2021 až 2024 podle nevládní organizace ICG vyžádaly více než tisíc mrtvých a dva tisíce zraněných.
před 13 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu si podle ministerstva vyžádaly 14 mrtvých

Izraelské údery na jihu Libanonu si za neděli vyžádaly 14 mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.
před 14 hhodinami

Dohoda Londýna s Paříží má migrantům zkomplikovat riskantní cesty po moři

Londýn a Paříž se dohodly na nové tříleté smlouvě, na jejímž základě by se na Britské ostrovy mělo z Francie dostávat na malých lodích bez dokladů méně migrantů. Británie přidá peníze, Francie posílí hlídky na pobřeží. Jen loňský rok se přes Lamanšský průliv dostalo nelegálně do Spojeného království víc než 41 tisíc lidí.
před 17 hhodinami
Načítání...