Národní garda aktivována. Bude chránit washingtonské sochy

Přibližně 400 neozbrojených příslušníků washingtonské národní gardy bylo aktivováno, aby v hlavním městě USA pomáhali bezpečnostním složkám střežit některé historické památníky. Informovaly o tom ve středu podle agentury Reuters úřady poté, co se demonstranti pokusili v parku poblíž Bílého domu strhnout sochu bývalého prezidenta Andrewa Jacksona.

V noci na úterý se skupinka demonstrantů ve Washingtonu neúspěšně pokoušela svrhnout sochu bývalého prezidenta Jacksona, který po dobu své fuknce vlastnil několik otroků. Prezident Donald Trump se na Twitteru vyslovil pro tvrdý postup policie a soudů proti pachatelům podobných činů.

„DC reaguje na žádost o pomoc policejním složkám a vysílá na místo neozbrojené příslušníky,“ uvedl mluvčí Národní gardy Robert Perino. Náměstek amerického ministra obrany Ryan McCarthy poté aktivaci gardy autorizoval.

Americká stanice CNN s odvoláním na vládní zdroje uvedla, že se očekává, že operaci ve Washingtonu D.C. časem převezmou federální složky. S přítomností Národní gardy se počítá do 4. července.

Trump pohrozil, že za ničení pomníků bude tvrdý trest

Sochy některých státníků či generálů v USA kvůli vazbám na otrokářskou minulost budí kontroverze a mnoho měst v posledních týdnech přistoupilo k jejich odstraňování v reakci na vlnu protestů proti rasismu a policejní brutalitě. 

Prezident Trump novinářům řekl, že plánuje exekutivní nařízení, které by umožnilo potrestat vandaly, kteří ničí sochy válečných veteránů. V součanosti už ale takový zákon existuje, s maximálním trestem deseti let.

Nejsilnější americké protestní hnutí za poslední dekády nastartovala smrt 46letého Floyda, kterému při zatýkání bělošský policista Derek Chauvin několik minut klečel na krku. Rozsah a intenzita protestů pramení i z toho, že květnový případ z Minneapolisu byl jen dalším z dlouhé řady podobných incidentů.

Podle Reuters byli ve středu obviněni z vraždy a dalších trestných činů tři bělošští muži zatčení minulý měsíc kvůli zastřelení černocha v Brunswicku ve státě Georgia.

Šéf policie v Tusconu nabídl rezignaci

V Tucsonu ve státě Arizona mezitím nabídl svou rezignaci šéf místní policie, který zveřejnil video zachycující smrt 27letého Hispánce, jenž si podobně jako Floyd při zákroku policie stěžoval, že nemůže dýchat. Carlos Ingram-Lopez zemřel 21. dubna, když ho policisté ležícího na břiše znehybnili a drželi mu ruce za zády asi 12 minut, uvedl policejní šéf Chris Magnus.

Kvůli incidentu už odešli ze služby tři policisté, kteří porušili několik policejních pravidel, uvedl Magnus a sám nabídl odstoupení z funkce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí pět zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled