Severoatlantická aliance (NATO) ukončila v tichosti po téměř dvaceti letech svoji vojenskou misi v Afghánistánu. Informovala o tom německá agentura DPA s odvoláním na zdroje z diplomacie a armádních kruhů. Vojáci, kteří se stále nacházejí v Afghánistánu a pocházejí ze zemí jako USA nebo Turecko, jsou podle informací agentury nyní zcela podřízeni národním velením.
NATO ukončilo po téměř dvaceti letech svoji vojenskou misi v Afghánistánu, uvedla DPA
Mise NATO v zemi byla zahájena po útocích z 11. září 2001 na dvojici mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku a na Pentagon na žádost USA s cílem zabránit šíření terorismu z Afghánistánu.
V letech 2003 až 2014 vedlo NATO v zemi Mezinárodní podpůrné bezpečnostní síly (ISAF), které v době svého největšího rozmachu čítaly přes 130 tisíc vojáků. Následně nahradila ISAF nová nebojová alianční mise Resolute Support (Rozhodná podpora), jejímž úkolem byl výcvik afghánských bezpečnostních složek.
Odchod ze země NATO oznámilo v dubnu. Jedním z důvodů, proč faktické ukončení vojenské mise nebylo dosud oficiálně oznámeno, může být podle DPA skutečnost, že v Afghánistánu je stále přítomna národní mise USA. Americký prezident Joe Biden ale nedávno uvedl, že Američané se stáhnou do konce srpna. Původně hovořil o 11. září.
V pondělí se USA přiblížily k ukončení svého působení, když nejvýše postavený příslušník americké armády v zemi, generál Scott Miller, předal velení do rukou generála Franka McKenzieho, který působí v sídle vedení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM) na Floridě.
Na konci června se do České republiky vrátilo také posledních dvanáct českých vojáků s materiálem z alianční mise v Afghánistánu. Mise se od roku 2002 účastnilo přes jedenáct tisíc českých vojáků, čtrnáct jich zahynulo.
Podmínka
USA se dohodly na stažení svých vojsk ze země s povstaleckým hnutím Taliban v únoru loňského roku pod podmínkou, že povstalci zajistí, aby se z Afghánistánu nestala základna pro útoky vůči Spojeným státům a jejich spojencům. Tuto část dohody Taliban podle agentury AP zatím zřejmě dodržuje, v poslední době však výrazně posiluje svůj vliv a kontrolu nad územími.
Islamisté se chlubí videi, na kterých se afghánští vojáci bez jediného výstřelu vzdávají nepříteli. S přibližujícím se nebezpečím se ve městech samovolně formují milice. Země se propadá do válečného chaosu a Taliban rozšiřuje své pozice.
Několik dní poté, co se zmocnil odlehlého okresu na severu Afghánistánu, vydali jeho představitelé první nařízení, která zaslali místnímu imámovi. V dopise mimo jiné stálo, že ženy nesmějí chodit nakupovat na tržiště bez mužského doprovodu a muži si nesmějí holit vousy, uvedl podle agentury AFP pětadvacetiletý Sefatulláh, který v okrese Kalafagan žije. Povstalci rovněž zakázali kouření a varovali před přísnými tresty v případě porušení pravidel.
Od 1. května, kdy Spojené státy a Severoatlantická aliance zahájily stahování posledních vojáků z Afghánistánu, ovládl Taliban velkou část afghánského území, obsadil klíčové hraniční přechody a obklíčil řadu provinčních metropolí. V některých oblastech, které se dostaly pod jeho vládu, hnutí znovu zavádí přísnou interpretaci islámského práva šaría.
Minulý měsíc se Taliban zmocnil kromě jiného města Šar Chán Bandár, hlavního přechodu na hranici Afghánistánu a Tádžikistánu. „Poté, co padl Šar Chán Bandár, Taliban zakázal ženám vycházet ze svých domovů,“ řekla agentuře AFP Afghánka Sadžída, která v té době pracovala v místní továrně.