Napětí v Kaliningradské oblasti roste. Rusko spustilo vojenské cvičení a stěžuje si na litevská omezení

Rusko-ukrajinský konflikt nabírá nový rozměr, který ještě více zasahuje do teritoria Evropské unie (EU). Po víkendovém zákazu Litvy převážet do ruské Kaliningradské oblasti po železnici zboží, na které se vážou sankce EU, spustila Ruská federace v této své exklávě mezi Litvou a Polskem vojenské manévry. Kreml navíc označil jednání Litvy za bezprecedentní a nezákonné a slíbil jednat „na obranu svých národních zájmů“. Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová označila ruskou rétoriku za ironii.

Podle webu listu Ukrajinska pravda se zapojilo do cvičných manévrů v Kaliningradské oblasti přibližně tisíc ruských vojáků a přes sto kusů vojenské a speciální techniky raketových a dělostřeleckých jednotek.

Ve zprávě se uvádí, že vojáci provedli „několik set palebných cvičení“ s použitím víceodpalovacích raketových systémů Grad a Uragan, velkorážních samohybných děl Hyacint a samohybných dělostřeleckých systémů Msta-S, Akacija a Gvozdika.

Nahrávám video
Události, komentáře: Obchodní války v době ruské agrese
Zdroj: ČT24

Moskva je připravena na „odvetná opatření“

K situaci s litevským zákazem tranzitu zboží v Kaliningradské oblasti mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS dodal, že „toto rozhodnutí je skutečně bezprecedentní. Je to porušení všeho a všech (dohod). Chápeme, že to souvisí s příslušným rozhodnutím EU rozšířit platnost sankcí na dopravu. To také pokládáme za nezákonné.“

Moskva si také vyhrazuje právo na odvetná opatření, jak uvedlo ruské ministerstvo zahraničí poté, co litevské diplomatce Virginii Umbraseneové vyjádřilo rozhodný protest.

„Požadovali jsme, aby okamžitě zrušili restrikce,“ uvedla ruská diplomacie. „Pokud v nejbližší době nebude nákladní přeprava mezi Kaliningradskou oblastí a zbytkem Ruska přes Litvu obnovena v plném objemu, Rusko si vyhrazuje právo jednat na obranu svých národních zájmů,“ dodalo v komuniké ministerstvo. To zdůraznilo, že vnímá počínání Litvy jako „otevřeně nepřátelské“.

„Rusko na takové nenávistné kroky jistě odpoví,“ řekl podle agentury Interfax tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, podle kterého ruské úřady nyní připravují příslušná opatření, jež Moskva v nejbližší době přijme. „Jejich důsledky budou mít na Litevce vážný negativní dopad,“ dodal tajemník.

„Je ironie poslouchat rétoriku o údajném porušování mezinárodního práva od země, která opakovaně porušila každou mezinárodní dohodu,“ reagovala podle agentury Reuters litevská premiérka Ingrid Šimonytéová na vyjádření ruských představitelů. „Žádná blokáda Kaliningradu není. Litva zavádí sankce EU,“ dodala premiérka.

Zákaz tranzitu postihl až polovinu importovaného zboží

Litva od víkendu zakázala převážet přes své území do ruské Kaliningradské oblasti po železnici zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Sedmadvacítka zavedla šest balíků sankcí proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu. Také plyn do tohoto regionu teče plynovodem přes Litvu. Alternativní zásobovací trasa vede po moři.

Litevský ministr zahraniční Gabrielius Landsbergis v pondělí před jednáním se svými protějšky z EU podle listu Kommersant uvedl, že zákaz přepravy zboží ze sankčního seznamu přijaly litevské úřady už v pátek „po konzultacích s Evropskou komisí a pod jejím vedením“.

Jeho slova potvrdil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell: „Litva nedělá nic jiného, než že provádí pokyny poskytnuté Komisí. (…) Pokud (Rusové) tranzitují přes území EU nějaké zboží, je to zakázáno.“

Toto omezení podle guvernéra Kaliningradské oblasti Antona Alichanova postihlo až polovinu veškerého zboží včetně uhlí, kovů, stavebních materiálů a pokročilých technologií. O víkendu navíc docházelo v Kaliningradu k panickým nákupům poté, co úřady v regionu tvrdily, že se Litva připravuje na uzavření železničního a plynového spojení s Ruskem.

Už v únoru přitom Litva uzavřela svůj vzdušný prostor pro lety mezi Kaliningradskou oblastí a Ruskem, letouny tak musejí absolvovat delší trasu nad Baltským mořem.

Oblast v sousedství prostoru geopolitického napětí

Exkláva okolo Kaliningradu, v níž žije asi milion obyvatel, je pro Rusko nesmírně důležitým strategickým územím. Vedle toho, že je Kaliningradská oblast mezi dvěma státy Evropské unie, jde především o fakt, že je domovem Baltské flotily Ruské federace a také základnou pro rakety Iskander schopné nést jaderné hlavice. Celá oblast tak rozšiřuje dosah ruských zbraní.

Ruské území navíc bezprostředně sousedí s problematickým Suwalským koridorem – pásem okolo polsko-litevské hranice oddělující Kaliningradskou oblast na západě a Bělorusko na východě.

Server Politico dokonce označil tento region za „nejnebezpečnější místo na Zemi“. Jen asi stokilometrová hranice je úzkou pozemní spojnicí mezi Polskem a pobaltskými členy Evropské unie a také členských zemí NATO. Vzhledem k ochlazení vzájemných vztahů mezi Varšavou a Minskem v posledním období může být citlivý prostor zdrojem dalšího geopolitického napětí v budoucnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...