Napětí v Kaliningradské oblasti roste. Rusko spustilo vojenské cvičení a stěžuje si na litevská omezení

Rusko-ukrajinský konflikt nabírá nový rozměr, který ještě více zasahuje do teritoria Evropské unie (EU). Po víkendovém zákazu Litvy převážet do ruské Kaliningradské oblasti po železnici zboží, na které se vážou sankce EU, spustila Ruská federace v této své exklávě mezi Litvou a Polskem vojenské manévry. Kreml navíc označil jednání Litvy za bezprecedentní a nezákonné a slíbil jednat „na obranu svých národních zájmů“. Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová označila ruskou rétoriku za ironii.

Podle webu listu Ukrajinska pravda se zapojilo do cvičných manévrů v Kaliningradské oblasti přibližně tisíc ruských vojáků a přes sto kusů vojenské a speciální techniky raketových a dělostřeleckých jednotek.

Ve zprávě se uvádí, že vojáci provedli „několik set palebných cvičení“ s použitím víceodpalovacích raketových systémů Grad a Uragan, velkorážních samohybných děl Hyacint a samohybných dělostřeleckých systémů Msta-S, Akacija a Gvozdika.

Nahrávám video
Události, komentáře: Obchodní války v době ruské agrese
Zdroj: ČT24

Moskva je připravena na „odvetná opatření“

K situaci s litevským zákazem tranzitu zboží v Kaliningradské oblasti mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS dodal, že „toto rozhodnutí je skutečně bezprecedentní. Je to porušení všeho a všech (dohod). Chápeme, že to souvisí s příslušným rozhodnutím EU rozšířit platnost sankcí na dopravu. To také pokládáme za nezákonné.“

Moskva si také vyhrazuje právo na odvetná opatření, jak uvedlo ruské ministerstvo zahraničí poté, co litevské diplomatce Virginii Umbraseneové vyjádřilo rozhodný protest.

„Požadovali jsme, aby okamžitě zrušili restrikce,“ uvedla ruská diplomacie. „Pokud v nejbližší době nebude nákladní přeprava mezi Kaliningradskou oblastí a zbytkem Ruska přes Litvu obnovena v plném objemu, Rusko si vyhrazuje právo jednat na obranu svých národních zájmů,“ dodalo v komuniké ministerstvo. To zdůraznilo, že vnímá počínání Litvy jako „otevřeně nepřátelské“.

„Rusko na takové nenávistné kroky jistě odpoví,“ řekl podle agentury Interfax tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, podle kterého ruské úřady nyní připravují příslušná opatření, jež Moskva v nejbližší době přijme. „Jejich důsledky budou mít na Litevce vážný negativní dopad,“ dodal tajemník.

„Je ironie poslouchat rétoriku o údajném porušování mezinárodního práva od země, která opakovaně porušila každou mezinárodní dohodu,“ reagovala podle agentury Reuters litevská premiérka Ingrid Šimonytéová na vyjádření ruských představitelů. „Žádná blokáda Kaliningradu není. Litva zavádí sankce EU,“ dodala premiérka.

Zákaz tranzitu postihl až polovinu importovaného zboží

Litva od víkendu zakázala převážet přes své území do ruské Kaliningradské oblasti po železnici zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Sedmadvacítka zavedla šest balíků sankcí proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu. Také plyn do tohoto regionu teče plynovodem přes Litvu. Alternativní zásobovací trasa vede po moři.

Litevský ministr zahraniční Gabrielius Landsbergis v pondělí před jednáním se svými protějšky z EU podle listu Kommersant uvedl, že zákaz přepravy zboží ze sankčního seznamu přijaly litevské úřady už v pátek „po konzultacích s Evropskou komisí a pod jejím vedením“.

Jeho slova potvrdil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell: „Litva nedělá nic jiného, než že provádí pokyny poskytnuté Komisí. (…) Pokud (Rusové) tranzitují přes území EU nějaké zboží, je to zakázáno.“

Toto omezení podle guvernéra Kaliningradské oblasti Antona Alichanova postihlo až polovinu veškerého zboží včetně uhlí, kovů, stavebních materiálů a pokročilých technologií. O víkendu navíc docházelo v Kaliningradu k panickým nákupům poté, co úřady v regionu tvrdily, že se Litva připravuje na uzavření železničního a plynového spojení s Ruskem.

Už v únoru přitom Litva uzavřela svůj vzdušný prostor pro lety mezi Kaliningradskou oblastí a Ruskem, letouny tak musejí absolvovat delší trasu nad Baltským mořem.

Oblast v sousedství prostoru geopolitického napětí

Exkláva okolo Kaliningradu, v níž žije asi milion obyvatel, je pro Rusko nesmírně důležitým strategickým územím. Vedle toho, že je Kaliningradská oblast mezi dvěma státy Evropské unie, jde především o fakt, že je domovem Baltské flotily Ruské federace a také základnou pro rakety Iskander schopné nést jaderné hlavice. Celá oblast tak rozšiřuje dosah ruských zbraní.

Ruské území navíc bezprostředně sousedí s problematickým Suwalským koridorem – pásem okolo polsko-litevské hranice oddělující Kaliningradskou oblast na západě a Bělorusko na východě.

Server Politico dokonce označil tento region za „nejnebezpečnější místo na Zemi“. Jen asi stokilometrová hranice je úzkou pozemní spojnicí mezi Polskem a pobaltskými členy Evropské unie a také členských zemí NATO. Vzhledem k ochlazení vzájemných vztahů mezi Varšavou a Minskem v posledním období může být citlivý prostor zdrojem dalšího geopolitického napětí v budoucnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 45 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 52 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...