Přibližně 400 neozbrojených příslušníků washingtonské národní gardy bylo aktivováno, aby v hlavním městě USA pomáhali bezpečnostním složkám střežit některé historické památníky. Informovaly o tom ve středu podle agentury Reuters úřady poté, co se demonstranti pokusili v parku poblíž Bílého domu strhnout sochu bývalého prezidenta Andrewa Jacksona.
V noci na úterý se skupinka demonstrantů ve Washingtonu neúspěšně pokoušela svrhnout sochu bývalého prezidenta Jacksona, který po dobu své fuknce vlastnil několik otroků. Prezident Donald Trump se na Twitteru vyslovil pro tvrdý postup policie a soudů proti pachatelům podobných činů.
„DC reaguje na žádost o pomoc policejním složkám a vysílá na místo neozbrojené příslušníky,“ uvedl mluvčí Národní gardy Robert Perino. Náměstek amerického ministra obrany Ryan McCarthy poté aktivaci gardy autorizoval.
Americká stanice CNN s odvoláním na vládní zdroje uvedla, že se očekává, že operaci ve Washingtonu D.C. časem převezmou federální složky. S přítomností Národní gardy se počítá do 4. července.
Trump pohrozil, že za ničení pomníků bude tvrdý trest
Sochy některých státníků či generálů v USA kvůli vazbám na otrokářskou minulost budí kontroverze a mnoho měst v posledních týdnech přistoupilo k jejich odstraňování v reakci na vlnu protestů proti rasismu a policejní brutalitě.
Prezident Trump novinářům řekl, že plánuje exekutivní nařízení, které by umožnilo potrestat vandaly, kteří ničí sochy válečných veteránů. V součanosti už ale takový zákon existuje, s maximálním trestem deseti let.
Nejsilnější americké protestní hnutí za poslední dekády nastartovala smrt 46letého Floyda, kterému při zatýkání bělošský policista Derek Chauvin několik minut klečel na krku. Rozsah a intenzita protestů pramení i z toho, že květnový případ z Minneapolisu byl jen dalším z dlouhé řady podobných incidentů.
Podle Reuters byli ve středu obviněni z vraždy a dalších trestných činů tři bělošští muži zatčení minulý měsíc kvůli zastřelení černocha v Brunswicku ve státě Georgia.
Šéf policie v Tusconu nabídl rezignaci
V Tucsonu ve státě Arizona mezitím nabídl svou rezignaci šéf místní policie, který zveřejnil video zachycující smrt 27letého Hispánce, jenž si podobně jako Floyd při zákroku policie stěžoval, že nemůže dýchat. Carlos Ingram-Lopez zemřel 21. dubna, když ho policisté ležícího na břiše znehybnili a drželi mu ruce za zády asi 12 minut, uvedl policejní šéf Chris Magnus.
Kvůli incidentu už odešli ze služby tři policisté, kteří porušili několik policejních pravidel, uvedl Magnus a sám nabídl odstoupení z funkce.
