NATO ukončilo po téměř dvaceti letech svoji vojenskou misi v Afghánistánu, uvedla DPA

Severoatlantická aliance (NATO) ukončila v tichosti po téměř dvaceti letech svoji vojenskou misi v Afghánistánu. Informovala o tom německá agentura DPA s odvoláním na zdroje z diplomacie a armádních kruhů. Vojáci, kteří se stále nacházejí v Afghánistánu a pocházejí ze zemí jako USA nebo Turecko, jsou podle informací agentury nyní zcela podřízeni národním velením.

Mise NATO v zemi byla zahájena po útocích z 11. září 2001 na dvojici mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku a na Pentagon na žádost USA s cílem zabránit šíření terorismu z Afghánistánu.

V letech 2003 až 2014 vedlo NATO v zemi Mezinárodní podpůrné bezpečnostní síly (ISAF), které v době svého největšího rozmachu čítaly přes 130 tisíc vojáků. Následně nahradila ISAF nová nebojová alianční mise Resolute Support (Rozhodná podpora), jejímž úkolem byl výcvik afghánských bezpečnostních složek.

Odchod ze země NATO oznámilo v dubnu. Jedním z důvodů, proč faktické ukončení vojenské mise nebylo dosud oficiálně oznámeno, může být podle DPA skutečnost, že v Afghánistánu je stále přítomna národní mise USA. Americký prezident Joe Biden ale nedávno uvedl, že Američané se stáhnou do konce srpna. Původně hovořil o 11. září. 

V pondělí se USA přiblížily k ukončení svého působení, když nejvýše postavený příslušník americké armády v zemi, generál Scott Miller, předal velení do rukou generála Franka McKenzieho, který působí v sídle vedení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM) na Floridě.

Na konci června se do České republiky vrátilo také posledních dvanáct českých vojáků s materiálem z alianční mise v Afghánistánu. Mise se od roku 2002 účastnilo přes jedenáct tisíc českých vojáků, čtrnáct jich zahynulo. 

Podmínka

USA se dohodly na stažení svých vojsk ze země s povstaleckým hnutím Taliban v únoru loňského roku pod podmínkou, že povstalci zajistí, aby se z Afghánistánu nestala základna pro útoky vůči Spojeným státům a jejich spojencům. Tuto část dohody Taliban podle agentury AP zatím zřejmě dodržuje, v poslední době však výrazně posiluje svůj vliv a kontrolu nad územími.

Islamisté se chlubí videi, na kterých se afghánští vojáci bez jediného výstřelu vzdávají nepříteli. S přibližujícím se nebezpečím se ve městech samovolně formují milice. Země se propadá do válečného chaosu a Taliban rozšiřuje své pozice.

 Několik dní poté, co se zmocnil odlehlého okresu na severu Afghánistánu, vydali jeho představitelé první nařízení, která zaslali místnímu imámovi. V dopise mimo jiné stálo, že ženy nesmějí chodit nakupovat na tržiště bez mužského doprovodu a muži si nesmějí holit vousy, uvedl podle agentury AFP pětadvacetiletý Sefatulláh, který v okrese Kalafagan žije. Povstalci rovněž zakázali kouření a varovali před přísnými tresty v případě porušení pravidel.

Od 1. května, kdy Spojené státy a Severoatlantická aliance zahájily stahování posledních vojáků z Afghánistánu, ovládl Taliban velkou část afghánského území, obsadil klíčové hraniční přechody a obklíčil řadu provinčních metropolí. V některých oblastech, které se dostaly pod jeho vládu, hnutí znovu zavádí přísnou interpretaci islámského práva šaría.

Minulý měsíc se Taliban zmocnil kromě jiného města Šar Chán Bandár, hlavního přechodu na hranici Afghánistánu a Tádžikistánu. „Poté, co padl Šar Chán Bandár, Taliban zakázal ženám vycházet ze svých domovů,“ řekla agentuře AFP Afghánka Sadžída, která v té době pracovala v místní továrně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Šéf Bílého domu se věnoval zejména domácí politice a ekonomice a v závěru také zahraniční politice. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotovaly.
02:48Aktualizovánopřed 3 mminutami

Trump v projevu o stavu unie řekl, že preferuje diplomacii ve sporu s Íránem

Americký prezident Donald Trump v noci na středu prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. V projevu o stavu unie zároveň řekl, že preferuje diplomatické řešení sporu s Teheránem. Prezident rovněž zopakoval svá dřívější tvrzení, že ukončil osm válek a že Rusko by nezahájilo invazi na Ukrajinu, kdyby byl tehdy prezidentem.
před 48 mminutami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny, píší agentury

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
před 4 hhodinami

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 8 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 9 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...