Napětí v Kaliningradské oblasti roste. Rusko spustilo vojenské cvičení a stěžuje si na litevská omezení

Rusko-ukrajinský konflikt nabírá nový rozměr, který ještě více zasahuje do teritoria Evropské unie (EU). Po víkendovém zákazu Litvy převážet do ruské Kaliningradské oblasti po železnici zboží, na které se vážou sankce EU, spustila Ruská federace v této své exklávě mezi Litvou a Polskem vojenské manévry. Kreml navíc označil jednání Litvy za bezprecedentní a nezákonné a slíbil jednat „na obranu svých národních zájmů“. Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová označila ruskou rétoriku za ironii.

Podle webu listu Ukrajinska pravda se zapojilo do cvičných manévrů v Kaliningradské oblasti přibližně tisíc ruských vojáků a přes sto kusů vojenské a speciální techniky raketových a dělostřeleckých jednotek.

Ve zprávě se uvádí, že vojáci provedli „několik set palebných cvičení“ s použitím víceodpalovacích raketových systémů Grad a Uragan, velkorážních samohybných děl Hyacint a samohybných dělostřeleckých systémů Msta-S, Akacija a Gvozdika.

12 minut
Události, komentáře: Obchodní války v době ruské agrese
Zdroj: ČT24

Moskva je připravena na „odvetná opatření“

K situaci s litevským zákazem tranzitu zboží v Kaliningradské oblasti mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS dodal, že „toto rozhodnutí je skutečně bezprecedentní. Je to porušení všeho a všech (dohod). Chápeme, že to souvisí s příslušným rozhodnutím EU rozšířit platnost sankcí na dopravu. To také pokládáme za nezákonné.“

Moskva si také vyhrazuje právo na odvetná opatření, jak uvedlo ruské ministerstvo zahraničí poté, co litevské diplomatce Virginii Umbraseneové vyjádřilo rozhodný protest.

„Požadovali jsme, aby okamžitě zrušili restrikce,“ uvedla ruská diplomacie. „Pokud v nejbližší době nebude nákladní přeprava mezi Kaliningradskou oblastí a zbytkem Ruska přes Litvu obnovena v plném objemu, Rusko si vyhrazuje právo jednat na obranu svých národních zájmů,“ dodalo v komuniké ministerstvo. To zdůraznilo, že vnímá počínání Litvy jako „otevřeně nepřátelské“.

„Rusko na takové nenávistné kroky jistě odpoví,“ řekl podle agentury Interfax tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, podle kterého ruské úřady nyní připravují příslušná opatření, jež Moskva v nejbližší době přijme. „Jejich důsledky budou mít na Litevce vážný negativní dopad,“ dodal tajemník.

„Je ironie poslouchat rétoriku o údajném porušování mezinárodního práva od země, která opakovaně porušila každou mezinárodní dohodu,“ reagovala podle agentury Reuters litevská premiérka Ingrid Šimonytéová na vyjádření ruských představitelů. „Žádná blokáda Kaliningradu není. Litva zavádí sankce EU,“ dodala premiérka.

Zákaz tranzitu postihl až polovinu importovaného zboží

Litva od víkendu zakázala převážet přes své území do ruské Kaliningradské oblasti po železnici zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Sedmadvacítka zavedla šest balíků sankcí proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu. Také plyn do tohoto regionu teče plynovodem přes Litvu. Alternativní zásobovací trasa vede po moři.

Litevský ministr zahraniční Gabrielius Landsbergis v pondělí před jednáním se svými protějšky z EU podle listu Kommersant uvedl, že zákaz přepravy zboží ze sankčního seznamu přijaly litevské úřady už v pátek „po konzultacích s Evropskou komisí a pod jejím vedením“.

Jeho slova potvrdil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell: „Litva nedělá nic jiného, než že provádí pokyny poskytnuté Komisí. (…) Pokud (Rusové) tranzitují přes území EU nějaké zboží, je to zakázáno.“

Toto omezení podle guvernéra Kaliningradské oblasti Antona Alichanova postihlo až polovinu veškerého zboží včetně uhlí, kovů, stavebních materiálů a pokročilých technologií. O víkendu navíc docházelo v Kaliningradu k panickým nákupům poté, co úřady v regionu tvrdily, že se Litva připravuje na uzavření železničního a plynového spojení s Ruskem.

Už v únoru přitom Litva uzavřela svůj vzdušný prostor pro lety mezi Kaliningradskou oblastí a Ruskem, letouny tak musejí absolvovat delší trasu nad Baltským mořem.

Oblast v sousedství prostoru geopolitického napětí

Exkláva okolo Kaliningradu, v níž žije asi milion obyvatel, je pro Rusko nesmírně důležitým strategickým územím. Vedle toho, že je Kaliningradská oblast mezi dvěma státy Evropské unie, jde především o fakt, že je domovem Baltské flotily Ruské federace a také základnou pro rakety Iskander schopné nést jaderné hlavice. Celá oblast tak rozšiřuje dosah ruských zbraní.

Ruské území navíc bezprostředně sousedí s problematickým Suwalským koridorem – pásem okolo polsko-litevské hranice oddělující Kaliningradskou oblast na západě a Bělorusko na východě.

Server Politico dokonce označil tento region za „nejnebezpečnější místo na Zemi“. Jen asi stokilometrová hranice je úzkou pozemní spojnicí mezi Polskem a pobaltskými členy Evropské unie a také členských zemí NATO. Vzhledem k ochlazení vzájemných vztahů mezi Varšavou a Minskem v posledním období může být citlivý prostor zdrojem dalšího geopolitického napětí v budoucnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 23 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...